Kultura21.cz

Regály plné knih, u počítače dáma či pán, který obřadně přebírá vracené knížky a zapisuje nově vypůjčené. Místnost specificky vonící – tak voní jenom tištěné publikace, stojící jako vojáci v řadách. V sále tichý šum, jak čtenáři listují, tiše rozmlouvají s pracovníky, radí se s dalšími čtenáři. Tvůrčí atmosféra, dá se říci. Knihovnice a knihovníci se dostanou téměř ke všem titulům, které vychrlí nakladatelé, mají možnost je alespoň prolistovat. Také vidí, jak jde který příběh na dračku, jak se o něj jejich čtenáři „perou“ či nikoli. A tak jsme oslovili pracovníky knihoven, aby nám prozradili, které knížky s chutí přečetli sami, které se nejvíc líbily jejich čtenářům a jak se vůbec rok 2012 v knihovně vyvedl.

Z Městské knihovny v Benešově nám odpověděli Jaroslava Hradcová, Libuše Nováková, Markéta Kalendová, Dana Vykouková, Olga Schmidtová, Naděžda Heřmánková, Lucie Vyhnalová a Ladislav Blažek.

Které knížky byly u vás v loňském roce největším hitem? (cca 5) O které měly nejvíce zájem děti a o jaké dospělí? Čím čtenáře oslovily, co myslíte? Patří i mezi vaše favority?

Larsson, Stieg: trilogie Milénium, Viewegh, Michal: Mafie v Praze a Mráz přichází z Hradu, James, E. L.: Padesát odstínů šedi, všechna díla Simony Monyová, historické detektivky Vlastimila Vondrušky.
Velký čtenářský úspěch si stále drží trilogie Milénium, značný zájem je i o knihy tragicky zesnulé Simony Monyové. V posledním čtvrtletí patřila (a stále) patří mezi nejžádanější tituly kniha Padesát odstínů šedi. A protože nyní vyšel již druhý díl této knihy s názvem Padesát odstínů temnoty, dá se očekávat, že také bude patřit mezi nejžádanější a nejčtenější. Dobře se čtou i detektivky norského spisovatele Joa Nesbo – nejvíce Sněhulák, Pentagram a Spasitel.
Z dětských knih si děti oblíbily sérii Deník malého poseroutky (Kingy, Jeff), Upíří deníky (Smith, L. J.), Hraničářův učeň (Flanagan, John), Mašinka Tomáš (Awdey, W.) a příběhy o vílách Duhová kouzla (Meadows, D.).°

Preferují čtenáři díla českých nebo zahraničních autorů?

Čtenáři více preferují díla zahraničních autorů, protože jich vychází víc. Kdyby bylo více „čtivých“ českých titulů, mohl by se poměr obrátit. Kteří čeští autoři se čtou nejvíce? Kromě již výše uvedených jsou to autorky románů pro ženy např. Magda Váňová, Iva Hlaváčková, Alena Jakoubková, Ina Rottová, Lenka Teremová nebo autorky dívčích románů Lenka Lanczová, Zuzana Francková, Věra Řeháčková.

Jaký knižní žánr je mezi vašimi čtenáři nejvyhledávanější? Je pravda, že to jsou detektivky?

Spíš než detektivky vítězí v naší knihovně romány pro ženy (je to také dáno tím, že ženy tvoří větší % našich čtenářů ) – Nora Roberts, Sandra Brown, Táňa Keleová-Vasilková.

Pokud by vaše knihovna mohla udělit Knihovnickou cenu některé z loni vydaných knih, tak které?

Jonnason, Jonas: Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel.

Každá knihovna připravuje spoustu akcí kolem čtení a čtenářství – pro děti i dospělé – kterými akcemi byste se rádi pochlubili?

Děti díky realizaci zajímavých akcí, soutěží a pořadů tráví v knihovně postupně více času a rády se sem vracejí i se svými rodiči, kamarády či sourozenci. Z akcí konaných v dětském oddělení v r. 2012 jmenujme např. Den pro dětskou knihu, Děti čtou dětem, Pasování žáků I. tříd ZŠ na rytíře Řádu čtenářského, Noc s Andersenem, beseda se spisovatelkou Michaelou Burdovou, Danielou Krolupperovou, autorské čtení Jana Opatřila, přednáška na téma: japonské manga komiksy, Edu cvičení pro děti s poruchami učení, přednáška a cvičení s Hankou Luhanovou instruktorkou dětské jógy a autorkou knížek Lali cvičí jógu, loutkové divadlo pro děti, apod.

Pro dospělé čtenáře knihovna v předchozích letech zrealizovala např. setkání se spisovateli Terezou Boučkovou, Arnoštem Vašíčkem, Jiřím Žáčkem, Vlastimilem Vondruškou, Pavlem Toufarem, besedu s autorem regionální publikace: Cvičiště Benešov: Vstup zakázán – Petrem Kosem, setkání s historikem a numismatikem Jiřím Chvojkou, pořady s hudebním kritikem a publicistou Jiřím Černým, setkání s českým polárníkem Václavem Sůrou, nebo např. recitál s Janem Krylem.

V roce 2012 se v knihovně uskutečnilo celkem 102 kulturních a vzdělávacích akcí pro školy i veřejnost, kterých se zúčastnilo 2590 návštěvníků.

Vítáte celostátní kampaně na podporu čtení u mládeže, jakou je např. projekt Čtení pomáhá?

Všechny celostátní kampaně, které podporují četbu u mládeže, vítáme.

Setkali jste se s nějakými kuriozitami? Zanechali čtenáři v knížkách třeba netradiční záložky, měli zvláštní přání čtenářů, přebalili knihu do zajímavého obalu, rozveselila vás něčí poznámka napsaná v knize či vyřčená u půjčovního pultu?

Dost často zapomenou čtenáři v knize nějakou svou záložku, pokud má pro ně záložka nějakou důležitost, přijdou nebo telefonují, zda jsme záložku nenašli.
Ze zajímavých záložek vybíráme: otvírák na pivo, soudní rozhodnutí o udělení podmíněného trestu, navštívenka do erotického klubu, rodinné fotografie…
Z poznámek v knize nás „rozčílí“ podtrhaný text.

Zaznamenali jste nové výtvarníky, kteří by se kvalitou ilustrací přiblížili uznávaným autoritám takového formátu, jako byli Helena Zmatlíková, Adolf Born či Zdeněk Burian?

Noví výtvarníci: Markéta Vydrová, Jindřich Čapek.

Mají rádi čtenáři v knížce obrázky? Vybírají si knížky podle toho, zda jsou ilustrované nebo ne? Jakou úlohu podle vás hrají ilustrace v knize?

Ilustrace jsou zejména pro malé děti velmi důležité. Příběh si lépe představí. Čtení je pro ně snazší, text není příliš dlouhý.

Myslíte, že je důležitá vnější podoba knih – vzhled obálky, vazba, písmo, formát?

Ano – určitě prvotní vjem je důležitý.

Nabízíte nějaké typy elektronických čteček? Je o ně mezi čtenáři zájem? Jakou udoucnost podle vás mají elektronické knihy – pozorujete v té souvislosti úbytek čtenářů? Nebojíte se, že za pár let elektronické knihy ty papírové zcela vytlačí? Čtete je i vy sami nebo stále dáváte přednost klasické tištěné knize? Vidíte nějaký přínos tištěných knih oproti e-bookům (a naopak)?

Naše knihovna má pro své čtenáře 2 elektronické čtečky zn. Jinke Hanlin eReader A6. O tyto čtečky je ze strany uživatelů zájem, úbytek čtenářů klasických knih však nepozorujeme. Často si lidé čtečku půjčují jen na vyzkoušení – zda si jí mají koupit domů, či ne. Nemyslíme si, že čtečky tištěné knihy vytlačí, spoustě lidem bude i nadále klasická kniha vyhovovat více. Knihovnice v naší knihovně dávají přednost klasické knize, o čtečce uvažujeme třeba při cestování.

A jak vidíme budoucnost čteček v knihovnách? Pokud bude k dispozici více nových e-knih, nejen ty s volnými autorskými právy, tak by se jich v naší knihovně využilo i více.

Jak je to s rozšiřováním počtu čtenářů, kteří si chodí knihy půjčovat? Kolik nových čtenářů vám přibude (v průměru za měsíc)? Jsou měsíce, kdy se počet nových zájemců rapidně zvýší? Přibývá nebo ubývá vaší knihovně čtenářů?
Jakým způsobem spolupracujete s místními školami? Kdy se stávají školáci vašimi čtenáři? Vydrží jim „chození do knihovny“ po celou školní docházku nebo zaznamenáváte úbytek zájemců o čtení knih a nižší návštěvnost s postupem věku?

Nově přihlašovaní čtenáři: průměr je tak 30 nových čtenářů za měsíc, v měsících leden, září a říjen je průměr vyšší: cca 60 čtenářů.
Počet čtenářů se v naší knihovně drží přibližně na stejné úrovni, žádný rapidní nárůst ani úbytek není.

Spolupráce se školami: Pořádáme besedy, účastníme se celostátních akcí např.: Noc s Andersenem, Týden čtení, Pasování na rytíře řádu čtenářského, pořádáme besedy a přednášky se zajímavými osobnostmi.

Školáci se stávají čtenáři od 1. třídy, s menšími přestávkami většině dětí „chození do knihovny“ vydrží.

Co si myslíte o vztahu mládeže ke čtení? Setkáváte se s mnoha dětskými či dospívajícími čtenáři, nebo se vám naopak zdá, že mladí o čtení ztrácí zájem? Co je, podle vás, příčinou tohoto stavu? (například souvislost s rozmachem internetu)

Myslíme si, že řada studentů jde prvně do knihovny jen z „povinnosti“ pro nějakou tu povinnou četbu. Pak ale zjistí, že v knihovně je spousta jiných titulů, kromě knih i internet zdarma, a pokud se zrovna neodstěhují, tak našimi čtenáři většinou zůstávají i nadále.

Do dětského oddělení nám chodí dost dětí, kteří zpočátku nejsou našimi čtenáři, ale přijdou třeba jen s kamarádem, pak u nás třeba tráví čas do odjezdu autobusů a odtud už je jen krůček k tomu, aby se do knihovny přihlásily.

Na otázku „jestli mladí ztrácí o čtení zájem“ by bylo asi vhodnější oslovit přímo je.

Jaká věková vrstva je nejpočetnější mezi vašimi čtenáři všeobecně? Můžete nám prozradit věk nejmladšího a nejstaršího čtenáře vaší knihovny?

Věkové rozložení čtenářů: 14 % děti do 14 let, 26 % mládež do 27 let, 45 % čtenářů
ve věku 27–60 let, 15 % pak tvoří čtenáři starší 60 let.
Nejstarší naše čtenářky jsou narozeny v letech 1920 (1) a 1921 (též 1).

Nejmladší „aktivní“ dětští čtenáři jsou ve věku 4 let, sice u nás nemají průkazku, chodí s rodiči na průkazku z dospělého oddělení, ale děti v tomto věku jsou již schopné si sami vybrat knihu.

Má u vás čtenář přístup k cennějším, historicky významným knihám? Jakým způsobem probíhá jejich rezervace a zápůjční proces pro studium?

Cenné a historicky významné dokumenty jsou uloženy ve studovně. Čtenář, nebo návštěvník knihovny si zde tyto dokumenty může zapůjčit prezenčně.

Jaké knihy si dnes lidé už vůbec nepůjčují?

Téměř se nepůjčují knihy vydané v době normalizace (70. léta), pak také autoři z bývalých socialistických zemí.

Kolik svazků vaše knihovna ročně vyřazuje? Jaký je jejich další osud?

V loňském roce jsem vyřadili z fondu knihovny celkem 3410 knihovních jednotek. Po jejich „odepsání z fondu“ jsou vyřazené knihy nabídnuty dalším veřejným knihovnám, poté školním knihovnám v místě působení. Většina knih je pak nabízena k odprodeji veřejnosti. Knihy, o které pak nikdo neprojeví zájem, jsou odevzdány k likvidaci do sběru.

Jaké další služby poskytujete vašim klientům kromě půjčování knih?

Kromě knih a periodik půjčujeme také videokazety, DVD, CD, zvukové knihy pro nevidomé a zrakově postižené, zprostředkováváme meziknihovní výpůjční službu v rámci ČR a prostřednictvím specializovaných knihoven zajišťujeme literaturu i ze zahraničí, poskytujeme reprografické služby.

Dále nabízíme bibliograficko-informační službu o vycházející literatuře, druzích fondů, katalozích, dostupnosti fondů, faktografická data, zajišťujeme přístup do různých elektronických databází, třeba regionálních osobností, článků z periodického tisku. Máme zakoupenou licenci na databázi Automatického systému právních informací (ASPI), který poskytuje plné texty českých a slovenských zákonů, nařízení a vyhlášek. Jsme zapojeni do národní dotazovací služby „Ptejte se knihovny“, jejímž prostřednictvím zajišťujeme do 48 hodin odpovědi na nejrůznější otázky tazatelů. V rámci elektronických služeb a Programu internetizace knihoven poskytujeme přístup na internet zdarma. Vytvořili jsme si pro knihovnu stránku na sociální síti Facebook, abychom byli v užším kontaktu se čtenáři. Na webových stránkách knihovny nabízíme vstup do on-line katalogu, poskytujeme elektronický přehled novinek o našem knižním fondu, čtenářům zasíláme informace o stavu jejich výpůjček nebo rezervací vybraných titulů na e-mail nebo prostřednictvím SMS, od srpna loňského roku půjčujeme v audiovizuálním oddělení čtečky elektronických knih“. V neposlední řadě poskytuje knihovna metodickou pomoc 120 obsluhovaným knihovnám v rámci výkonu regionální funkce (porady a školení, konzultace, pomoc při aktualizaci a revizi fondu, rozvoz výměnných knižních souborů).

Děkujeme Vám za Váš čas a za Vaši záslužnou činnost na literárním poli!
Redakce Kultury21.

Městská knihovna Benešov, Malé náměstí 1700, 256 01 Benešov
www.knihovna-benesov.cz