„Jako protagonisty mé nejnovější kolekce jsem zvolil mou dvorní modelku Soňu Drábkovou a herce a šansoniéra Jiřího Bartoně, který se tak vrací na místo činu. V šumperském divadle totiž působil pět sezón,“ řekl fotograf a publicista Robert Rohál ke své nové kolekci fotografií Nostalgia 22. Od konce května do poloviny září ji prezentuje v galerii Divadla Šumperk.
Vystavujete novou kolekci, kde jsou na černobílých fotografiích protagonisty Soňa Drábková a Jiří Bartoň. Prozraďte, kdy a kde kolekce vznikala?
Fotil jsem v Kroměříži a v Šumperku, chtěl jsem tam tyto kulisy mít. Obě města mám rád a v obou nacházím něco, co mě přitahuje. A protože Soňa Drábková patří do Kroměříže, nafotil jsem ji v kroměřížských reáliích. Jirku Bartoně jsem zase nafotil v Šumperku, kde to velice dobře zná. Přiznám se, že já byl v Šumperku prvně loni a naprosto mne dostal.

Soubor jste nazval Nostalgia 22. Najdeme opravdu na vašich fotoobrazech tesknou touhu nebo stesk?
Cítím to hlavně z fotek s Jirkou Bartoněm. Nevím, v jakém rozpoložení se mnou loni 18. listopadu fotil, ale myslím, že to tam je. Ten smutek či teskná touha po něčem, co nedefinujeme. Ale třeba mi to tam jen tak zahrál. Fotky s kamarádkou Soňou Drábkovou jsou jinde. Tam tu nostalgii spíš dotvářejí staré divadelní kostýmy, zvolené pozadí. Herce Jirku Bartoně jsem fotil v civilním oblečení. Na deseti snímcích je tedy Soňa, na deseti Jirka a na dvou fotografiích jsou společně. Fotografie jsem nechal převést na plátno, takže budou vypadat ještě zajímavěji.
K Soně Drábkové, která se osvědčila už v předchozí kolekci Tisíc tváří černovlásky, se tentokrát přidal herec, zpěvák a pedagog Jiří Bartoň. Byla to jeho první zkušenost? Jak focení probíhalo?
Myslím, že ne. Jirka toho už předtím nafotil docela hodně. Některé fotky jsem viděl a jsou moc krásné, poetické i odvážné. Takže už nějaké zkušenosti měl. Přesto jsem ty obrázky s ním pojal civilně. A jak to probíhalo? Stačilo nám par hodin, prošli jsme ulicemi Šumperku, a tak trošku i divadlem. Jirka mi vyprávěl, tu a tam se zatvářil a já fotil.

Premiérově soubor představujete v krásných prostorách divadla v Šumperku. Vybral jste místo cíleně?
Ano, už při mé první návštěvě jsem zatoužil něco nafotit právě v Šumperku a mít tam pak v tom krásném divadle výstavu. A to se povedlo. Focení se realizovalo a vernisáž proběhla v sobotu 26. května v divadelní galerii za účasti obou mých modelů. Romana Blažková výstavu zahájila, zatímco Jirka Bartoň zazpíval za doprovodu klavíristky Marie Drkulové několik šansonů.

Vedle výstav fotografií jste znám jako autor četných knih. Na co se pro změnu mohou těšit čtenáři?
Mám smlouvu na několik knížek, ale mluvit o nich zatím nechci. Co však mohu prozradit, je to, že půjde o známé osobnosti ze světa pop kultury a filmu. Přitom na jedné knize pracujeme společně právě s Jirkou Bartoněm.
Dana Ehlová
Foto Robert Rohál
| < Předchozí | Další > |
|---|





Elly, vlastním jménem Eliška Tunková je novým objevem české popové scény. Momentálně ji čekají zkoušky na konzervatoři a před pár dní jí vyšla anglicky zpívaná píseň Flower. Zjistěte o písni i Elišce více díky našemu rozhovoru.
Výstava tvorby Pavla Brunclíka (*1950) s názvem DIVERSE, kterou připravil kurátor Jiří Machalický i jako koncepci s Katarinou Brunclíkovou, je první souh...
Vycházejí hrací karty inspirované pražskými Košířemi. Originální limitovaná edice propojuje architekturu, osobnosti, báje i symboly této pozoruhodné čtvrti. „Místo tradičních postav rytířů a bojovníků najdete na těchto kartách košířsk...
Poručík Anton Hofmiller (Petr Matyáš Cibulka) má jednu vlastnost, která mu občas nesmírně komplikuje život: neumí říkat ne. Když se spřátelí s nádhernou Ilonou (Romana Widenková), zdá se, že našel své štěstí.
Stále vitální pětasedmdesátník Marco Bellocchio (narozen 1939) osobně zavítá na letošní FEBIOFEST, který mu uspořádává retrospektivu – či spíše jen miniretrospektivu, protože nabízí pouhé tři tituly. Prvním je Bellocchiův debut Pěsti v kapsách, pak nás...