29 let tvořili umělecké dílo. Čeští výtvarníci Barbora Šlapetová a Lukáš Rittstein propojili svět astronautů s papuánskými náčelníky přímo v srdci Benátek
Banner

29 let tvořili umělecké dílo. Čeští výtvarníci Barbora Šlapetová a Lukáš Rittstein propojili svět astronautů s papuánskými náčelníky přímo v srdci Benátek

Tisk

Slapetova Rittstein 200Přední česká umělecká dvojice Barbora Šlapetová a Lukáš Rittstein společně tvořili své umělecké dílo 29 let. Nyní jej exkluzivně představili v samotném srdci Benátek. Velkolepá výstava s názvem How to Reach the Sky se koná od 18. dubna do 12. července 2026 v prostorách bývalého bazénu Gandini na ostrově San Giorgio Maggiore v Benátkách, současně s Biennale Arte 2026.


How to Reach the Sky je monumentální multimediální projekt o setkání dvou světů, v letu mezi nebem a zemí. Dva čeští umělci vyprávějí prostřednictvím rozsáhlé instalace soch, animací, maleb, filmů, fotografií a happeningů neobyčejný a magický příběh setkání dvou světů – posádky astronautů a lídrů kmene Yali Mek ze Západní Papuy. Jde o dva vzdálené světy – jeden na zemi a druhý na nebi, jeden ponořený do nejmodernějších technologií a druhý silný svými odvěkými domorodými znalostmi. Přesto je spojuje společná zkušenost – létání.

Náčelníci kmene Yali Mek, schopní létat dýmem do Nebe, se totiž chtěli seznámit s muži vyvolenými k cestám do vesmíru. Pozvání k setkání přijali astronauti NASA Leroy Chiao a Koichi Wakata. A právě z této dojemné zkušenosti se zrodil projekt How to Reach the Sky.

Barbora Šlapetová a Lukáš Rittstein se již téměř tři desetiletí věnují intenzivnímu pozorování života papuánců, jejichž ryzí kultura nevratně mizí pod náporem globalizace. Po tolika letech v kontaktu s kulturami Západní Papuy se oba umělci pokusili umělecky a bez předsudků transformovat právě ty vrstvy imaginace, které zůstaly nedotčeny moderním světem. Na svých cestách Barbora Šlapetová a Lukáš Rittstein vystupovali jako umělci, nikoliv jako antropologové. Jejich projekt vypráví hluboce lidský příběh, dialog mezi kulturami.

Slapetova Rittstein 1

„Název Jak se dotknout Nebe jsme nezamýšleli pouze v doslovném smyslu – pro Papuánce i pro astronauty je možné létat – ale také ve smyslu metaforickém: k nebi lze cestovat i z vlastního domova, protože to souvisí se spiritualitou a vírou, což je nutností všech lidských bytostí bez ohledu na formy a symboly. Ani volba místa není náhodná. Benátky jsou také přístavem, ze kterého vyplul Marco Polo na svou cestu mezi kulturami a kontinenty,“ vysvětlují umělci.

Kurátory projektu Barbory Šlapetové a Lukáše Rittsteina, který návštěvníci mohou vidět v komplexu nadace Giorgio Cini, jsou Moritz Woelk, Jiří Fajt a Leoš Válka. Dlouholetou spolupracovnicí projektu je kanadská architektka Phyllis Lambert, držitelka Zlatého lva za celoživotní dílo na Bienále v Benátkách 2014.

Bývalý bazén Gandini na ostrově San Giorgio Maggiore se proměnil v multimediální prostor. Animovaná filmová Nebesa s názvem Jak se dotknout Nebe popisují vnitřní svět Papuánců tak, jak jej sami vyprávěli; živé filmové záběry jsou svědectvím o událostech, které se skutečně odehrály v džungli i ve vesmíru. Filmová Nebesa, promítaná na strop jako freska, obsahují dva vesmírné telefonáty z let 2013 a 2022, kdy se astronaut NASA Koichi Wakata spojil z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) s náčelníky papuánského kmene, kteří mají schopnost létat k nebi pomocí kouře. Filmová díla ukazují příběhy obydlené skutečnými lidmi i duchy, kteří se stejně jako jejich předkové a jako astronauti dotkli Nebe. To, co nebylo možné vyfotografovat nebo nafilmovat, bylo nakresleno a zanimováno.

Slapetova Rittstein 2

„Vyrůstali jsme v bývalém Československu, které nikdy nikoho nekolonizovalo. Naopak bylo součástí sovětského bloku, předtím okupované Němci a před první světovou válkou bylo součástí Rakouska-Uherska. Prostřednictvím umění konfrontujeme zkušenost z izolace a nesvobody. Náš pohled na svět je formován vstupem do zrádného světa globalizace – zažili jsme to sami a viděli jsme to i na Papui. Cílem je ukázat skrze klasické i experimentální umělecké metody, že ve všech kulturách je nejdůležitější to neviditelné (duchovní), co hluboce ovlivňuje to viditelné a co můžeme definovat jako skrytou kulturu,“ říkají Barbora Šlapetová a Lukáš Rittstein.

Výstava How to Reach the Sky se symbolicky koná u příležitosti 60. výročí konference „Vesmír a nebe“ (1962). Tehdy se na ostrově San Giorgio sešlo 29 intelektuálů (filosofů, fyziků, grecistů, teologů, právníků), aby se zamysleli nad smyslem, riziky a zázraky éry dobývání vesmíru, kterou lidstvo právě prožívalo.

Dva pojmy, Vesmír a Nebe, byly v úvahách Francesco Carnelutti, předsedy Centro di Cultura e Civiltà della Fondazione vnímány jako dva póly lidské zkušenosti – jeden zaměřený na techniku a vědu, druhý na etiku, spiritualitu a posvátno. Tehdy si položili otázku: „Znamená cesta do ‚vesmíru‘ přiblížení se k ‚nebi‘?“ Astronom Giorgio Abetti zdůraznil: „I s obrovskou mocí technických prostředků, které člověk díky svému géniu dokázal vynalézt a vyrobit, by měl pamatovat na to, že se svými stroji nikdy nebude moci dobýt nebe.“

Výstava How to Reach the Sky se koná pod záštitou velvyslance České republiky v Itálii Jana Kohouta.

Slapetova Rittstein 3

O umělcích:

Barbora Šlapetová (1973) je česká multimediální umělkyně, známá svou tvorbou, která propojuje umění, antropologii a kosmologii skrze malbu, fotografii a film. Její umělecký výzkum je hluboce ovlivněn dlouholetým poutem s domorodými obyvateli Západní Papuy, zejména s komunitami Yali Mek a Korowai Batu, které zná již od roku 1997. Jako jediný umělec na světě uspořádala díky spolupráci s NASA výstavu ve vesmíru na stanici ISS, a to dokonce dvakrát.

Lukáš Rittstein (1973) patří k nejvlivnějším současným českým sochařům. Jeho vizuální jazyk spojuje biomorfní organické tvary s industriálními materiály a zkoumá hranice mezi přírodou, civilizací a abstrakcí.

Mezi jejich společné výstavy v Centru současného umění DOX patří projekty Manop – Poslední první (2009), Všechno je jinak (2015) a Ultra-Super-Natural (2020). Českou republiku reprezentovali svými díly také na světových výstavách EXPO 2010 v Šanghaji a EXPO 2015 v Miláně.

Slapetova Rittstein 4

Zdroj foto: Štěpánka Stein a Vendy Mlejnská, zdroj: NetwIN production


 

Přihlášení



I ticho zpívá

Láska, o které sníte v koutku své pubertální duše. Naivní, nekonečná, hluboká, romantická. Překonávající nepřekonatelné, dobré i zlé. Dlouhé dopisy, ještě delší telefonáty a přímo nekonečné rozhovory. O hudbě, o životních snech, o lásce i přátelství. Osudové spojení, které překoná i samotnou smrt.

Uznávaná autorka detektivek exceluje i v románové tvorbě!

Dobrých spisovatelek u nás dnes mnoho není a pokud bych měl být konkrétní, tak pouze tři – Anna Bolavá, Karin Lednická a Michaela Klevisová. Posledně jmenovaná si plným právem vysloužila renomé nejlepší české „detektivkářky", jak však dokazuje román Prokletý kraj, dokáže „zabrousit" i do jiných literárních žánrů. Jde již o druhé vydání této knihy, takže je zřejmé, že se napoprvé setkala s velkým čtenářským ohlasem. Podívejme se, co nás na jejích stránkách čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Rozhovor s Archie Kimptonem pro Brooke Hunter

smodr200Honzík Bačkora je docela obyčejný kluk z jednoho docela obyčejného městečka. Když ovšem jednoho obyčejného dne na toulkách po okolí náhodou natrefí na příšerně pomotaného, zpřeházeného, mrzoutského, vypaseného a na sušenkách závislého MLUVÍCÍHO kocoura,...

Pohádka Hrátky s čertem je postavena nejen na rohatých, ale i na kontaktu s publikem

Tak to už jsem dlouho nezažil, když jsem byl ve středu 8. dubna v Městském divadle Zlín na odpolední pohádce Hrátky s čertem. Seděl jsem úplně nahoře v narvaném sále, kde bylo snad šest stovek školáků prvního stupně. Pravda je taková, že jsem si to domluvil s produkcí, neboť jsem chtěl vidět na jevišti mou oblíbenou herečku v roli čerta.

Čtěte také...

„Cherchez la femme,“ výtvarnici Hanu Faberovou inspirují (nejen) ženy


Faberova perexUmělkyně Hana Faberová má ráda kontrasty, a to na plátně i v životě. Mladá ekonomka našla zalíbení v umělecké tvorbě, její obrazy se vyznačují kontrasty barev i tvarů. Vášeň pro kubismus posunula dál, vdechla totiž život novému oso...


Výtvarné umění

Theodor Pištěk – Ecce Homo

theodor pistek ecce homoNejvětší retrospektivní přehlídku výtvarného díla malíře Theodora Pištěka, nazvanou Theodor Pištěk – Ecce Homo, máte možnost zhlédnout od 25. září 2012 ve  Veletržním paláci v Praze. Vedle o...

Divadlo

Je láska silnější než strach?

sipkovaruzenka perexV každé správné pohádce vyhraje dobro nad zlem. Dokáže ale křehká láska zvítězit nad tak velkým soupeřem, jakým je potichu se vkrádající strach? To se dozvíte, pokud zavítáte do Státní opery na baletní představení Šípková Rů...

Film

Kniha o pozapomenutém proklatci nové vlny

nemec perexJan Bernard patří k význačným filmovým badatelům, spojeným zejména s pražskou FAMU, kde byl během 90. let děkanem. Zabývá se jak teoretickými otázkami, tak zkoumáním tvorby významných režisérů (Pier Paolo Pasolin...