Herecké obsazení bylo výborné a slibovalo záplavu humoru, podtrhnout stačí jméno Petr Čtvrtníček, který se představil v roli Miloše Brázdy, šéfa a vrchního komisaře, či Miloslav Mejzlík jako komisař Eduard Svrchník před odchodem do důchodu. V dalších rolích svérázných kriminalistů se také představili Igor Chmela jako Jürgen Pavič, Lucie Trmíková jako Renáta Hladká, asistentka a tisková mluvčí, Natália Drabiščáková jako Vlaďka Vedralová, specialistka na organizovaný zločin a Magdaléna Sidonová jako Hilda Jirovská vyšetřující seriové vraždy.
Vraždy tě musej hlavně bavit!
Iracionalita vládla celému představení. Již po několika málo scénách se publikum rozdělilo na dva tábory. Jedni absurditu vítají s nadšením, druzí jen nechápavě zírají a snaží se najít jakkýkoli záchytný bod a pak se slovy „sračka“ opouští divadlo. I já samotná nemám ráda humor postavený na vulgarismech a oplzlosti a stojím někde na pomezí.
Pojítkem scének a hudebních vystoupení je snad jen záliba ve vraždách. Krátké dialogy představují spíše volné asociace a příliš nekorespondují s hlavním motivem – vyšetření ochlášené vraždy. A jak finální podoba divadelní hry vznikala?
„V průběhu zkoušek herci a tvůrci denně pročítali denní tisk. Ve výsledku vznikla absurdní koláž politiky, kriminalistiky, sportu a sexu, která se v inscenaci projeví hlavně v podobě písní. Noviny se ukázaly jako často nesmyslné, povrchní a směšné hlásání zdánlivých pravd nevypovídajících o skutečnosti vůbec nic. Otázkou zůstala právě skutečnost. Co je skutečné a co je jen zdání? Nakonec zůstávají absurdně řazené zprávy dne, ve kterých se pátrající čtenář snaží vyčíst něco o světě kolem sebe.“(tisková zpráva DNz)
Nabourávání logiky a zažitých konvencí převrací jakékoli fakta a důkazy naruby. Nikdo si už není jist, kde tkví pravda a spravedlnost. Povzneseme-li se nad prapodivné vizuální vzezření, páteří absurdních prvků zůstává metafora na nejistý výklad denních zpráv a právě neschopnost identifikovat, co je pravda a co výmysl.
Egon Tobiáš (1971)
Dramatik a scénograf Egon Tobiáš absolvoval scénografii na DAMU a jeden rok postgraduálního studia knižní ilustrace a grafiky na UMPRUM. S Divadlem Na zábradlí již několikrát spolupracoval mimo jiné, jako autor textu k inscenaci Jana Nebeského JE SUiS. Věnuje se také televizní a filmové scenáristice, píše operní libreta, prózu a poezii; kreslí komiksy, maluje, pracuje jako grafik. V současnosti patří k nejuváděnějším českým dramatikům. Hry Egona Tobiáše zobrazují svět jako chaotický propletenec, několikavrstevný labyrint, kde původnost a originalita jsou zatlačeny do kouta citacemi, volnými opisy a odkazy. Neexistuje zde čisté a přímé sdělení, vše je obtěžkáno dalšími významy. Logika a kauzalita ustupují asociacím, několika směrnému toku slov. Z tradičního hlediska se Tobiášovy texty mohou zdát nesmyslné, chaotické, pomatené, ve skutečnosti však nesnadně zaznamenávají osobité vidění mnohotvárného světa.
DENNĚ (PONÍCI SLABOSTI) — Egon Tobiáš
detektivní komedie
Uvádí: Divadlo Na zábradlí
Režie: Jan Nebeský
Scénář: Egon Tobiáš
Hrají: Petr Čtvrtníček, Miloslav Mejzlík, Igor Chmela, Lucie Trmíková, Natália Drabiščáková, Magdaléna Sidonová, Ivan Voříšek
Premiéra: 9. března 2012
Hodnocení: 50 %
Zdroj foto: nazabradli.cz
< Předchozí | Další > |
---|