Pohádka O Človíčkovi akrobatickými kousky pořádně rozvibruje bránici
Banner

Pohádka O Človíčkovi akrobatickými kousky pořádně rozvibruje bránici

O clovickovi 200Městské divadlo Zlín razí heslo „děti do divadla patří“, a tak se první letošní premiéra, která se konala 20. ledna 2013, týkala především dětských diváků. Ti měli tu čest spatřit první uvedení pohádky O Človíčkovi. Hra vznikla podle knihy Zdenky a Pavla Teisingerových, již dříve se Človíčkovy příběhy dočkaly zpracování pro televizní večerníček. Pomyslnou režisérskou taktovku vzala do rukou umělecká šéfka Městského divadla, Hana Mikolášková.

 

Být pravěkým Človíčkem není rozhodně žádný med. Ohlušuje rachot chrlících sopek, pradžunglí se prohánějí nebezpečná zvířata jako Vlk nebo Šavlozubý tygr, v břiše neustále kručí a je třeba sehnat kus žvance. Opice je poťouchlá potvora, která Človíčkovy výpravy za jídlem bedlivě sleduje a neustále si dělá zálusk na Človíčkem pracně nasbírané ovoce. Naštěstí Človíček nemá hlavu jen na to, aby mu nepršelo do krku, ale dovede leccos vymyslet, na drzou Opici vyzrát. Díky svému důvtipu si zajistí oheň jakožto zdroj tepla, vyrobí oštěp nebo postaví domek. Postupem času se ukazuje, že není na všechno sám, protože z Vlka se stává věrný společník Pes, ze Šavlozubého tygra přítulná Kočka. A nakonec k jeho příbytku dovedou kroky i sličnou Človíčku.

O clovickovi 1

Vzhledem k tomu, že Človíček neměl zpočátku příliš bohatou slovní zásobu, nehrozily dlouhé a ubíjející monology. Herci byli nuceni vyjadřovat téměř vše „rukama nohama“. Pantomimu zvládli na výbornou, to je bez debat. Mimiku, gestikulaci, pohyb, případně postoj dovedl téměř k dokonalosti především Radovan Král v roli Šavlozubého tygra, což hlavně dospělí diváci kvitovali častými výbuchy smíchu. Ale ani dětský divák netápal, herci dokázali pomocí výrazových prostředků výstižně a vtipně vyjádřit vše, co chtěli. Človíček jednoslovně a naprosto výstižně komentoval objevování svého těla, zvířat a předmětů okolo sebe. Roman Blumaier tak vytvořil paralelu dětského světa, který naplňuje neustálé objevování a poznávání, jak věci fungují. Výjimku představovaly pěvecké vsuvky, kdy se z človíčka a divých zvířat stali jako mávnutím kouzelného proutku glosátoři dění. Tyto vsuvky se sice objevovaly možná trošku překvapivě, ale žádná velká křečovitost se nekonala.

Pomyslný klobouk musel jistě každý smeknout před Marií Vančurovou v roli Opice, konkrétně její šálovou akrobacií. Popravdě, nedivila bych se, kdyby ji lanařil nějaký cirkus, aby v něm vystupovala v období divadelních prázdnin. Nejen Marie Vančurová, ale i pánové předvedli obdivuhodné výkony v akčních scénách, fyzicky náročných prvků je v nich nepočítaně. Z hlediště se při pohybově náročných scénách ozýval potlesk, jenž dokazoval, že diváci akrobatické a bojové prvky oceňují, možná jim i chvílemi padala v údivu spodní čelist. Právě častý pohyb, hemžení se i několik metrů nad jevištěm přitahovalo pozornost jako magnet, nutilo diváka mít oči „jako na stopkách“, diváci neměli sebemenší šanci se nudit.

O clovickovi 2

Za téměř geniální nápad považuji volbu kapely Čankišou, která byla podepsána pod hudbou pro představení. Jejich zemitá, živočišná a mnohdy živelná hudba sedla k pohádce jako příslovečná zadnice na příslovečný hrnec. Podmanivý hlas Karla Heřmana, lídra kapely, společně s kulisami vykreslil pradžungli jako místo životem kypící, bublající i životu nebezpečné.

Pohádková hravost vstoupila zřejmě i do autorky kostýmů a scény Zuzany Přidalové, neboť bylo evidentní, že inspiraci doprovázela právě dětská rozvernost, hravá lehkost. Snad bylo záměrem, aby nejen Človíček evokoval svým vzezřením a jednáním právě dítě, byť trošinku přerostlé a zarostlé, ale i jeho životní prostor připomínal prostředí, ve kterém se dítě pohybuje. Ač byla reálná pradžungle místem nepříliš bezpečným a život ohrožujícím, povedlo se scénografce udělat z Človíčkovy pradžungle místo, které děti mohly vnímat jako místo pro hru, zábavu a legraci, neboť vypadalo jako současné dětské hřiště.

Musím se přiznat, že během cesty domů mi cukaly koutky a chvílemi jsem se nahlas pochechtávala při vzpomínce na některou z vtipných scén. Myslím, že pohádka O Človíčkovi má solidně našlápnuto k tomu, že se budou diváci do hlediště vracet. Městské divadlo ve Zlíně si svou první letošní premiérou nasadilo laťku proklatě vysoko, určitě do větší výšky, než kde se houpala na liáně Marie Vančurová coby Opice.

Video k pohádce:

Název představení: O Človíčkovi
Žánr: pohádka
Uvádí: Městské divadlo Zlín
Režie: Hana Mikolášková
Scénář: Zdenka a Pavel Teisingerovi
Hrají:

Človíček: Roman Blumaier
Vlk, později Pes: Marek Příkazký
Opice: Marie Vančurová
Šavlozubý tygr, později Kocour: Radovan Král
Človíčka: Marie Vančurová
Hlas Vypravěče: Arnošt Goldflam

Premiéra: 20. 1. 2013
Hodnocení: 95 %

Zdroj foto: Městské divadlo Zlín


 

Přihlášení



Soutěže

Má cesta za štěstím - autobiografie Mistra

gottPrávě vychází unikátní autobiografie největší legendy české a československé hudební scény všech dob. Autentický obraz fascinující životní dráhy výjimečného umělce s mezinárodním renomé, který na hudebním nebi začal zářit ve svých dvaceti letech.
SUPRAPHON

V hlavní roli Tomáš Holý a jeho nesnadný život i tragický konec

Český spisovatel, básník a držitel Magnesie Litera – Kosmas Ceny čtenářů za rok 2018 Ota Kars přichází s již druhou knihou o jednom z nejslavnějších českých dětských herců. V hlavní roli Tomáš Holý, tentokrát prostřednictvím krásně zpracovaného grafického románu.
Nakladatelství Argo

Rozhovor

„Prostě jsme psali a hledali nová témata,“ vzpomíná na vznik lekavých povídek Zuby nehty Jiří Holub

Zuby nehty 200Po pěti letech opět vyšly Zuby nehty – lekavé povídky autorů sdružujících se v tvůrčí skupině Hlava nehlava. Aktuální vydání má nové ilustrace, nové dvě povídky, naopak jedna schází. I po nějaké době Zuby n...

Hledat

Videorecenze knih

Vymazlené dítě harfistky Jany Bouškové – sólové album Má vlast

Dokážete si představit harfu jako plnohodnotný sólový nástroj, který dokáže znít jako celý symfonický orchestr? Harfistka Jana Boušková pojala tuto otázku jako výzvu a v průběhu čtyř let upravila vybrané skladby českých velikánů, jakými jsou Smetana, Dvořák a Suk, do zcela unikátní podoby.
Supraphon

Čtěte také...

Vražedkyně nebo oběť?

lady macbeth z ujezdu perexMladá Kateřina vede na první pohled záviděníhodný život. Výhodný sňatek jí zabezpečil dobré společenské postavení, bohatství a pohodlí. Okradl ji však o její svobodu a vášnivou touhu žít naplno. Manžela víc ...


Literatura

Epický závěr jedné ságy? Temná věž 5: Bitva na kopci Jericho

temna vez5 200V květnu vydalo nakladatelství Crew pátý díl ságy Temná věž, která nese název Bitva na kopci Jericho. Třicet sešitů končí střetem mezi dobrem a zlem a předkládá nám životní útrapy nezdolného Rolanda Deschaina před tím, než se vydává na sto...

Divadlo

Nová sezona zlínského divadla bude plná žen, snů, zázraků a kouzel

mestske divadlo zlin200

Pestrý výběr z klasické i soudobé, světové i české dramatické tvorby opět nabídne divákům v příští sezoně Městské divadlo Zlín. Na Velkém sále uvede po Řeku Zorbovi dal...

Film

FILM POD NADVLÁDOU IDEOLOGIE A POLITIKY

FILM film-a-politika perexDávný bonmot praví, že film šíří politiku, i když dává okatě najevo, že s politikou nemá nic společného. Stačí si vybavit české protektorátní komedie, které dodnes rozdávají zábavu plnými hrstmi. Zejména ty zasazen...