Výstava mapuje kulturu středověkého Krušnohoří

Výstava mapuje kulturu středověkého Krušnohoří

Tisk

Bez hranic PEREXVýstava Bez hranic Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí představí v Národní galerii v Praze umělecké bohatství Krušnohorského regionu z období mezi lety 1250 a 1550. Rozkvět hraniční oblasti a jejích lokálních uměleckých ohnisek, jimiž byla bohatá královská a poddanská města, velké a významné kláštery či hornická centra, bude ilustrovat na dvě stě uměleckých artefaktů.

Velké křídlové oltáře, deskové a knižní malířství, sochařství, architektonické skulptury či památky zlatnictví a uměleckého řemesla ukáží význam a bohatství severozápadních Čech, jejichž značná část byla v minulosti hraničním regionem. Ten mnohdy velmi citlivě reagoval na změny politické, hospodářské a náboženské situace na české a saské straně Krušných hor.

Název Bez hranic tak odkazuje na těsné kontakty a provázanost krajin po obou stranách krušnohorského hřebene. Přes města tvořící hospodářské zázemí života na horách – konkrétně královské Litoměřice, Ústí nad Labem, Louny, Žatec, Most, Teplice, dále poddanský Chomutov, Děčín či Kadaň – vedly z Prahy dvě obchodní komunikace spojující Čechy a Sasko. Jednou z cest byla tzv. Labská cesta do Drážďan, druhým směrem vedla tzv. saská cesta přes Louny a Most do Freibergu.

Bez hranic

Architektonické řešení výstavy bude evokovat dobové regionální vazby a provede návštěvníka po obou těchto trasách. Nejstarší vystavené artefakty pocházejí z druhé poloviny 13. a ze 14. století, početně pak převažují díla pozdní gotiky, kdy získala výtvarná kultura severozápadních Čech specifický ráz. Umělecká díla z období od poloviny 14. století až do vypuknutí husitství pocházela ponejvíce z Prahy a byla objednávaná významnými šlechtickými rody pro jejich panství v severozápadních Čechách. S koncem husitských válek se situace změnila a umělecká tvorba byla od poloviny 15. století úžeji navázána na regionální centra – královská či poddanská města a významné kláštery. Klíčovou roli přitom hrála pětice královských měst – Litoměřice, Ústí nad Labem, Žatec, Louny, Most –, františkánský klášter Čtrnácti sv. pomocníků v Kadani a cisterciácký klášter v Oseku. Od konce 15. století se kultura Krušnohoří rozvíjela v souvislosti s tzv. stříbrnou horečkou a výstava tak představí i fenomén horních měst na české a saské straně.

Výstava Bez hranic je výstupem mnohaletého výzkumu historiků z Katedry historie FF Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a historiků umění z Ústavu pro dějiny umění FF Univerzity Karlovy v Praze. Iniciátorem výzkumu gotického umění v severozápadních Čechách byl pražský Němec Josef Opitz, který uspořádal epochální výstavu gotického umění v muzeích v Chomutově a v Mostě roku 1928. I na tento počin navazuje současný univerzitní výzkum, stejně jako připravovaná výstava v Národní galerii v Praze, jenž bude k vidění od 27. listopadu.

Výstava vznikla ve spolupráci Národní galerie v Praze, Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Biskupství litoměřického. Záštitu nad výstavou převzali ministr kultury České republiky Daniel Herman, hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček a hejtman Karlovarského kraje Martin Havel. Bez hranic.

Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí

Termín a místo konání: 27. 11. 2015 – 13. 3. 2016

Národní galerie v Praze – Valdštejnská jízdárna.

Ctibor Čejpa, www.ngprague.cz


 

Přihlášení



Tolkienova korespondence je fascinující četbou plnou překvapení – ukazuje se, jak málo jsme toho o slavném spisovateli dosud věděli!

Nechtěl bych, aby to znělo nějak nadneseně či pateticky, ale jsem přesvědčen, že se jedná o jednu z nejvýznamnějších vydavatelských událostí posledních let – v monumentální publikaci (téměř osm set stran) je nám představen slavný spisovatel John Ronald Reuel Tolkien z doposud neznámé perspektivy, jejíž absence nám bránila poznat tohoto výjimečného muže takříkajíc „z první ruky".

Sedm prstenů. Třetí díl z knižní série Ztracená nevěsta je tady!

Spisovatelka Nora Robertsová má za ta léta na svém kontě už opravdu velkou spoustu románů a nadále se těší velké čtenářské oblíbenosti. A pokud máte rádi pořádné duchařiny, možná vás zaujme třetí díl trilogie Ztracená nevěsta, který pod názvem Sedm prstenů poměrně nedávno vydalo nakladatelství Alpress. Obzvláště jestli jste četli předchozí dva díly Nikdy tě neopustím a Zrcadlo minulosti, budete chtít vědět, jak nakonec v této strhující závěrečné knize všechno dopadne.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Kouzelník Ríša Nedvěd: „Rekvizity kupuju jen občas, takže za ně moc neutrácím.“

Richard NedvědKouzelníka a vyznavače takzvané trapnomagie Ríšu Nedvěda proslavila především účast v reality show ČeskoSlovensko má Talent. Aktivní byl a je také v divadle Na Stojáka.  Tajemství triků nám ...

Co se stane, když do běžného nedělního provozu oblíbeného fastfoodu zasáhne potopa?

Zdálo se, že to v FCK, jedné ze známých fastfoodových franšíz, bude obyčejná neděle. Kuřata se smaží. Lidí chodí a jedí. Všechno šlape, jak má. Jenže pak začnou z nebe padat kapky.

Čtěte také...

Mexický komiks: Good, bad and sexy

altV druhé polovině června byla zahájena netradiční výstava. Zajímavé prostory i poněkud exotická podívaná lákají všechny milovníky komiksu (a nejen je). Máte k tomu rádi i Mexiko? Tak právě pro vás je připravený tenhle průvodce s podtitulem ...


Výtvarné umění

Krajina jako paměť, rytmus a duchovní prostor

tomas zemla200V Alšově jihočeské galerii byla zahájena výstava slovenského malíře Tomáše Žemly (*1984) nazvaná Defragmentation. Autor, který patří k výrazným osobnostem současné česko-slovenské krajinomalby, představuje ve Wortnerově domě nejnovější cyklus ...

Divadlo

Vyrazte na Letní hraní s Divadlem Bez zábradlí

letni hrani200Letní scény Divadla Bez zábradlí přinášejí jedinečnou atmosféru, skvělé herecké výkony a nezapomenutelné večery plné smíchu i emocí. V červenci se představili v letním kině v Neratovicích, v srpnu je čeká letní scéna ve Voděrádkách.

...

Film

Mlýn a kříž aneb Co lze vyčíst z jednoho obrazu

altRozměrné plátno Nesení kříže od nizozemského malíře Pietera Brueghela (má úctyhodný rozměr 124x170 cm a vystavuje je vídeňské Kunsthistorisches Museum) pochází z roku 1564 a zachycuje v renesančních kulis...