V nakladatelství Pointa vyšla první kniha nadšené cestovatelky Katky Stibalové a já už teď doufám, že nešlo o její poslední titul.
Autorka v úvodu zdůrazňuje, že Čínu nechce ospravedlňovat, ale chtěla ji zažít na vlastní kůži. „Nikoho nechci nenávidět jen proto, že se narodil v té či oné zemi. Jen proto, že má šikmé oči nebo černý rozplácnutý nos. A nikoho nechci odsoudit jen proto, že mi to řekl někdo druhý,“ píše zde a přiznává, že si ji i nějakým zvráceným způsobem zamilovala.
„Kajda“, jak Kateřině všichni říkají, nechtěla do Číny cestovat sama a jak popisuje, tak známí a kamarádi jí „došli“. Proto se rozhodla hledat na cestovatelské seznamce. S Davidem se poprvé setkala v kavárně až když měli koupené letenky, takže už nebylo cesty zpět. Jedná se o zvláštní, a především velmi nemluvnou osobnost fixovanou na svou GPS: Kvůli němu Kajda zažívá perné chvíle, ale čtenář se pobaví.
Vyprávění mi bylo sympatické už od prvních stránek, s Kateřinou jsem často soucítila a na mysl mi tanulo hned několik vzpomínek na rozhovory s některými lidmi, kdy jsem se také chtěla „vykecat“, ale druhé straně to bylo jedno. Obzvlášť při cestování je toto nežádoucí a není vůbec divu, že knihu doplňují úryvky z e-mailů, které Kateřina zasílala domů. Shrnují proběhlé události a čiší z nich autorčin nadhled.
„Ten pocit, že jedu do světa s někým, kdo mi pomůže se netratit, se nenávratně rozplynul. Snažím se ze všech sil černou šmouhu z mozku vyhnat, když se z vedlejší postele ozve: „Tak co?“
U nás doma si po ráno říkáme: dobré ráno, ahoj nebo jak ses vyspala. Na otázku: „Tak co?“ nevím, co odpovědět. Ticho…“ (str. 22)
Jedná se o cestopis, takže v knize nechybí spousta zážitků z navštívených míst a také fotografie z nich. Kateřina se s Davidem podívala například k Velké čínské zdi, na vrchol Hua Shanu, Tibetu nebo Lhasy. Nádherné pohledy skýtala Soutěska skákajícího tygra a úplně něco jiného zažila pak Kateřina sama v Hongkongu.
Čtení mě moc bavilo, zasmála jsem se u něj i zjistila něco nového, a navíc se kochala místy, kde se zřejmě nepodívám, což jsou ve výsledku věci, které od cestopisu očekávám. Navíc si od Kajdy ráda něco přečtu i v budoucnu a věřím, že už vyrazí s někým „lepším“ po boku!
Kateřina Stibalová už více než deset let pracuje jako novinářka v České televizi, pro kterou točí reportáže. Nejdřív pro pořad Černé ovce, pak pro Gejzír a nakonec i pro 168 hodin. Píše scénáře pro publicistiku i pro takzvanou zábavnou tvorbu. Její největší životní radostí je plnění snů. Řada jich nevyšla, ale některé naštěstí jo. Třeba že chce hodně cestovat, že se chce stát maminou, mít fajn muže a bydlet v přírodě. Před dvěma lety založila cestovatelský blog Spolu cestou. V psaní cestopisů se našla a pomyslný šuplík začal v průběhu let přetékat. A tak se zrodil velký sen o vydání vlastní knihy.
Čínou nahoru a dolů
Autor: Kateřina Stibalová
Žánr: cestopis
Nakladatelství: Pointa
Rok vydání: 2021
Počet stran: 264
Hodnocení: 85 %
https://www.pointa.cz/project/91427852-8de6-11ea-a5de-001dd8b72061
| < Předchozí | Další > |
|---|
Markétu Harasimovou znám poměrně krátkou dobu, ale po přečtení jejího románu Poháry touhy se mi tak nějak dostala pod kůži. A protože jsem ji chtěla poznat víc, zrodil se tento rozhovor:
Výstava s názvem … PRŮ | ŘEZ … poprvé v ucelené formě mapuje dílo umělce a výtvarného pedagoga Lubomíra Jarcovjáka (1962), jehož život je spojen se Zlínem. Ve svém díle se zabývá malbou, grafikou, vytváří autorské papíry a knihy, buduje prostorové ...
Asanace v pražském Divadle Na zábradlí je prvním jevištním ztvárněním jedné z her Václava Havla, kterého se autor nedožil. S inscenačním týmem ale i přes svůj vážný zdravotní stav spoluprac...
Marie Stuartovna se stala nejmladší královnou vůbec, když byla korunována šest dní po narození, poté co její otec zemřel. Jako šestiletá byla zaslíbena králi Francie, a poté se i se svým skotským doprovodem přestěhovala do Francie. Ovš...
