Legendární režisér Clint Eastwood má v polovině světa (ne vlastní vinou) vypěstovanou zvláštní auru tvůrce, kterému se podaří vše, na co sáhne. Je to dáno tím, že jeho slabší počiny se kinosálům mimo vlastní domovinu většinou vyhnou a ví o nich podstatně méně lidí. To platí i v našich končinách. Jeho poslední filmy Invictus: Neporažený a Život po životě u nás vyšly jen na DVD a recenze na ně si můžete přečíst na jiném místě našeho magazínu. Stejně tak se tuzemským kinům vyhnulo životopisné drama J. Edgar, jehož premiéra byla dlouho plánována na konec března letošního roku, nakonec z ní ale sešlo. Oficiálně se tak s ním můžete seznámit až nyní, kdy vychází na nosičích pro domácí kino.
Důvody stažení z distribuce budou asi dva: jednak se zřejmě distributor zalekl rozporuplných zámořských kritik a mimoto hlavní postava filmu, faktický zakladatel slavné organizace FBI John Edgar Hoover je u nás takřka neznámý. Přehlédnout tento film by ale byla chyba.
Předně je ovšem nutno říct, že Eastwood ve svém pokročilém věku rozhodně nejde divákovi naproti a ten s ním musí plně spolupracovat. Pokud se to nestane, s výsledkem se zcela mine a bude se dost nudit. Důležité je si uvědomit jednu podstatnou věc – J. Edgar nemá a ani nechce být objektivním životopisem! Velkou část příběhu totiž diktuje starý Hoover novináři, který sepisuje jeho autobiografii. Tím pádem padají argumenty toho typu, že se tvůrci dostatečně nevěnují jeho latentní homosexualitě a travestii. Vždyť, kdo by se k ní v době jeho života otevřeně přiznával?
Film tak po většinu času sleduje budování jedné z největších bezpečnostních agentur světa a zaměřuje se hlavně na případ pátrání po ztraceném dítěti Charlese Lindberga, který ji proslavil asi nejvíc. Mimoto se také z náznaků dozvídáme, že Hoover patřil k nejmocnějším lidem celých USA a na každou vlivnou osobu věděl něco, co by mělo raději zůstat v tajnosti a dokázal toho náležitě využít. Poslední věcí, kterou je třeba vzít v potaz, je to, že Hoover byl fabulátor a lhář (což se v pravý čas ukáže), tudíž nelze všechny jeho skutky brát úplně vážně.
A aby toho nebylo málo, nezvolil Eastwood chronologické vyprávění, nýbrž kombinuje různé časové roviny, mezi kterými ale někdy skáče ne úplně obratně. Z toho důvodu tak není orientace úplně jednoduchá, což není zrovna to nejlepší. Zejména v první polovině je tempo pomalejší, než by se slušelo a náročnost je přece jen trošku větší. Poté ale snímek nabere na rychlosti a dopřeje divákovi i nějakou tu akční scénu. V neposlední řadě si tu můžete najít i přesahující linii související s nadčasovým tématem fungování PR ve společnosti.
Řemeslně nelze mít příliš námitek, protože Eastwood je dost zkušený a pokud jeho filmy znáte, dovedete si představit, co vás čeká. Chladný způsob snímání, nádech šedé a modré barvy, do puntíku promyšlená kompozice a tradičně minimalistická hudba, jíž dominuje typicky eastwoodovské piano. Toho všeho se vám dostane až až.
Režisér si, jak je jeho zvykem, pohlídal i hereckou stránku, která je famózní. V hlavní roli naprosto exceluje Leonardo DiCaprio, jehož opominutí ze strany oscarové Akademie považuji za přešlap roku. Pro mě osobně jde zatím o jeho životní výkon – postavu pojímá civilně a přesto dost charismaticky a hluboko na to, aby si takřka kradl celý film. Ostatní tu jsou velmi dobří, ale DiCapriovi pouze nahrávají (a to včetně Judi Dench nebo Naomi Watts). Jedinou výjimkou by měl být Armie Hammer jako jeho spolupracovník a zároveň milenec, který ovšem není úplně dokonalý a i on zůstává trošku ve stínu svého kolegy, což je malinko škoda. Objektivní pravdou ale je, že masky nejsou příliš povedené, a i přes veškerou tvůrčí snahu je poznat jejich umělý původ. U DiCapria ještě lze přimhouřit oko, ale právě Hammer vypadá jako stařík nepřirozeně a dost uměle.
J. Edgar není špatný film a Eastwooda obdivuji za jeho odvahu jít proti proudu a natočit trošku jiný životopis. S tím ale také souvisí fakt, že ten si bude svého diváka hledat obtížně a hlavně dlouho. Rozhodně není na jedno zhlédnutí, což se v dnešní době, kdy se málokdo dívá na film vícekrát, zdá jako problém. Pokud mu ale tu šanci dáte, neměli byste času úplně litovat.
Na DVD, které na náš trh přináší společnost Magic Box, najdete kromě filmu samotného už jen dost zajímavý, bohužel příliš krátký dokument s názvem J. Edgar: Komplikovaný muž, v němž se dozvíte pár zajímavostí z natáčení a kusé informace o skutečném Hooverovi. Je velká škoda, že jeho osobě není věnován nějaký samostatný bonus.
Koupi nosiče doporučuji jen zarytým fandům režijní legendy nebo Leonarda DiCapria. Ostatní by ho neměli alespoň přehlédnout v půjčovně a až budou mít tu správnou náladu, tak by si ho měli půjčit a udělat si vlastní názor.
Název: J. Edgar / J. Edgar
Žánr: Životopisné drama
Režie: Clint Eastwood
Scénář: Dustin Lance Black
Hrají: Leonardo DiCaprio, Arnie Hammer, Judi Dench, Naomi Watts, Josh Lucas
Stopáž: 137 minut
Hodnocení: 70% film, 60% DVD
Na DVD přináší společnost Magic Box
Zdroje k obrázkům: hollywoodactorprep.com, film.com
| < Předchozí | Další > |
|---|
Desetinásobný mistr České republiky v krasobruslení, mistr Evropy z roku 2008. Jednou stříbrný a jednou bronzový z evropského šampionátu, dvakrát čtvrtý na mistrovství světa. To je Tomáš Verner. Po Mistrovství sv...
Co by to bylo za vánoční svátky, kdyby v televizi neběželo velké množství pohádek. Vedle každoročně hojně reprízovaných a všemi generacemi milovaných pohádek, přichází Česká televize vždy s alespoň jednou novou pohádkou. Tentokrát se ...
Revolta jde obvykle ruku v ruce s mládím. Kdy jindy se má taky člověk plný ideálů a snů bouřit proti autoritám ve škole a doma, u kterých nenachází žádné pochopení. Studentka gymnázia Helena Součková, jejíž jedinou starostí kdysi dávno bylo, jestli jí ro...
Toy Story 3: Příběh hraček (2010) je na první pohled zábavná oddechová komedie pro děti, ale nejde v ní jen o to. Dobře vychytaný scénář a zápletka, která místy připomíná spíš drama, dokáže poučit nejen malé dítě, ale i leckterého dospělého.