Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Když bezelstní a natěšení prvňáčci nastoupí do školy, brzy zjistí, že je pro ně nachystána spousta nových úkolů a povinností. Začnou se učit psát a počítat, postupně louskají slova a věty, aby se z nich vyloupla celá souvětí, říkanky, pohádky.

Někdy se však celý proces trochu zadrhne a ze šťastného školáka, jeho pyšných rodičů a milé paní učitelky se stávají soupeři, ba i nepřátelé. Jazýček začne klopýtat o písmenka, ta začnou přeskakovat na řádcích a tvoří úplně jiná slovíčka. Nepoučení maminky a tatínkové se rozčilují, přísné pedagožky podceňující nové výzkumy sázejí do notýsků málo pochval a nezřídka se po tvářích malých snaživců koulejí slzy jako hrachy. Poznámky typu „po kom to dítě je“ situaci ještě dále zhoršují. A přitom stačí tak málo – včasnou diagnostikou u odborníků z pedagogicko-psychologické poradny a správným přístupem rodičů k domácímu učení se ušetří takovým dětem hromada trápení a pocitů méněcennosti.

Dítě může totiž trpět některou ze specifických poruch učení, způsobující problémy v rámci vzdělávacího procesu (dyslexie, dysortografie, dysgrafie a dyskalkulie ) a často se pojící i s vadami logopedickými, které zahrnují špatnou výslovnost. Ať už společně nebo zvlášť, mohou být příčinou výukových obtíží dítěte ve škole.

Odhaduje se, že v populaci je 4-5% jedinců trpících některou z těchto poruch, vyšší procento výskytu je u chlapců. Pedagogové však uvádějí, že takových dětí může být až 20 %, protože ne všechny děti mají při své poruše stejné projevy a obtíže. Asi 2 % dětí má v rámci vzdělávacího procesu výrazné problémy se zvládáním čtení, psaní nebo počítání, a to nejčastěji v důsledku dysfunkce určité oblasti mozku. Specifické poruchy učení nezpůsobují obtíže v prostředí školy a vzdělávacím zařízení, ale i v sociokulturním prostředí a profesionálním uplatnění. Tyto poruchy učení mají vliv na formování osobnosti dítěte, které často trpí pocity méněcennosti a neurotickými příznaky, mezi které mj. patří poruchy spánku nebo nechutenství. Psychosociální postavení dítěte je ovlivňováno reakcemi zdatnějších spolužáků, učitele a přístupem rodičů k „neúspěchu“ dítěte. Děti se často obávají odmítnutí rodičů, což vede ke vzniku úzkostí. Projevy SPU se nejčastěji objeví až na určitém stupni vývoje dítěte, zpravidla po nástupu do 1.ročníku ZŠ.

Specifické poruchy učení nejsou způsobeny poruchami vývoje, zrakovým, sluchovým, motorickým nebo jiným zdravotním postižením, ani přímo způsobeny prostředím s nedostatečnými podněty. Přesný původ vzniků těchto poruch učení není dosud znám. Předpokládá se, že existuje dědičný sklon k rozvoji těchto poruch (přibližně u 40% dětí postižených rodičů), a že tyto poruchy jsou způsobeny mj. odchylnou organizací aktivit mozku a dominancí hemisfér, která není typická. Specifické poruchy učení jsou nejčastěji vztahovány k dysfunkci části mozku (následkem např. LMD) nebo jeho drobného poškození, určitý vliv je přikládán i nepříznivým vlivům prostředí – zejména emocionálnímu klimatu v rodině a vztahu rodičů ke škole.

I géniové mohou být „dys“
Specifické poruchy učení se projevují u dětí napříč celým spektrem rozložení inteligenčního kvocientu, tedy jak u dětí nadprůměrně (např. Albert Einstein byl také dyslektik), tak i podprůměrně inteligentních. Výjimkou nejsou případy, kdy dyslektici dosáhli v profesní kariéře vrcholu svého oboru. Vývojovou poruchou čtení byl postižen například slavný státník Winston Churchill nebo zakladatel Microsoftu Bill Gates. Další významné osobnosti měly poruchu čtení: W. A. Mozart, Leonardo da Vinci, Gustav Flaubert, Walt Disney, Hans Christian Andersen, Tom Cruise, Whoopi Goldberg, Pablo Piccaso nebo také Alexander Bell, gen. George S. Patton, Thomas A. Edison, J. F. Kennedy, Woodrow Wilson, George Bush a jiní.

Příčiny vzniku poruch učení
• Dědičnost – je to případ, kdy se v blízké rodině mohou vyskytovat lidé, kteří těmito obtížemi trpěli či trpí.
• Nepříznivý nitroděložní vývoj dítěte - tento bývá zpětně většinou obtížně prokazatelný. Uvažuje se zde například o negativním vlivu nevyvážené hormonální hladiny matky či dítěte v průběhu těhotenství, vlivu prodělaných závažnějších onemocnění matky během těhotenství, vlivu rizikových léků z hlediska těhotenství a vývoje plodu, intoxikace jinými škodlivými látkami včetně užívání drog, alkoholu a kouření. Negativní vliv na nitroděložní vývoj dítěte může mít i dlouhodobý psychický stres matky během těhotenství.
• Komplikace při porodu a v období těsně po porodu - těžký porod s přidušením dítěte nebo těžší novorozenecká žloutenka mohou být také příčinou, na jejichž základech se mohou poruchy učení rozvinout.
• Nepříznivý vývoj dítěte v období do jednoho roku věku - sem spadá například prodělání těžšího infekčního onemocnění, úraz hlavy a podobně.
• Nedostatek potřebných podnětů – např. málo podněcující rodinné prostředí pro zdárný a včasný vývoj řeči, nedostatečná pomoc při zvládání dovedností čtení a psaní v raném období školní docházky.

Nakladatelství Fragment přichystalo pro rodiče několik praktických publikací, s nimiž mohou doma pomáhat svým dětem překonat problémy se čtením novou netradiční metodou.
Stanou se například bystrými detektivy, kteří luští záhady skryté v textech a hrají si s písmenky a slovíčky v celé řadě nápaditých cvičení. Čtenář detektiv si hravě poradí s každým textem! A v legračních říkankách si pak procvičí problematické hlásky.

Vyžaduje to však řádnou dávku trpělivosti – jak dospělých, tak dětí. Věřte, že se to vyplatí – vždyť mezi problémové „dys“ patří i takové celebrity, jako John Travolta, Steven Spielberg, či Steve Jobs.

V Čechách je to například Alena Kupčíková, absolventka AVU, kontroverzní multimediální umělkyně, zakladatelka Dne Dyslexie (9.září) a ředitelka neziskové organizace Umění a věda na podporu dyslektickým dětem, Ak. mal. Ivan Komárek, malíř a grafik, absolvent AVU, MgA. Jaroslav Černý, režisér a spisovatel a další.

Více o pomůckách z nakladatelství Fragment v našem souvisejícím článku zde a soutěži zde.

Zdroj informací: http://www.nidm.cz a www.fragment.cz