Praděd, středobod Jeseníků, leží symbolicky na rozhraní Bruntálska, Jesenicka a Šumperska a podle starých pověstí je sídlem mocného ducha hor. Hora je zhmotněním kraje, ať už pro původní německé obyvatele či současné potomky poválečných dosídlenců, tak i pro všechny, kteří rádi poznávají krásy naší země. Fenomén Praděd je název knížky etnografa a spisovatele Matěje Mately, která vychází i jako e-kniha v nakladatelství CPress.
Vše, co byste měli znát o nejvyšší hoře Jeseníků – tak zní skutečně výstižný podtitul knížky. Dozvíte se v ní totiž nejen o přírodě a historii této hory, ale získáte i řadu tipů na výlet.
Praděd, nejvyšší vrchol (1 491 m n. m.) Jeseníků, Moravy i našeho Slezska, je oblíbeným cílem návštěvníků už od 2. poloviny 19. století. Začátkem 20. století zde vznikla rozhledna v novogotickém stylu, která se koncem 50. let zřítila a v 80. letech byla nahrazena současným vysílačem. Hora je významnou křižovatkou cyklistických i pěších turistických tras a nachází se zde nejvýše položené lyžařské středisko u nás. Knihu doplňuje množství úchvatných současných i historických fotografií a ilustrací.
Vrchol a jeho široké okolí je národní přírodní rezervací a oblast Velké kotliny je dokonce floristicky nejbohatší lokalitou v Česku. Na celém území Pradědu se nachází vzácné přírodní biotopy jako například alpinská společenstva, lesní porosty pralesovitého charakteru, ledovcové kary a jedinečná společenstva živočichů. Mezi nejunikátnější patří například kamzíci.
„V knížce se čtenáři dozví o hoře opravdu vše. Kromě přírody a historie se dočtou o duchu Pradědu, který je obdobou Krakonoše, o různých pověstech stejně jako o lidech žijících a pracujících na střeše Jeseníků, tedy o lesnících, pastevcích, dřevařích či uhlířích. S horou je zároveň spjata i řada významných osobností – spisovatelů nebo botaniků,“ říká autor knížky Matěj Matela.
Na Pradědu a v jeho blízkém okolí se můžete občerstvit nebo ubytovat v několika chatách. Mezi ty nejvyhlášenější patří Ovčárna, Švýcárna či Kurzovní chata, které svou historii započaly jako vysokohorské salaše. Chata Barborka, ležící nad překrásnou stezkou podél Bílé Opavy, pak vstoupila do historie tím, že zde vznikla jesenická horská služba. Nejznámější cesta na Praděd vede z Karlovy Studánky přes rozcestí Hvězda a přes Ovčárnu, oblíbené jsou i trasy z Červenohorského sedla nebo z Videlského kříže.
O autorovi:
Matěj Matela se narodil se v roce 1992 v Bruntále a vyrostl ve Vrbně pod Pradědem. Po absolvování Univerzity Karlovy působil jako šéfredaktor pražského cestovatelského nakladatelství, od roku 2018 pracuje ve Vlastivědném muzeu Jesenicka. Při své práci se nejčastěji soustředí na střípky kulturního dědictví původního německého obyvatelstva Jeseníků a podhůří, především se zaměřuje na historii místního lesnictví, lidovou slovesnost a zajímavé osobnosti a pábitele. Dvacet nejinspirativnějších osudů zařadil do svého literárního debutu Zvoník z Cukmantlu (2022). Mimo hlavní pracovní zaměření nezapomíná ani na svůj vystudovaný obor. Překládá srbskou beletrii a poezii, region střední a jihovýchodní Evropy tematizuje v článcích.
Více informací: https://www.albatrosmedia.cz/tituly/83661768/fenomen-praded/
| < Předchozí | Další > |
|---|
Pobřežní cesta je kniha od Raynor Winnové, která vyšla loni v nakladatelství Kazda a letos je zde pokračování s názvem Bouřlivé ticho.
Před několika dny skončil 18. ročník Pražského divadelního festivalu německého jazyka. Je tedy čas probrat se dojmy a pokusit se o shrnutí. Můj nejsilnější pocit je podobný hořké pachuti na jazyku – nějak mi to prostě nesedlo. Jsou takové divadelní festiva...
Oscarová kategorie Nejlepší zahraniční film je dlouhodobě považována spíš za cenu politickou než filmařskou, což ale nic nemění na tom, že někdy vyhrají díla, která si to zaslouží a mají co říct. Letošním vítězem se stalo dlouho dopředu favorizované maď...