Saulův syn je maďarské drama, které nám jako svůj debutní film přináší režisér a scénárista László Nemes. V českých kinech ho můžeme vidět od 18. 2. 2016. Snímek nově ohodnocený soškou Oscara za neanglicky mluvený film získal také Velkou cenu poroty v Cannes. Zaslouženě?
László Nemes, budapešťský rodák, měl velmi naléhavý záměr. Uchopit Holocaust, téma v minulosti dosti často znázorňované, jiným a neobvyklým způsobem. Vyhranit se proti již vyprázdněným stereotypům a vnést do filmu jiný pohled. Pohled jednoduchý, avšak tím více silný, tím více živý. Díky podpoře programu Cinéfondation mohl jeho rukou a rukou Clary Royer vzniknout během pár měsíců Saulův syn.
Celý film je obrazem pouhých dvou dnů života maďarského člena Sonderkommanda Saula ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Členové těchto komand existovali v izolaci od ostatních věžnů a jejich úkolem byla práce naprosto nelidská a téměř nepředstavitelná – likvidace vězňů tábora a veškeré činnosti okolo. V tomto prostředí se odehrává hlavní dějová linie filmu, a to Saulova úzkostná snaha pohřbít malého usmrceného chlapce i za cenu ohrožování života dalších spoluvězňů. Tato situace v nás může vyvolávat rozporuplné pocity ohledně vnímání hlavní postavy. Je postavou kladnou nebo zápornou? Zároveň nám autor prostřednictvím Saulova jednání ukazuje realisticky, avšak ne přehnaně naturalisticky, váhu tohoto traumatizujícího místa.
Pozadí hlavního příběhu je znázorňováno jen jakoby mimochodem přes rameno hlavní postavy, a tím činí celé vyznění děje ještě trýznivějším. Právě tyto scény jsou často i kamerově rozostřené. Na reálnosti celá scenérie nabývá také díky zachování rozličných jazyků členů tohoto tábora.
Už při začátku filmu nás zarazí absolutní ticho, které doprovází vstupní titulky. Dalším překvapujícím faktem je, že ani samotný film nepodtrhuje jeden jediný tón. Hudební úprava není potřeba. Stísněné ticho střídá intenzivní hluk znázorňovaného prostředí, který dokresluje celou atmosféru sám. Při závěrečných titulcích je hluk opět střídán mrazivým tichem sálu kina.
Saulův syn je film, který si svá ocenění rozhodně zasloužil. Je zážitkem, díky kterému se vpíjí oživlá noční můra minulosti hluboko pod kůži každého diváka. A na dlouhou dobu.
foto zroj: internet
| < Předchozí | Další > |
|---|
Mám pocit, že ji znám celý život. A přitom jsem ji poznala až nedávno, když jsem četla její knihu. Dlouho bych mohla mluvit o pocitech, které mě provázely, když jsem tuhle knihu četla. Byla jsem smutná, zhnusená, otřesená, plakala jsem, taky jsem se ale s...
Začíná to nádhernými horskými scénériemi. Pak se poděje něco, co vám rozmetá mozek na kusy. Aspoň že to vcelku dobře končí. A bonusový materiál je pak opravdu lahůdkou. Jack Nicholson v tak dokonalé roli, že na konci filmu nevěříte, že JE normá...
Na Malostranském Úvoze, v nenápadné, nevelké galerii Josefa Sudka můžete vidět několik fotografií z díla mimořádného, avšak nedoceněného umělce Miroslava Jodase (1932 – 2013). Výběr fotografií na výstavě je sice malou, ale přesto názornou ukázkou...
V neděli 29. 1. v pražském divadle ABC se odehrála premiéra výjimečného a originálního tanečně-audiovizuálního představení Šivovo kolo života. Projekt, na kterém se zápalem pracovala skupina skutečných umělců bezmála dva roky, viděl...
Největší a současně nejzávažnější filmovou akcí konanou v Praze je nepochybně Febiofest, letos uspořádaný ve dnech 19. až 27. března 2015. Již po několik let jej zdobí soutěžní sekce - v čele poroty letos stane le...
