Oscarové drama Saulův syn sugestivně připomíná hrůzy holocaustu
Banner

Oscarové drama Saulův syn sugestivně připomíná hrůzy holocaustu

Tisk

saul 200Oscarová kategorie Nejlepší zahraniční film je dlouhodobě považována spíš za cenu politickou než filmařskou, což ale nic nemění na tom, že někdy vyhrají díla, která si to zaslouží a mají co říct. Letošním vítězem se stalo dlouho dopředu favorizované maďarské drama Saulův syn, které se sice zabývá „otřepaným“, bohužel ale stále žhavým tématem holocaustu, přináší ale na něj trochu jiný náhled.

Debutující režisér a scenárista László Némes ho totiž pojal hodně sugestivně a formou natáčení vskutku překonal snad vše, co bylo dosud o tomto citlivém a nepříjemném tématu kdy natočeno. Zvolil metodu tzv. first-person, kdy divák skoro celou dobu nahlíží hlavnímu hrdinovi přes rameno, čímž se dostává přímo do středu dění. To hlavní tu ale paradoxně vidět není, neboť okolí je rozmazané a zásadní práci vykonávají zvuky a ruchy, které jsou v pozadí. Tu je slyšet šeptaný dialog v několika jazycích, tu dětský pláč, tu řev nacistických dozorců, tu křik zoufalých lidí, což je nesmírně působivé a v plné nahotě odhaluje naprostou zrůdnost a děsivost koncentračních táborů. Ta sem proniká i z jakési chaotické organizovanosti, která v nich po celou dobu vládla, a na níž je výborně vidět, že ačkoli Němců bylo hodně, sami na tuhle mašinérii nestačili, proto museli některé funkce svěřit i nenáviděným židům. K celkovému dojmu pak přispívá i minimalistická smyčcová hudba a hodně temná atmosféra cynismu, bezvýchodnosti a především jakákoli absence lidskosti – jako bychom sledovali zvířata jdoucí na porážku. V hlavní roli uchvátí skvělý a chladný Géza Röhrig, jenž výtečně vystihl zlomeného a se smrtí smířeného člověka.

saul2

Jestli někde film ztrácí body, je to ústřední a bohužel trochu nedomyšlený příběh, který nedává moc smysl a není vystaven na pevných základech. Vypráví o Saulovi, členu tzv. Sonnderkomanda, jehož členové žili v ústraní koncentračních táborů a měli na starost ty nejhorší práce – úklid mrtvých těl, čištění plynových komor atd. Tento muž se ve své otupělosti rozhodne, že si zachová lidskost tím, že rituálně pohřbí svého údajného adoptivního syna. Tomuto cíli ale podřídí naprosto vše a chvílemi se chová zcela nesmyslně a vlastně zhatí plán na útěk, který vymysleli jeho spoluvězni a chtějí ho realizovat i s ním. Právě v rámci této upozaděné a nenápadné dějové linie nedává postupem času jeho chování logiku a on sám působí spíše jako blázen (kterým ale dost možná je, což naznačuje několik záběrů) a ke konci už se pomalu stává vysloveně nesympatickým, což je trochu škoda, protože děj pak není tak působivý, jak mohl být.
Už menší výtkou pak budiž fakt, že kvůli zvolené formě divák nikdy nemá o hrdinu vlastně strach, neboť ví, že de facto nemůže umřít, to se ale na druhou stranu dá snadno odpustit.
Saulův syn vyšel na DVD v řadě Festival společnosti Magic Box, který mimo filmu samotného, který lze naštěstí zhlédnout jen s titulky, neboť dabing je (alespoň pro mě) zcela nemyslitelný, nabízí skromnou, ale zajímavou bonusovou výbavu. Přidanou hodnotou je asi půlhodinový rozhovor s představitelem hlavní role, který zavzpomíná na své předky, kterých se holocaust bezprostředně dotýkal, na natáčení a silné momenty z něj a ke konci se rozpovídá i o současném stavu světa. Z tohoto povídání sice není divákovi úplně veselo, je ale pravdivé a nabízí spousty momentů k zamyšlení. Ocenit se musí i vložený sešítek se studií Aleše Stuchlého a Víta Schmarze, která film uvádí do širšího kontextu a zabývá se jeho významem i metodou natáčení.
Saulův syn určitě patří k těm nejzásadnějším filmům posledních let a oceňování na různých festivalech a pochopitelně i soška Oscara mu oprávněně pomohly k širší pozornosti, kterou si tento vskutku tísnivý a depresivní snímek zaslouží jako máloco. Nebudete se na něj dívat často, ale když už tak uděláte, bude ve vás doznívat ještě dlouho, a tak by to s podobnými díly mělo být.

saul1

Název: Saulův syn (originální titul: Saul fia)
Žánr: Drama
Režie: László Nemes
Scénář: László Nemes, Clara Royer
Kamera: Mátyás Erdély
Hudba: László Melis
Hrají: Géza Röhrig, Levente Molnár, Urs Rechn, Todd Charmont, Jerzy Walczak
Stopáž: 107 minut
Hodnocení filmu: 80%
Hodnocení DVD: 70%
Na DVD vydává společnost Magic Box

Zdroj k fotografiím: www.filmcomment.com, kalafudra.com, cranesareflying1.blogspot.com
Odkaz na trailer: https://www.youtube.com/watch?v=ngOd5OaPXC0


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Divadlo je magické, a jakmile mu jednou propadnete, je to láska na celý život

archiv Bára Kodetová 2Hraje, zpívá, je maminkou tří nadaných dcer. Sama pochází z rodiny s bohatou hereckou tradicí, a tak již od dětství byla Bára Kodetová přesvědčená, že bude herečkou. Vždycky ráda zpívala, al...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Zavítají k nám francouzské filmy

FFF perexS příchodem podzimu se rozlétlo hned několik filmových přehlídek: např. Future Gate, Be2Can, 3KINO. O všech jmenovaných jsme na těchto stránkách nedávno psali. Nyní přibude FESTIVAL FRANCOUZSKÉHO FILMU, v pořadí již sedmadvacátý. Koná se ve dnech 21....


Výtvarné umění

Alfons Mucha - Slovanská epopej

altGalerie hlavního města Prahy, spolu s kurátorem Karlem Srpem, připravila ve Velké dvoraně Veletržního paláce výstavu Slovanské epopeje, díla Alfonse Muchy.

 

...

Divadlo

Sedm známých osobností věnovalo šest zážitků a jeden obraz do unikátní charitativní online aukce pro Divadlo Viola

Viola200Tereza Kostková, Miroslav Donutil, Václav Vydra, Jiří Dvořák, Ivo Kahánek, Marek Eben, Jiří Anderle. Oblíbení a vítaní hosté na jevišti Divadla Viola se spojili, aby společně s aukční platformou Arts Bay a Prague Business Clubem pomohli legendární uměl...

Film

Zombák, zombice ... Zombieland

altZombieland (2009) je předělávkou známých filmů, kde nemrtví požírají živé a jejich infekce se šíří všude možně. Na rozdíl od svých předchůdců však není děj filmu tak jednotvárný a předvídatelný, jak by se mohlo zdát. Mezi chodícími vraždami totiž je...