Láska, závist, nenávist, touha po moci a bohatství ovládají lidstvo v každé době. Historie je poučná, ale člověk ne
Banner

Láska, závist, nenávist, touha po moci a bohatství ovládají lidstvo v každé době. Historie je poučná, ale člověk ne

Tisk

Jaroslava ČernáPaní Jaroslava Černá má na svém kontě spoustu milostných romantických příběhů na pozadí skutečných historických událostí. V jejích knihách vystupují skutečné historické postavy, jejichž osudy jsou líčeny s nádechem tajemna, k němuž má autorka románů velmi blízko. Co všechno prozradila v našem rozhovoru a na jaké nové knihy se mohou její čtenáři těšit?

Paní Jarko, co vás přivedlo k zálibě v historii?

Co mě přivedlo k zájmu o historii? Nevím, prostě něco v povaze, touha po poznání. Někoho baví čísla, jiného chemie nebo černé díry. Pro mě je historie poučení, dozvědět se, jak lidé žili bez televize, internetu, jak cestovali a čím se řídili. Život byl úplně jiný, jiná pravidla, oblékání, zábava, jiné psané i nepsané zákony. Ale stejné byly city, pocity, povahové vlastnosti. Láska, závist, nenávist, touha po moci a bohatství, ovládaly lidstvo v každé době. Historie je poučná, ale člověk nepoučitelný.

Vy jste známá tím, že máte velmi blízko k tajemnu a ezoterice…

Řešení záhad nechávám na odbornících a expertech, kteří touží poznat a odhalit to, co se v přírodě a vesmíru děje miliony let. Tajemno je pro nás něco, co nedokážeme vědecky pojmenovat, poznat. A přitom znám mnoho lidí, kteří cítí sílu místa. Proč asi vznikla poutní místa? Proč pořád pátráme po něčem, co nelze rozumem pochopit, ani nahmatat a spočítat? Prostě jsou věci mezi nebem a zemí, které nikdy nepoznáme, ale můžeme je vnímat a naslouchat jim pomocí vlastního podvědomí. Mně se dějí nevysvětlitelné věci celý život. Přestala jsem o nich přemýšlet, ptát se proč a naučila se je přijímat a řídit se tím, co naznačují, nebo kam vedou. A přitom si myslím, že současná doba a styl života tuto schopnost lidem utlumila. Je to ale velmi složitá otázka a nedá se na ni stručně odpovědět.

Ezoterika je prý myšlenkový směr. Já jsem o ní přestala přemýšlet a všechno, co mi život přináší, jak ke mně promlouvá prostřednictvím podvědomí, pocitů, citů, nebo chcete-li vesmíru, prostě přijímám. A jsem ráda, že tomu rozumí i rodina a dokonce se ptá a věří, protože spoustu věcí mezi nebem a zemí vnímáme, ale ne každý je dokáže správně chápat. Jsou však znamení, vzkazy a varování která se nedají přehlédnout.

Možná i tohle vás ovlivnilo v psaní? Kdy jste začala psát své knihy, bylo v tom něco osudového?

Já jsem se k psaní vlastně nerozhodla. Prostě jsem jednoho dne, byla to sobota, měla potřebu sednout k počítači a příběh, který jsem měla v hlavě, dát na papír. Roky jsem pracovala jako sociální pracovnice a inspirace ze života lidí bylo hodně. Netoužila jsem nikoho poučovat, ale myslím, že životní příběhy ze současnosti i z historie mohou být poučné především pro ty, kteří touží po poznání a pochopení jednání lidí v určitých situacích.

Jaroslava Černá

Takže témata pro své knihy čerpáte z těchto životních příběhů?

Čerpám z příběhů lidí, které se opravdu odehrály. Třeba v románu Neplakej, vrátím se pro tebe se dějí věci, kterým se nechce věřit, ale já jsem naslouchala vyprávění jedné ženy celé dopoledne a věděla jsem, že to napíšu, i když i pro mě byl vztah otce a dcery neuvěřitelný, tak jako některým čtenářům. Stejně tak Dům v podhradí, je to příběh plný tajemna, náhod a zvratů. A opravdu se odehrál. K historickým tématům si vždy seženu podklady, fakta, životopisy a na ty pak navlékám příběh, který musí plynout stejně jako historické záznamy. Nepopírám, že nechám pracovat fantazii, ale i ta se opírá o skutečná fakta, zaznamenaná v kronikách, nebo knihách historiků.

A jakou literaturu čtete?

Přečetla jsem spoustu knih, ale nejradši mám Quo vadis a Egypťan Sinuhet. Možná proto, že jsou vzpomínkou na tatínka, z jeho knihovny, a je v nich hodně moudrosti.

Na co se mohou vaši čtenáři těšit do budoucna?

Dokončuji historickou krimi pro nakladatelství MOBA, z doby staroměstského kata Jana Mydláře a chystám pro Alpress Polyxenu, jednu z nejznámějších šlechtičen, rozenou z Pernštejna, provdanou za Viléma z Rožmberka a později za Vojtěcha z Lobkovic. Mám o ní mnoho informací ze dvou tlustých životopisných knih, tak věřím, že se mi podaří ji popsat jako ženu, která první manželství uzavřela z rozumu a na přání rodiny, do Vojtěcha se pak zamilovala a provdala se z lásky, která ji přinesla to nejcennější, čeho se v prvním manželství nedočkala. Sama narození syna nazvala zázrakem. Tak snad se mi podaří se všemi informacemi prokousat a popsat zajímavé okamžiky jejího života.

A co vy sama si přejete pro sebe?

V klidu, štěstí a ve zdraví spokojeně žít, užívat si s vnoučaty, s rodinami obou synů, prostě jen tak být a dělat, co mě a manžela těší. Mít radost se setkání s přáteli, těšit se z každého dne a taky psát, povídat si se čtenáři.

Jaroslava Černá

Jaroslava Černá (*1959)

  • Vystudovala gymnázium a sociálně právní školu, až do revoluce pracovala na městském úřadě jako sociální pracovnice. A po revoluci začala jako OSVČ postupně psát.
  • Ráda s manželem lehce sportuje, podniká procházky do přírody, ale taky si nechává líbit posezení u kávy a povídání o čemkoliv.
  • Je autorkou více než 35 románů. Psali jsme například o její nové knize Paní na Svojanově: Láska pevnější než kámen.

Foto: archiv paní Černé


 
Banner

Přihlášení



Ráda bych si zazpívala s Jaroslavem Svěceným

Zpěv ji okouzlil již v dětství. Studium na konzervatoři nevyšlo, touha po zpěvu ale zůstala a nakonec se na základě konkurzu dostala do operetního souboru Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde pak zpívala i v opeře. Po odchodu z angažmá v divadle nadále hostovala. Pak několik let vystupovala v Německu a skandinávských zemích. Po návratu do Čech působila ve finančnictví a nakonec se ke zpěvu Miriam Čížková vrátila. Dnes nejen koncertuje, ale také vede dětský pěvecký kroužek Svět kvítek.

Olomoucká Liška B. je inscenace půvabná a svébytná i díky silné hudební složce

Kdysi jsem viděl v hukvaldském amfiteátru operu Příhody lišky Bystroušky, což na mě natolik zapůsobilo, že jsem se stal milovníkem hudby Leoše Janáčka. Jenomže očekávaná premiéra inscenace nazvaná Liška B., která proběhla v pátek 19. ledna v Moravském divadle Olomouc, je přece jenom jiná písnička. Nicméně i hudební stránka nové inscenace je velmi silná.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Festivalové otázky pro: Albert Černý (Charlie Straight)

200 albertPřinášíme vám další rozhovor ze série festivalového ‚popovídání‘. Po koncertě Charlie Straight na Benátské noci se podařilo na chvilku odchytit frontmana a zpěváka Alberta Černého!

...

Machiavelliho Vladař – cynik nebo realista?

Politika je umění, jak zacházet s mocí, aby se dosáhlo úspěchu. Má se zabývat tím, co je, nikoli tím, co by mělo být. V politice neexistují zcela bezpečné směry, obezřetnost spočívá ve výběru těch nejméně nebezpečných.

Čtěte také...

Vlastislav Toman: Jsme v Česku schopni natočit film podle komiksu?

Kruan perexNovinář a spisovatel pan Vlastislav Toman je autorem dobrodružných, sci-fi a fantasy příběhů. V letech 1959 – 1992 byl šéfredaktorem časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců. Kromě kultovního českého komiksu o Malém bohovi a Kruanovi napsal pře...


Literatura

Břetislav Kotyza : Útržky hovorů II

utr perexBásník Břetislav Kotyza, zlínský rodák, vystudoval obor průmyslový design. Od roku 1976 působil v ateliéru kresleného filmu ve Filmovém studiu Zlín. Vydal několik básnických knih. Jeho práce jsou zařazeny do současných básnických almanachů, naposledy ...

Divadlo

Nora aneb Domeček pro panenky

nora D21 200V úterý 18. prosince se v Divadle D21 uskutečnila velkolepá premiéra klasické severské hry Nora (taktéž známé pod názvem Domeček pro panenky). Kultura21 vám přinesla pozvánku i rozhovor s režisé...

Film

Velice účelná procházka Alexandra Hackenschmieda

Hackenschmied 200Alexander Hackenschmied nepatří k našim nejznámějším dokumentaristům - a není se čemu divit. Vždyť tu působil jen v době před druhou světovou válkou a poté se (s mírně pozměněným příjmením - jako Hammid) prosazoval ve Spojených státech. Jeho samost...