Japonsko, tamní kultura, folklór a knihy. To je téma besedy s překladatelem japonské beletrie Janem Levorou, která proběhne ve čtvrtek 9. listopadu v 17 hodin v komorním sále Boženy Němcové v Knihovně na Vinohradech. Součástí zajímavé akce bude i promítání snímků z poslední letošní cesty Jana Levory. Očekávanou besedu bude moderovat Bohdana Tučková-Vlková.
Jan Levora vystudoval japonštinu a přibližně deset let života strávil v Japonsku, kam i nadále často jezdí. Miluje Japonsko, jeho kulturu i jazyk, ale také češtinu a literaturu obecně. Takže to všechno tak nějak propojil a pustil se do překládání převážně moderní japonské beletrie. Mimochodem, už za několik měsíců či týdnů se objeví na českém trhu kniha autorky Hiromi Kawakami Manazuru.
A která kniha byla první, kterou přeložil? „Nejprve jsem publikoval několik překladů japonských povídek v časopisu Nový Orient, říká Jan Levora. „Teprve pak jsem sebral odvahu a na naléhání kamarádky, která pracovala v Japonském kulturním a informačním centru japonského velvyslanectví, jsem přeložil sbírku mikropovídek Někdo zaklepal, kterou napsal Šin’iči Hoši, jeden z hlavních představitelů japonské fantastické a vědecko-fantastické literatury. Kniha vyšla v roce 2002 v nakladatelství Brody, takže japonskou literaturu překládám vlastně již přes dvacet let.“

Překládání japonské beletrie je jeho koníček pro volný čas, takže si může vybírat, které knihy přeloží, a může si dovolit odmítat tituly, které ho nezaujmou. Zpočátku se zaměřil převážně na současnou literaturu, protože měl pocit, že její nabídka je u nás poměrně omezená, ale časem přeložil i knihy některých autorů z počátku dvacátého století, například sbírku povídek Rjúnosuke Akutagawy Tělo ženy (2005), novelu Kjóky Izumiho Mnich z hory Kója (2007) nebo sbírku šesti povídek a jedné novely Edogawy Rampa Zrcadlové peklo (2016). Jednou z jeho poslední knih Život na prodej, kterou napsal Jukio Mišima. Na českém trhu vyšla začátkem letošního roku.
„V Japonsku vychází ročně tisíce nových knih, řada titulů je publikována nejprve časopisecky a teprve poté i knižně. Každoročně se uděluje mnoho literárních cen, existuje řada literárních časopisů a měřítka úspěchu jsou s českým literárním trhem nesrovnatelná. Když jsem například dokončil překlad skandálního bestselleru mladičké Hitomi Kaneharové Hadi a náušnice (2003), v Japonsku bylo již prodáno přes milion jeho výtisků. Osobně jsem se setkal vlastně jen s předním autorem japonské sci-fi Tecu Janem, kterého jsem v roce 2001 navštívil během soukromé cesty do Japonska v jeho domě nedaleko Tokia. Byl to již starý pán a necelé tři roky po našem setkání zemřel,“ vzpomíná úspěšný překladatel a dodává: „Dodnes vzpomínám na jeho vyprávění o životě a tvorbě a také na jahody se šlehačkou, které nám připravila jeho manželka. Můj překlad Janovy rozsáhlé povídky Legenda o vesmírném korábu z papíru, která byla po vydání rozpracována také do podoby románu, vyšel v roce 2001 v časopisu Ikarie.“

Je pravda, že má také velice rád japonskou kulturu v celé její šíři, bohatosti a pestrosti. Miluje také japonské lidové umění a řemeslo, tradice a folklór. Cesty do Japonska plánuje tak, aby mohl navštívit co nejvíce lidových a náboženských slavností a festivalů nazývaných obecně macuri. Mnohem více se ale návštěvníci dozví právě na jeho besedě, která proběhne ve čtvrtek 9. listopadu v Sále Boženy Němcové Knihovně na Vinohradech (vchod vedle Knihovny na Vinohradech, zvonit na zvonek Knihovna) a kterou bude moderovat Bohdana Vlková-Tučková.

Zdroj foto: archiv Jan Levora
https://argo.cz/?post_type=book&;p=168221
| < Předchozí | Další > |
|---|





Michaela Klevisová se narodila v roce 1976 v Praze. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově a od roku 1997 v tomto oboru pracuje. Jejím největším koníčkem je cestování. Nejraději navštěvuje severské země. Již v dětství ...
Na Tyršovom nábreží v Bratislave sa začiatkom mája konal mestský multižánrový hudobný festival Bratislavský majáles. „Každým rokom čo na majálese nejakým spôsobom participujem je majáles, lepší a lepší, prichádza čoraz vi...
Vycházejí hrací karty inspirované pražskými Košířemi. Originální limitovaná edice propojuje architekturu, osobnosti, báje i symboly této pozoruhodné čtvrti. „Místo tradičních postav rytířů a bojovníků najdete na těchto kartách košířsk...
Na Štěpána roku 1897 zažila Paříž jednu z nejslavnějších premiér všech dob. Na scéně Divadla u Svatomartinské brány se poprvé objevila postava s velkým nosem (jenž „velkého ducha značí“) a s ještě větším srdcem. Když spadla opona, trvaly ovace údajně p...
Boj dobra proti zlu nebo, chcete-li, silného proti slabšímu tady byl vždy. Jsou to příběhy, které přitáhnou pozornost. Na druhou stranu jsou už ale více či méně předvídatelné. Stejné je to i s novým filmem Davida Ondříčka Ve stí...