Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Více než padesát nových maleb a kreseb vystaví od 27. června do 24. srpna v pražské Galerii Václava Špály malířka, sochařka a ilustrátorka Erika Bornová, vypravěčka fascinujících příběhů na pomezí vzpomínky, reality a fantazie. Výstava nazvaná Stíny horkého léta Traudi Schönfeld zahrnuje volný cyklus autorčiných děl inspirovaných konkrétním místem. Tím je dům v Sudetech, který s rodiči kdysi obývala i dospívající Traudi, ve 30. letech aktivní členka Svazu německých dívek. Výstava bude v Špálovce otevřena denně od 11 do 19 hodin a doprovází ji vydání monografie z nakladatelství KANT.

Výstavou, jejíž název odkazuje k baladickému filmu Františka Vláčila zasazeného do doby krátce po válce, Erika Bornová opět potvrzuje, že je jednou z nejosobitějších umělkyň současnosti. A že příběhy, které prostřednictvím svých děl vypráví, bývají uhrančivě přitažlivé: zčásti znepokojivé, vždy ale omračující a svým způsobem krásné.

Kolektivní paměť místa propojila Erika Bornová tentokrát s osobními prožitky. Dům ve Šluknovském výběžku dnes patří její rodině a malířka si to zřídila svůj druhý, „venkovský“ atelier. V domě a nejbližším okolí začala Bornová objevovat stopy po původních obyvatelích, především copaté Traudi, člence nacistické organizace BDM (Bund Deutsche Mädel). „O ní i jejích rodičích, což prý byli mimochodem antifašisté, jsem se něco málo dočetla v místní kronice, nezachovaly se už ale žádné fotografie,“ říká Erika Bornová.

Návštěvníky výstavy tak čekají Traudiny fiktivní portréty, ale i kresby předmětů, které v domě zůstaly „po Němcích“. Námětem maleb se stala také těla rozmanitých živých i neživých tvorů, kteří dům a jeho okolí zabydlili bez ohledu na lidskou přítomnost.

Právě příroda a její věčný koloběh byly pro Eriku Bornovou významnou inspirací. „Ve sklepě našeho domu žijí například velcí pavouci – mety temnostní. Desítky pavoučic tu ve tmě střeží stovky svých kokonů visících ze stropu. Když tam jdu třeba návštěvě pro víno, mety prchají, a pak se zas vracejí. Je to děsné, ale i fascinující. Když jsem překonala počáteční odpor, ukázalo se, že všichni ti malí a zdánlivě křehcí tvorové mají v sobě sílu, důstojnost a krásu. Jejich životy jsou oproti našim krátké, ale zároveň jsou věční. Čím blíž na ně hledíme, tím víc je to zřejmé,“ říká Erika Bornová.

Hrneček, uschlý lišaj, uniforma

Na výstavě tak spatříme kresby hrnečku, stoličky i fiktivní podobizny copaté německé dívky. Nakresleny jsou černým pískem – symbolickým materiálem, z něhož se věci vynořují a mohou v něm časem zase zmizet. A pak jsou tu zvířata a hmyz – netopýr, pavoučice s kokony, uschlý lišaj, nalezený parůžek či myší kostřička. Autorka je zachytila pomocí akrylu, pastelu, uhlu, písku a metalických vodovek, takže její díla tajuplně září. Jejich formáty jsou někdy komorní, někdy přesahují i dva metry.

Menší kresby ztvárnila Bornová na přírodním papíře z himálajských rostlin, jehož barva a struktura výsledné dílo dotváří.

Součástí výstavy je i replika uniformy Svazu německých dívek. Nenápadný černo-bílý kroj „zdobí“ nezbytná nášivka se svastikou připomínající zlověstnou, smrtelně jedovatou tarantuli…

Od polystyrenu zpět k malbě

„Po mnohaleté sochařské práci jsem se naplno vrátila k malbě,“ říká Erika Bornová, jejíž tvorbě nikdy nechyběl humor, osobitý výtvarný jazyk ani odvaha kráčet po vlastní umělecké cestě.

Původně vystudovaná malířka se víc než třicet let věnovala tvorbě originálních soch z polystyrenu. Ten podle Bornové strukturou připomíná mramor, pro ženu-sochařku měl však navíc tu výhodu, že ho zvládla nosit do svého nuselského atelieru v šestém patře. „Polystyren byl dlouho má láska, jedno mé oko ale v poslední době ztratilo část prostorového vidění, takže jsem se při sochání najednou každou chvíli řízla,“ vysvětluje. A dodává, že malbu a kresbu beztak nikdy neopustila. Dokládají to i její předchozí volné cykly Rostliny, Vodní bytosti a Křehká smrt věnované tajuplným tvorům mikrosvěta a vodních hlubin. Částečný oční hendikep ji také inspiroval k sérii více než šedesáti pronikavých autoportrétů.

Radek Wohlmuth, kurátor výstavy Stíny horkého léta Traudi Schönfeld, k její nejnovější tvorbě uvádí: „Přestože se dotýká přírodních motivů i událostí svázaných s lidmi, ve skutečnosti otevírá nová výstava Eriky Bornové především otázky paměti místa… I když je takových míst mnoho a jejich příběhy jsou někdy zaměnitelné, má své jméno a je ho možné identifikovat. Stejně jako Traudi Schönfeld,“ uzavírá Wohlmuth.

Stíny horkého léta Traudi Schönfeld. Galerie Václava Špály, Národní 30, 110 00 Praha 1. Otevřeno denně 11.00 – 19.00 hod, základní vstupné 40 Kč, studenti 20 Kč, pro seniory nad 60 let, držitele průkazu ZTP, děti do 15 let a studenty uměleckých škol je vstup zdarma.

Zdroj foto: René Volfík, KANT

Více informací: www.galerievaclavaspaly.cz