RIV a mladší RUV – znesváření bratři. Aspoň to tak může na první pohled vypadat. V prvním případě jde o rejstřík výzkumu, v druhém o registr uměleckých výstupů a je očividné, že někdy se věda nechce s uměním přátelit. A proto pro čtvrtý sborník RUV byli osloveni exaktní vědci, aby pohovořili o svém vztahu k umění a zda je nějakým způsobem v jejich vědecké práci inspiruje.
RIV – je v České republice rejstřík, ve kterém se shromažďují informace o výzkumech financovaných z veřejných zdrojů. Hraje důležitou roli například při financování vysokých škol – tam jsem na něj také poprvé narazila. Dle výsledků (a metodiku zde rozebírat nebudu) je určitá část financí rozdělovaná jednotlivým univerzitám – jenže zde se naráželo na problém u umělecky zaměřených škol, protože na nich se tvoří spíše umělecké výstupy, než vědecké práce. Ty samozřejmě také, ale není jich tolik, už jen proto, že umělecké školy jsou mnohonásobně menší, co se týče počtu studentů a pedagogických pracovníků.
A tak, aby se zmapovala činnost a porovnaly výstupy i z umělecké sféry, vznikl Registr uměleckých výstupů. Publikace O umění s rozumem přináší příspěvky téměř třiceti odborníků – jak už jsem zmiňovala především exaktních vědců, ale i jejich kolegů, kteří se zabývají humanitními a společenskými vědami.
Podle jednotlivých příspěvků to vypadá, že to nakonec s tím svárem nebude tak horké. Většina přispěvatelů uznává, že ke své práci a obecně k životu umění potřebuje a mnoho z oslovených vědců uměleckou tvorbu přímo vytváří – obvykle na poli hudby nebo výtvarného umění.
Příspěvky jsou různé, nemají pevně stanovenou formu, a tak se každý z vědců vyjádřil po svém. A to jak každý kreativně téma zpracoval je jedním z plusů tohoto sborníku. V několika příspěvcích je zmíněna báseň Edison Vítězslava Nezvala – jako vzor z našeho prostředí, ve kterém se spojuje věda a umění. Je zde i připomenut Leonardo da Vinci jako všestranná renesanční osobnost, která se ve svém životě také věnovala a vynikala jak v oblasti vědy, tak i umění.
Povětšinou se vědci shodují, že věda a umění k sobě patří, ale samozřejmě najde se zde i názor opačný. Jako absolventka umělecké školy zase musím říct, že mě věda naprosto fascinuje a nyní pracuji v technickém odvětví a jsem ráda, že mí kolegové jsou ochotni mě zasvětit do tajů své práce. Myslím si tedy, že věda a umění by k sobě měly mít vzájemný obdiv.
Profesor Drahoš ve svém příspěvku píše: „Nezapomeňme na to, že v řecké mytologii byly Múzy věd i umění sestrami, a snažme se tento soulad obnovit a vnést do každodenního života.“
O umění s rozumem
Editoři: Miroslav Zelinský, Miloslav Klíma, Miroslav Plešák
Žánr: literatura faktu
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2015
Počet stran: 151
Hodnocení: 90 %
http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/nakladatelstvi/ostatni/o-umeni-s-rozumem-1139
Zdroj foto: www.hostbrno.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Chcete vědět, jak se vyrábí pivo? V rozhovoru bude odpovídat zkušený sládek, který na konci roku 2020 převzal roli hlavního sládka pivovaru Suchdolský Jeník. Jmenuje se Ing. Pavel Braný a je to odborník, který si k řemeslu našel cestu ...
Kdyby byl Bohumil Hrabal malíř, maloval by jako Francis Bacon. Kdyby byl Francis Bacon spisovatel, psal by jako Bohumil Hrabal.
Charleyova teta se celosvětově řadí mezi nejhranější a nejoblíbenější komedie. Ze dne na den proslavila autora hry Brandona Thomase, jenž byl do té doby spíše průměrným až podprůměrným dramatikem. Na českém jevišti se hra objevila už v roce 1894, tedy je...
Japanolog Antonín Líman sepsal ve 13 esejích knihu Mistři japonského filmu (vydala Paseka), kde se zaměřil na nejznámější tamní režiséry a jejich díla. Oproti fil...