V předvánočním období loňského roku se ke čtenářům dostala kniha Planeta Nippon, vydaná nakladatelstvím Crew, které se jinak soustředí především na vydávání comicsů. Trojice autorů – Anna Křivánková, spjatá s vysokoškolským prostředím, dále publicisté Antonín Tesař a Karel Veselý – tu do podrobna přibližuje duchovní, společenské i kulturní zvyklosti v Japonsku, které pro nezasvěceného člověka zhusta bývají matoucí. Pisatelé se ovšem mohou pochlubit i zkušenostmi s vlastní tvorbou, která je japonskými předlohami ovlivněna, najmě s psaním či překládáním comicsů. V první řadě je zajímá, jak zejména mládež přijímá rozličné (audio)vizuální segmenty japonské civilizace.
Není to jejich první publikace věnovaná Japonsku – už před několika lety se podíleli na podobně koncipované knize Made in Japan (2014). Nyní svůj vhled ještě prohloubili, rozšířili a také do něho začlenili případné spotřebitele. Ve 12 oddílech (rozčleněných do bezmála padesáti kapitolek) přibližují všechny důležité aspekty, které se zvoleným tématem souvisí. Takže se vypravíme nejen do hájemství pohádkových bytostí z místních lesů, vod a strání, k samurajským tradicím, k pojetí sexuality, ale zejména k novodobému přetavení těchto podnětů do hraných i animovaných filmů, počítačových her, specifických kreslených comicsů zvaných manga – a rovněž obhlédneme vyznavače toho všeho zvané otaku.
Zajisté se tu uplatňuje fanouškovské souznění, ale nikoli takové, které by bránilo vnímat i rozporné jevy – ne nadarmo se jedna z kapitol nazývá „Nenávidíme Koreu – a všechny ostatní taky“. Názornou představu o japonských produktech i mentalitě pak zjednávají početné ukázky mang či další související ilustrace včetně barevné přílohy, která ozřejmí, co černobílé reprodukce nezachytily – totiž výraznou až řvavou barevnost.
Čtenáři tak získají ani ne tak rozbor popisovaných aktivit jako spíše jejich výčet, obhlédnou jednotlivé počiny, z nichž některé jsou v českém prostředí sotva dostupné, a seznámí se s jejich zaměřením. V samostatných (i graficky odlišených) glosách se pak dočkají vysvětlení, co znamenají užívané japonské termíny, přiblíženi jsou důležití tvůrci. Pisatelé upozorňují i na významná filmová díla, ale ne vždy je bohužel napadne vyhledat také jejich české názvy – většinou totiž byla uváděna i v tuzemských kinech (v případě v televizi nebo na videu). Takže pro pořádek uvádím: Povídky o bledé luně po dešti, Kwaidan, Onibaba (s.186).
Anna Křivánková, Antonín Tesař, Karel Veselý: Planeta Nippon
Vydalo: nakladatelství Crew s.r.o., Praha 2017, 312 stran
Hodnocení: 90 %
Foto: kniha
| < Předchozí | Další > |
|---|
Je 15 hodin odpoledne. Sedím u baru Staré arény a čekám na Pavla Gejguše, který je režisérem, scénáristou a scénografem divadelní inscenace s názvem Hřeby v hlavě, která nás zavádí do prostředí, ve kterém jsou lidé znaveni po dvou evropsko-islámských válk...
Pokud chcete mít jasno ve svých financích, pořiďte si knihu od Fumiko Chiba. Moc si v ní nepočtete, ale poslouží vám jako deník příjmů a výdajů. Na prvních několika stranách je vysvětlen původ slova Kakébo, který vám neprozradím...
Fringe festival, který probíhá v těchto dnech na Malé Straně v Praze, je všechno, jen ne ”okrajová”, ”druhotná” záležitost, jak by se ostatně dal přeložit jeho název z angličtiny. Mladá a bohužel prozatím málo známá divadeln...
U herečky Aleny Mihulové - narodila se přesně před půlstoletím, 4. května 1965 - občas vzniká dojem, jako kdyby se její existence zploštila na soužití s režisérem Karlem Kachyňou. Jistě měl na ni mimořádný vliv a jejich manželství neublížil ani více než ...