Kultura21.cz

A proč kampaň?
Informační kampaň Asociace profesionálních divadel ČR se koná od 5. do 21. září 2012 ve městech po celé České republice. Cílem je upozornit nás, jako občany České republiky, na neřešený systém financování regionálních divadel.

Kampaň symbolicky začala a skončí na piazzettě Národního divadla v Praze. Ve dnech 5., 6., 7., 19., 20. a 21. září 2012 se uskutečnila či uskuteční představení některých regionálních divadel pod širým nebem (přes dvacet divadelních souborů z regionů). Představení jsou zdarma a doplňují je vystoupení ředitelů divadel a hereckých osobností.

Stejně jako herci přenesou divadlo do otevřeného prostoru, přináší kampaň na světlo téma financování divadel v regionech. Veřejnost může kampaň podpořit podpisem petice.

„Ačkoliv se Asociace profesionálních divadel dlouhodobě snaží vést dialog se zákonodárci a představiteli krajů a iniciovat potřebné změny, situace se nezlepšuje, naopak. Divadlo v regionech však plní nezastupitelnou funkci na české kulturní scéně, zasahuje většinu obyvatel republiky a vychovává mladé herce, a proto si zaslouží adekvátní podporu státu,“ říká předseda Asociace profesionálních divadel Jan Burian.

Cíle kampaně

Cílem kampaně je, abychom se jako široká veřejnost seznámili, jak to vlastně skutečně s financováním regionálních divadel vypadá.

Cílem kampaně je přimět stát, aby podporoval divadla tak, jak stojí ve vládou schválené Koncepci účinnější podpory umění na léta 2007 — 2013. Tedy aby příspěvek na rok 2013 činil 150 mil. Kč.

Cílem kampaně je dále přimět stát, aby ve spolupráci s kraji a městy vytvořil jasný systém kooperativního financování regionálních divadel, který v současné době neexistuje.

Argumenty kampaně v číslech

Stát umísťuje naprostou většinu dotací na divadelní činnost na území Prahy, kde žije 15 % obyvatel ČR. Regionální divadla, která hrají pro většinu diváků (85 % obyvatel ČR), dostávají od státu pouhou desetinu. Například v roce 2010 dotoval stát divadelní činnost na území Prahy částkou 600 mil. Kč, zbytek republiky pak částkou 60 mil. Kč.

30 % návštěvníků regionálního divadla není z města, ve kterém divadlo stojí (a které ho financuje), ale z jiného místa v kraji. Příspěvek kraje na provoz ale není logických 30 %, ale v průměru jen 4 %.

Stát se v roce 2003 zavázal, že bude regionální divadla dotovat částkou minimálně 100 mil. Kč, této výše podpora nikdy nedosáhla, nyní je na úrovni 60 mil. Kč.

V Čechách financuje provoz regionálních divadel v průměru z 93 % město, stát dává na provoz v průměru necelá 3 %, kraj pak v průměru 4 %. Podíl mimoměstských správních celků na provozních nákladech je tedy jen 7 %. Výjimkou jsou divadla v Jihlavě a Českém Těšíně, která zřizují kraje a jejichž situace je zrcadlově obrácená. Tato divadla jsou z naprosté většiny financována kraji a podíl měst a státu na jejich financování je minimální.

Pro srovnání, u našich sousedů se mimoměstské správní celky ve financování regionálních divadel angažují několikanásobně více. V Rakousku je to běžně 55 %, v Německu pak 50 %.

Každý nastupující ministr kultury slibuje, že na kulturu bude vyčleněno alespoň 1 % ze státního rozpočtu. Dosud se to nikdy nestalo!

Proč bychom měli pomoci regionálním divadlům?

Většina občanů naší země žije mimo Prahu. Většina občanů tedy ani nenakupuje, neléčí se, nestaví domy, nenavštěvuje školy, kina nebo divadla v hlavním městě.Na podporu divadelní činnosti na území Prahy věnuje ministerstvo kultury již dlouhá léta desetkrát více než na všechna ostatní divadla v republice dohromady.

Vyjádřeno čísly: 15 % obyvatel ČR žijících v hlavním městě dostává od státu desetkrát vyšší dotaci na divadelní vstupenku než zbylých 85 % obyvatel jiných míst republiky.

Když se v 90. letech tzv. odstátnila divadla, stala se regionální divadla městskými organizacemi. Po tomto prvním kroku měly následovat další a na jejich konci mělo být tzv. kooperativní financování kulturních institucí, které by spravedlivě rozložilo náklady na nutné dotace mezi jednotlivé úrovně veřejné správy. Skutečnost je téměř po dvaceti letech taková, že města přispívají svým divadlům zhruba 93 %, stát 3 % a kraje 4 %.

Ačkoliv se Asociace profesionálních divadel dlouhodobě snaží vést dialog se zákonodárci a iniciovat potřebné změny, situace se nezlepšuje, naopak. Asociace se proto rozhodla, že problém mediálně zviditelní, seznámí s realitou financování regionálních divadel širokou veřejnost a požádá ji o podporu.

Divadlo v regionech plní nezastupitelnou funkci na české kulturní scéně, zasahuje většinu obyvatel republiky a vychovává mladé herce. Pokud chceme i v budoucnosti chodit na kvalitní program do svého divadla, podpořme podpisem petice kampaň a přijďme svému divadlu zatleskat na představení, která se v rámci kampaně uskuteční pod širým nebem.

Děkujeme

Jan Burian, předseda Asociace profesionálních divadel ČR a ředitel Divadla J. K. Tyla v Plzni

Podpořme petici

Jako veřejnost můžeme petici podepisovat jak během představení pod širým nebem, jejichž seznam je na stránkách kampaně www.pomoztesvemudivadlu.cz, tak přímo ve svých divadlech.

Před každým představením, které se ve více než dvaceti divadlech sdružených v Asociaci uskuteční mezi 5. a 21. zářím, uslyšíme jako diváci z úst Martina Stránského – hlavní herecké tváře kampaně – základní informace o kampani.

Kampaň podporují herci Martin Stránský, Václav Postránecký, Pavla Tomicová a Jaroslav Plesl, kteří pro kampaň natočili videa, kde vysvětlují, proč jsou právě pro ně regionální divadla důležitá (http://www.youtube.com/user/Pomoztesvemudivadlu). Svou podporu kampani dále vyjádřili Jiří Lábus, Květa Fialová, Alois Švehlík, Jan Schmid a Josef Somr.

Podpisový arch k petici

Dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním
My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme, aby stát důstojně podporoval nejen divadla na území hlavního města Prahy, ale také divadla v regionech. Situace, kdy stát věnuje řádově vyšší částku na podporu divadel v Praze (kde žije 15 % obyvatel ČR) než na podporu divadel umístěných mimo.

Regionální divadla obsluhují většinu diváků České republiky a jsou základním pilířem českého divadla. Požadujeme, aby stát plnil schválenou Koncepci účinnější podpory umění na léta 2007–2013, konkrétně její oblast týkající se Programu státní podpory profesionálních divadel a profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů (dále jen Program).
Od roku 2007 je tento Program plněn pouze na 37 %. Například pro rok 2012 získala profesionální divadla podporu ve výši 56 mil. Kč namísto vládou schválených 145 mil. Kč.
Žádáme, aby stát s okamžitou platností dostál svým závazkům a pro rok 2013 podpořil Program schválenou částkou 150 mil. Kč a ve stejném trendu pokračoval i v dalších letech.
Stát ve spolupráci s kraji a městy vytvořil jasný systém kooperativního financování regionálních divadel, který v současné době neexistuje. Regionální divadla jsou dnes financována z více než 90 % městy. To neodpovídá jejich významu, který města výrazně překračuje. Vždyť více než 30 % návštěvníků regionálních divadel není z města, ve kterém se divadlo nachází, ale z jiného místa v kraji.
Doufáme, že se stát postaví čelem ke svým závazkům, které plynou nejen ze schválených usnesení, ale především vycházejí přímo z Ústavy České republiky, která ve své preambuli jasně definuje, že kulturní bohatství je třeba střežit a rozvíjet.

Děkujeme.

Za petiční výbor:
Jan Burian
Stanislav Moša

Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněn: kterýkoliv člen petičního výboru (klauzule vyžadovaná §5, písm. 1 zák. č. 85/1990 Sb.)

Příloha - Listina základních práv a svobod

Čl. 18
(1) Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi.
Příloha - zákon 85/1990 Sb. ze dne 27. března 1990 o právu petičním
Úvodní ustanovení
§ 1
(1) Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů (dále jen „petice“). (poznámka:
zákon umožňuje podat petici i jedinému člověku)

§ 2
Ve výkonu petičního práva nesmí být nikomu bráněno. Výkon tohoto práva nesmí být nikomu na újmu.
§ 3
Petiční výbor
(1) K sestavení petice, opatření podpisů občanů pod ni, doručení petice státnímu orgánu a jednání s ním mohou občané vytvořit petiční výbor. (poznámka: znamená to, že občané nemusí mít petiční výbor, pokud jej nepotřebují, například když není nutné další jednání se státním orgánem)
(3) Členové petičního výboru jsou povinni určit osobu starší 18 let, která je bude zastupovat ve styku se státními orgány.
§ 4
Shromažďování podpisů pod petici
(1)    Občan nebo petiční výbor může každým způsobem, který  neodporuje zákonu, vyzývat občany, aby petici svým podpisem podpořili. K podpisu pod petici občan uvede své jméno, příjmení a bydliště. Musí být umožněno, aby se s obsahem petice před podpisem řádně seznámil. K podpisu nesmí být žádným způsobem nucen.
(2) Pokud podpisové archy neobsahují text petice, musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy
podpořena; dále na nich musí být uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru v této věci zastupovat.

(3) K účelu uvedenému v odstavci 1 mohou být petice a podpisové archy vystaveny též na místech přístupných veřejnosti. K tomu není třeba povolení státního orgánu, nesmí však dojít k omezení provozu motorových a jiných vozidel a k rušení veřejného pořádku.

(4) Shromažďováním podpisů na místě přístupném veřejnosti může být pověřena osoba, která dosáhla věku 16 let.
§ 5
Podání a vyřízení petice
(1) Petice musí být písemná a musí být pod ní uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává; podává-li petici petiční výbor, uvedou se jména, příjmení a bydliště všech členů výboru a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci zastupovat.
(2) Státní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout. Nepatří-li věc do jeho působnosti, petici do 5 dnů postoupí příslušnému státnímu orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal.
(3) Státní orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji podal anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení.
Společná ustanovení
§ 9
Ustanovení jiných právních předpisů upravující řízení před státními orgány a přijímání a vyřizování stížností, oznámení
a podnětů neplatí pro přijímání a vyřizování peticí podle tohoto zákona.

Podle tiskových materiálů zpracovala ing. Olga Koníčková

Zdroj foto: divadlo.cz