V roce 1983 vypustil režisér Godfrey Reggio do světa Koyaanisqatsi. Pozoruhodný počin, jehož název pochází z jazyka indiánského kmene Hopi a jeden z jeho významů je „život vyvedený z rovnováhy“.
Tento dokumentárně-hudební počin potvrzuje staré otřepané klišé, že „obraz vydá za tisíce slov“. Delší a ještě delší záběry panenské přírody či naopak civilizace, všech jejích aspektů, a samozřejmě lidí, nepotřebují slovní komentáře. Záběry jsou dostatečně výmluvné samy o sobě. Tu popisují podmanivé kouzlo panenské přírody, tu promlouvají o něco naléhavěji, to když zobrazují výdobytky civilizace, které však představují pohromu pro přírodu. A chvílemi i zděšeně křičí, když divák sleduje „svět vyvrácený z pantů“. V každém případě ale obrazy jen informují a popisují, nečiní si pražádné nároky na vytváření závěrů, nekritizují, neobviňují, ani neoslavují dílo lidských rukou. Pouze servírují velmi vydatnou porci podnětů na hodně dlouhé zamyšlení. Jakákoli slova a komentáře by působily spíše rušivě a nadbytečně, nepřinesly by nic nového, nic, což by nebylo vyřčeno obrazem.
Pomyslný klobouk je nutné smeknout před kameramanem, Ron Fricke odvedl pořádný kus práce, a to práce zdařilé ve všech směrech. Schopnost dívat se kolem sebe, neskutečná trpělivost při natáčení přírodních dějů nebo záběrů pustých a liduprázdných končin bez známek života dělají z Koyaanisqatsi počin, který řadím mezi nejlepší ve své kategorii. Divák díky řazení záběrů nachází paralely mezi přírodními ději a procesy, které doprovázejí lidskou činnost. Zrychlené záběry tepajícího života v nočním velkoměstě jsou přeneseným zobrazením tepajícího života. Gradace prostřednictvím umělého zrychlování natočených procesů a pohybu kopírují zrychlující se tempo lidského života.
Nejenže je na co se dívat během celé doby trvání filmu, ono je celou dobu i co poslouchat. Na hudbě se vyřádil Philip Glass. Hudební doprovod dokresluje jak monumentálnost přírody, tak chladný až ledový dech civilizace, podtrhává a zdůrazňuje „cvrkot“ na přeplněných ulicích. Obraz a zvuk se podařilo vyladit do naprosté souhry, kdy viděné a slyšené vytváří harmonický celek.
Pokud lze o nějakém filmovém dílku říct, že přitáhne oči, jako kdyby byl v obrazovce nebo na plátně zabudován silný magnet, pak to o Koyaanisqatsi rozhodně tvrdit budu. Ač dílo postrádá děj, spád a narativní rovinu, nuda rozhodně nehrozí. Spíše si nejeden divák uvědomí, že největší monumenty a umělecká díla stvořila příroda, ne lidé.
Název filmu/název filmu v originále: Koyaanisqatsi/Koyaanisqatsi: Life Ouf of Balance
Žánr: dokumentární/hudební
Původ: USA
Rok výroby: 1982
Režie: Godfrey Reggio
Stopáž: 83 min
Zvukové formáty: Dolby Digital 5.1
Distributor: Magic box
Hodnocení: 70 %
Zdroj foto: www.pomegranatearts.com, Magic box
| < Předchozí | Další > |
|---|
Když se náctiletá holka zamiluje do antických mýtů a bájí, může se za řadu let stát, že je z ní vydavatelka a v rukou drží svůj ztělesněný sen. Svou vlastní knihu o mýtech a bájích inspirovanou hvězdnou oblohou. Jedinečné pojetí a strhující styl vyprávění. ...
V těchto předvánočních dnech přichází do českých kin filmový thriller se záhadným názvem ´Argo´, který byl natočen na základě odtajněné pravdivé události, kterou si mnozí z nás možná ještě pamatujeme. V době, kdy vrcho...
Od poloviny června až do devátého září probíhá v prostorách Nákladového nádraží Žižkov a v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze Landscape festival, který je zaměřen na oblast krajinářské architektury. Máte tak možnost prohlédnout si náv...
Pech pod střechou a Požár v suterénu. To jsou dvě nové brilantní komedie, které v premiéře nabízí Vršovické divadlo MANA. Evokují atmosféru bytových divadel, takže se hrají v netradičních prostorách divadelní budovy, jako je třeba podkroví n...
Černá komedie Smrt jí sluší (1992) je přehlídkou tří hvězd tehdejšího filmu. Bruce Willis, Meryl Streep a Goldie Hawn předvádějí excelentní taškařici o tom, jak může honba za krásou a kari...