Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Čtyři pozoruhodné výkony včera při závěrečném ceremoniálu vyzdvihla mezinárodní porota 32. ročníku Mezinárodního festivalu divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER, který v termínu od 29. března do 2. dubna pořádala Divadelní fakulta JAMU. Festivalové sošky Marta tak obdrželi čtyři mladí umělci z Prahy, Manchesteru, Bernu a Krakowa, za některé už nepřítomné přebírali tato ohodnocení kolegové.

Festival vyvrcholil ve velkém sále Divadla Husa na provázku slavnostním hodinovým programem moderovaným bezezbytku v angličtině. Pětidenní přehlídka je tradičně nesoutěžní, porota však právě soškou Marta dekoruje mimořádné, inspirativní počiny.

V kategorii Režie získala za svoji autorskou inscenaci House od God ocenění Eliška Říhová z pražské Divadelní akademie múzických umění. „Nabídla inspirativní pohled, který nastavil zrcadlo naší každodenní realitě nevšedním užitím humoru, jemnosti a metafory,“ komentoval verdikt poroty její člen, švýcarský divadelní režisér a pedagog Davide Giovanzana. Jeho italský kolega, režisér a herec Luca Vossos ocenil hlavní ženský herecký výkon Frankie Lipman, která byla protagonistkou inscenace Linda z Manchester School of Theare. Vossos uvedl, že mladá herečka vyjádřila širokou a pestrou paletu emocí zvýrazněnou silnou týmovou prací. „Autenticky ztvárnila složitou postavu, která přesahovala její věkové zkušenosti,“ doplnil rozhodnutí poroty.

Česká scénografka a umělecká ředitelka Pražského Quadriennale Markéta Fantová za tuto jury předala diplom a Martu mladému švýcarskému herci Moritzi Praxmarerovi, který byl jedním z kvarteta účinkujících v inscenaci Manifesto ze švýcarské HKB Bern Academy of the Arts. Mladý umělec pozornost podle Fantové upoutal svým strhujícím vyprávěním s přeměnou jednoduchých předmětů na imaginativní krajiny. V porotě festivalu letos ještě zasedala maďarská loutkoherečka, režisérka a ředitelka iniciativy FreeSzfe Kata Csató.

Poslední Marta putovala za polskou herečkou Zuzannou Romańskou z rukou ředitele celé přehlídky Michala Zetela. Ten svůj verdikt zdůvodnil plastickým a uvěřitelným ztvárněním kladné postavy, které umožnilo vyznění ostatních neméně kvalitních výkonu postav záporných. Romańská přijela se spolužáky z polské AST National Academy of Theatre Arts v Krakowě a zaujala výkonem v roli učitelky v inscenaci Mučedníci.

Ředitel Zetel ve svém proslovu poděkoval za skvělou organizaci letošního festivalu, který je čistě v pořadatelské gesci studentů divadelní fakulty hostitelské školy. Obrátil se taky na účinkující. „Byly zde pochybnosti, jestli budete vůbec schopni hrát, režírovat, produkovat a tak dále, teď, po téměř dvou letech fungování v online prostoru… A víte co? Ano, jste toho schopni! A dokázali jste nám to perfektně!“ Zetel tak narážel na předloňský, zcela zrušený ročník festivalu SETKÁNÍ/ENCOUNTER a jeho loňskou podobu, která se taktéž díky pandemii covidu odehrála jenom ve virtuálním elektronickém prostředí. „Děkuji vám všem za tento Encounter! Jste budoucnost umění, budoucnost lidstva,“ uzavřel projev Zetel.

Letos se do Brna sjelo devět uměleckých akademií z tuzemska i ze zahraničí. Při lednovém předvýběru byla tato devítka vybrána z celkem dvaceti šesti přihlášených škol. Inscenace na přehlídce uvedli mladí profesionální herci z Polska, Německa, Rakouska, Švýcarska, Velké Británie, Slovenska a navrch brněnská i pražská umělecká akademie. Téma letošního ročníku nazvané (IN)VISIBILITY zčásti zrcadlilo výše zmíněnou virtuální organizaci ročníku předešlého, který podle pořadatelů doprovázel pocit odcizení a neúplnosti. Co se týče letošního tématu – Invisibility – tedy různého druhu neviditelnosti, se studentští organizátoři snažili poukázat na fakt, že nebýt vidět (jako poslední dva roky nebyla vidět spousta umělců) neznamená nebýt. Na festival podle vedoucí festivalové sekce Média Kristiny Procháskové zavítalo zhruba 250 zahraničních účastníků, z nichž zhruba dvě třetiny tvořili studenti s pedagogy a zbytek hosté. Festival nabídnul také bohatý off program, doprovodné akce se konaly kupříkladu v oblíbených brněnských klubech jako je Kabinet Múz nebo ArtBar.

Zdroj foto: Jan Fuchs, Dominika Prášková,