Pravda po francouzsku

Pravda po francouzsku

Tisk

Pravda 200Když se podíváte do slovníku na význam slova pravda, najdete definici, která říká, že pravda je tvrzení považované za skutečnost. To nám v podstatě dává velký prostor k tomu, co přijímat jako pravdu a dva manželské páry ve francouzské inscenaci toho jsou důkazem.

 

 

„Kdyby si lidi ze dne na den přestali lhát, nezbyl by na Zemi jedinej pár. Vlastně by to byl konec civilizace.”

Michel (Marek Taclík) a Alice (Iva Pazderková) spolu mají šest měsíců poměr. To by snad ani nebyl problém, kdyby oba nebyli zadaní. A kdyby navzájem neznali partnery toho druhého. Jak se v tak malém kruhu dá utajit hrozné tajemství?

Oba milenci  mají rozpor v tom, zda se svým oficiálním partnerům přiznat nebo ne a každý k případu přistupuje po svém. Léčky jsou nakladeny, pasti postupně zaklapnou.

Scéna se během hry mnoho nemění. Její variabilita spočívá především ve změnách malých rekvizit, na stálost uspořádání je během hry dokonce upozorněno samotnými herci. Nejdůležitější součástí hry je nekončící dialog na jevišti, který v divácích vyvolává téměř nekončící smích.

I když se jedná v podstatě o velmi dramatickou životní situaci, která se nemusí vyhnout nikomu z nás, autor hry si hraje s dialogy takovým způsobem, že pavučina lží nabývá opravdu komediálního ducha. V Česku jsme vychovávání pravidlem „zatloukat, zatloukat, zatloukat“, ale do francouzského prostředí tato zásadní poučka zřejmě nedošla.

Když máte pocit, že se kruh pravdy uzavřel, ukáže se, že je přece jenom ještě něco dalšího, co je třeba odhalit. Vztahy, zvlášť ty dlouhodobé, jsou opravdovým labyrintem a výzvou. Až vás napadne – není lepší být singl?

Pravda

 

Pravda – Florian Zeller
Režie: Mikoláš Tyc
Překlad: Michal Zahálka
Scéna: Michal Syrový
Kostýmy: Paulina Bočková
Hudba: Mario Buzzi

Osoby a obsazení
Michel: Marek Taclík
Alice: Iva Pazderková
Laurence: Martina Šťastná
Paul: David Hák
Premiéra: 18. dubna 2018
Hodnocení: 90 %
Foto: www.fidlovacka.cz


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Petr Martinák: To, že jsem nemohl být se svými dětmi, mě málem zabilo, teď už jsem opět šťastný

Martinak 200Petr Martinák, skvělý imitátor, herec, který na nějaký čas zmizel z televizních obrazovek i z povědomí diváků se pomalu vrací na pódia, odráží se ode dna a cítí se znovu šťastný. O tom, co ho potkalo a jak se s tím vypořádal hovoří na následují...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Nahlédneme pod pokličku herectví

Herectvi 200S herci se setkáváme všude, na divadle, v kinech i při pohledu na televizi. Někdy nás uchvátí bezprostředností i uvěřitelností své práce, jindy jen kroutíme hlavou, neschopni přijmout nabídnutý produkt. Někdy se kolem herectví vytváří převtěl...


Literatura

Občas lžu – každý máme svá malá tajemství

Obcas lzu perexKaždý občas lžeme a každý máme tajemství. Někdy lžeme proto, abychom někoho chránili, jindy abychom chránili sebe, a sem tam si říkáme, že vlastně tak úplně nelžeme, jen pozměňujeme pravdu. Prvotina Alice Feeney Občas lžu, která vychází p...

Divadlo

Premiéru hry (Ne)korektní pravidla uvedl s úspěchem Divadelní spolek Kroměříž

nekorekt pravidla200První letošní premiéru hry (Ne)korektní pravidla uvedl v pondělí 27. února ve vyprodaném sále Klubu Starý pivovar Divadelní spolek Kroměříž. Komorní inscenace, kterou režíroval Ladislav „Láry“ Kolář na motivy hry Mika Bartletta,...

Film

Nymfomanka - recenze

"200nymfJakmile Dánsko nabídlo našim kinematografickým chtíčům otevřený pohled do mysli jednoho z jejích podivuhodných režisérů, s příchozí Melancholií či Antikristem se naše pocity vesměs různily. Možná a nejspíš právě proto, že na emoce dokáže hrát souvisl...