Oscarové drama Saulův syn sugestivně připomíná hrůzy holocaustu
Banner

Oscarové drama Saulův syn sugestivně připomíná hrůzy holocaustu

Tisk

saul 200Oscarová kategorie Nejlepší zahraniční film je dlouhodobě považována spíš za cenu politickou než filmařskou, což ale nic nemění na tom, že někdy vyhrají díla, která si to zaslouží a mají co říct. Letošním vítězem se stalo dlouho dopředu favorizované maďarské drama Saulův syn, které se sice zabývá „otřepaným“, bohužel ale stále žhavým tématem holocaustu, přináší ale na něj trochu jiný náhled.

Debutující režisér a scenárista László Némes ho totiž pojal hodně sugestivně a formou natáčení vskutku překonal snad vše, co bylo dosud o tomto citlivém a nepříjemném tématu kdy natočeno. Zvolil metodu tzv. first-person, kdy divák skoro celou dobu nahlíží hlavnímu hrdinovi přes rameno, čímž se dostává přímo do středu dění. To hlavní tu ale paradoxně vidět není, neboť okolí je rozmazané a zásadní práci vykonávají zvuky a ruchy, které jsou v pozadí. Tu je slyšet šeptaný dialog v několika jazycích, tu dětský pláč, tu řev nacistických dozorců, tu křik zoufalých lidí, což je nesmírně působivé a v plné nahotě odhaluje naprostou zrůdnost a děsivost koncentračních táborů. Ta sem proniká i z jakési chaotické organizovanosti, která v nich po celou dobu vládla, a na níž je výborně vidět, že ačkoli Němců bylo hodně, sami na tuhle mašinérii nestačili, proto museli některé funkce svěřit i nenáviděným židům. K celkovému dojmu pak přispívá i minimalistická smyčcová hudba a hodně temná atmosféra cynismu, bezvýchodnosti a především jakákoli absence lidskosti – jako bychom sledovali zvířata jdoucí na porážku. V hlavní roli uchvátí skvělý a chladný Géza Röhrig, jenž výtečně vystihl zlomeného a se smrtí smířeného člověka.

saul2

Jestli někde film ztrácí body, je to ústřední a bohužel trochu nedomyšlený příběh, který nedává moc smysl a není vystaven na pevných základech. Vypráví o Saulovi, členu tzv. Sonnderkomanda, jehož členové žili v ústraní koncentračních táborů a měli na starost ty nejhorší práce – úklid mrtvých těl, čištění plynových komor atd. Tento muž se ve své otupělosti rozhodne, že si zachová lidskost tím, že rituálně pohřbí svého údajného adoptivního syna. Tomuto cíli ale podřídí naprosto vše a chvílemi se chová zcela nesmyslně a vlastně zhatí plán na útěk, který vymysleli jeho spoluvězni a chtějí ho realizovat i s ním. Právě v rámci této upozaděné a nenápadné dějové linie nedává postupem času jeho chování logiku a on sám působí spíše jako blázen (kterým ale dost možná je, což naznačuje několik záběrů) a ke konci už se pomalu stává vysloveně nesympatickým, což je trochu škoda, protože děj pak není tak působivý, jak mohl být.
Už menší výtkou pak budiž fakt, že kvůli zvolené formě divák nikdy nemá o hrdinu vlastně strach, neboť ví, že de facto nemůže umřít, to se ale na druhou stranu dá snadno odpustit.
Saulův syn vyšel na DVD v řadě Festival společnosti Magic Box, který mimo filmu samotného, který lze naštěstí zhlédnout jen s titulky, neboť dabing je (alespoň pro mě) zcela nemyslitelný, nabízí skromnou, ale zajímavou bonusovou výbavu. Přidanou hodnotou je asi půlhodinový rozhovor s představitelem hlavní role, který zavzpomíná na své předky, kterých se holocaust bezprostředně dotýkal, na natáčení a silné momenty z něj a ke konci se rozpovídá i o současném stavu světa. Z tohoto povídání sice není divákovi úplně veselo, je ale pravdivé a nabízí spousty momentů k zamyšlení. Ocenit se musí i vložený sešítek se studií Aleše Stuchlého a Víta Schmarze, která film uvádí do širšího kontextu a zabývá se jeho významem i metodou natáčení.
Saulův syn určitě patří k těm nejzásadnějším filmům posledních let a oceňování na různých festivalech a pochopitelně i soška Oscara mu oprávněně pomohly k širší pozornosti, kterou si tento vskutku tísnivý a depresivní snímek zaslouží jako máloco. Nebudete se na něj dívat často, ale když už tak uděláte, bude ve vás doznívat ještě dlouho, a tak by to s podobnými díly mělo být.

saul1

Název: Saulův syn (originální titul: Saul fia)
Žánr: Drama
Režie: László Nemes
Scénář: László Nemes, Clara Royer
Kamera: Mátyás Erdély
Hudba: László Melis
Hrají: Géza Röhrig, Levente Molnár, Urs Rechn, Todd Charmont, Jerzy Walczak
Stopáž: 107 minut
Hodnocení filmu: 80%
Hodnocení DVD: 70%
Na DVD vydává společnost Magic Box

Zdroj k fotografiím: www.filmcomment.com, kalafudra.com, cranesareflying1.blogspot.com
Odkaz na trailer: https://www.youtube.com/watch?v=ngOd5OaPXC0


 

Přihlášení



I ticho zpívá

Láska, o které sníte v koutku své pubertální duše. Naivní, nekonečná, hluboká, romantická. Překonávající nepřekonatelné, dobré i zlé. Dlouhé dopisy, ještě delší telefonáty a přímo nekonečné rozhovory. O hudbě, o životních snech, o lásce i přátelství. Osudové spojení, které překoná i samotnou smrt.

Uznávaná autorka detektivek exceluje i v románové tvorbě!

Dobrých spisovatelek u nás dnes mnoho není a pokud bych měl být konkrétní, tak pouze tři – Anna Bolavá, Karin Lednická a Michaela Klevisová. Posledně jmenovaná si plným právem vysloužila renomé nejlepší české „detektivkářky", jak však dokazuje román Prokletý kraj, dokáže „zabrousit" i do jiných literárních žánrů. Jde již o druhé vydání této knihy, takže je zřejmé, že se napoprvé setkala s velkým čtenářským ohlasem. Podívejme se, co nás na jejích stránkách čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Sabina Huřťáková: Mám štěstí, že většinou všechno, co dělám, mě baví

archiv Sabina Huřťáková 3„Miluji psaní, ať už na weby, nebo tvorbu vlastních příběhů,“ přiznává Sabina Huřťáková píšící pod pseudonymem Anna Beatrix Bártová, které vychází nová knížka Přívěsek z čaroitu a samozřejmě pracuje na další. Sama je velkou milovnic...

Pohádka Hrátky s čertem je postavena nejen na rohatých, ale i na kontaktu s publikem

Tak to už jsem dlouho nezažil, když jsem byl ve středu 8. dubna v Městském divadle Zlín na odpolední pohádce Hrátky s čertem. Seděl jsem úplně nahoře v narvaném sále, kde bylo snad šest stovek školáků prvního stupně. Pravda je taková, že jsem si to domluvil s produkcí, neboť jsem chtěl vidět na jevišti mou oblíbenou herečku v roli čerta.

Z archivu...

Čtěte také...

Rodinná pohádková klasika se opět vrací na plátna – Kráska a zvíře

Kraska a zvire film perexOd proslulé animované verze se na plátnech a obrazovkách objevilo několik dalších zpracování tohoto „pojmu“ v pohádkovém světě, avšak úspěšným a velice zdařilým se stal až snímek z letošního roku z dílny Walt Disney...


Výtvarné umění

Jan Bočan aneb už bohužel není mezi námi, na vernisáži by to bylo příjemnější

bocan 200Pražská Galerie Jaroslava Fragnera & Člověk a prostor připravila pod záštitou Karla Schwarzenberga (1. místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí ČR), České komory architektů, Václava Havlíčka /rektora ČVUT v Praze, Zdeňka Zavře...

Divadlo

Slavná herečka a její studentka. Která z nich si zahraje v nově otevřeném Národním divadle?

Peskova divadlo perexEliška Pešková (Miroslava Pleštilová) je divadelní hvězda, úspěšná učitelka herectví a žena divadelního podnikatele Pavla Švandy ze Semčic. Otýlie Malá (Iveta Hlubučková) je zas mladá dívka, která ze všeho nejvíc touží stát s...

Film

Nikdy neříkej nikdy vzkazuje Tereza Kostková v nové komedii

Nikdy neříkej nikdyTereza Kostková, Tomáš Maštalír nebo Lenka Krobotová se už v srpnu představí v kinech v novém filmu Nikdy neříkej nikdy. Tereza Kostková hraje sympatickou a ráznou cvičitelku jógy, které nevyšlo manželství a chce se věnovat hlavně své práci a d...