Anatomie lidské destruktivity: Můžeme ovlivnit její podstatu a následky?

Čtvrtek, 02 Leden 2020 08:00 Taťána Kročková

anatomie destruktivity Vynikající kniha sociologa Ericha Fromma Anatomie lidské destruktivity je velmi nadčasová. I když ji napsal před desítkami let, stále je, a vždy bude, aktuální. Pojednává totiž o kořenech lidské agresivity. V roce 2019 ji znovu vydalo nakladatelství Portál.

Ústředním tématem celé Frommovy studie jsou kořeny lidského zla. Odkud se vlastně v člověku bere jeho agresivní a destruktivní chování? Dá se mu předcházet? Jak vypadala agresivita v primitivních kulturách? Jaký je rozdíl mezi člověkem a zvířetem? Co je přirozeností člověka? Jakou úlohu hrají v lidském chování pudy a vášně? Jaké jsou rozdíly mezi benigní a maligní agresivitou, které Fromm rozlišuje?

Fromm popisuje koncepty behaviorismu a instintivismu, rozebírá Freudovu koncepci agresivity, teorii agresivity Konráda Lorenze a mnohé další koncepty známých psychologů a sociologů. Zabíhá do historie a uvádí také spoustu konkrétních případových studií - velice poutavý je psychoanalytický rozbor Adolfa Hitlera, dále třeba i popis osobnosti a chování Heinricha Himmlera nebo Josefa Stalina.

Kniha je nesmírně zajímavá. Je to velmi komplexní dílo, které se dotýká nejen oblasti psychologie, ale i biologie, sociologie, antropologie, neurofyziologie či paleontologie.

O autorovi:

Erich Fromm (1900–1980) byl sociální psycholog, sociolog, neopsychoanalytik a humanistický filozof. Jako německý Žid v roce 1933 emigroval do USA, konec života pak strávil ve Švýcarsku. Mezi jeho nejznámější díla patří Strach ze svobody (Portál, 2015), Umění milovat (Portál, 2016), Mít, nebo být, dále Mýtus, sen a rituál, Lidské srdce aj. Některé z jeho knih nově vydává nakladatelství Portál. Navzdory vědeckým tématům Fromm píše brilantně, lehce a srozumitelně, proto se jeho knihy těší velké oblibě mezi širokými čtenářskými vrstvami.

Ukázka z knihy:

Zajatá zvířata, ať jsou sebelépe živena a opatrována, nemají “co na práci”. Pokud by platilo, že uspokojování všech fyziologických potřeb stačí, aby bylo zvíře (nebo člověk) spokojené a šťastné, musel by je život v ZOO velice uspokojovat. Ve skutečnosti je tento parazitní způsob života obírá o podněty, které by jim dovolily dát svým tělesným a duševním schopnostem aktivní výraz; proto jsou často znuděná, bez zájmu a apatická. A Kortlandt referuje: “ Na rozdíl od šimpanzů ze ZOO, kteří v průběhu let vypadají stále znuděněji a apatičtěji, se starší šimpanzi žijící ve volné přírodě zdají být živější, zajímají se o své okolí, jakoby stále lidštější.” (A. Kortlandt, 1962)

Název: Anatomie lidské destruktivity
Autor: Erich Fromm
Překlad: Bedřich Placák
Žánr: populárně naučná, psychologie, sociologie
Vydáno: 2019
Stran: 495
Vydalo nakladatelství: Portál
Hodnocení: 100 %