Kultura21.cz

Když se zahledím na dnešní půlminutové reklamy (zvláště pak ty na čisticí a prací prostředky), jímá mě stud nejen za všemu přizpůsobivé tvůrce, ale i za hospodyňky, které se nechávají tímto paskvilem oslovit. Jinak si nedovedu vysvětlit, že by někdo vnucoval právě takové stupidní reklamy, kdyby nebyly účinné. Jenže v meziválečné a válečné době si filmaři vymohli postavení daleko nezávislejší: zadavatele přesvědčili o důležitosti nějakého nosného nápadu, třeba i hudebního, o komediální nadsázce, dokonce o výrazovém experimentování.

Zájemce o pozapomenutou kapitolu z dějin naší kinematografie jistě uspokojí hned dva právě vydávané zdroje, které zpřístupňují svět reklam oné doby, ať již hraných nebo animovaných. Jednak vyšla třídílná sada DVD Pod značkou Baťa, doprovázená stručnou (česky a anglicky psanou) brožurkou, která v základních obrysech přibližuje filmové dění v baťovském Zlíně. Jednak se můžeme potěšit ke knize Dodalovi připojeným DVD, které schraňuje veškeré dochované animované reklamy (a nejen je) vyráběné Karlem Dodalem a jeho dvěma manželkami, bývalou i současnou.

"Zlínská" kolekce obsahuje 32 položek rozčleněných do tří tematických okruhů: kromě filmů propagujících rozličnou obuv jsou to snímky týkající se dalších vyráběných výrobků (třeba pneumatik) či instruktážní návody školící prodavače, jak by se měli chovat k zákazníkům. Nechybí však ani pásmo dokumentů, které mapují život ve Zlíně i dění v Baťových továrnách, nalezneme unikátní záběry z protektorátní filmové přehlídky Filmové žně.

Čím se zařazené ukázky vyznačují? Nejsnáze si povšimneme značné délky, která se pohybovala kolem pěti, někdy až deseti minut, takže mnohé předkládané reklamy mívaly podobu pečlivě vypointovaných grotesek. A pak zaujme zjištění, že je vymýšleli později proslavení umělci (Elmar Klos, Otakar Vávra, Alexandr Hackenschmied, Bořivoj Zeman, dokonce Jan Drda), že si v nich rády zahrály populární osobnosti té doby - Vlasta Burian, Theodor Pištěk, Jaroslav Vojta, Karel Höger.

Takže můžeme zalitovat, že vydaný soubor neobsáhl celou šíři zlínské tvorby včetně záznamů z Baťových zahraničních cest (ostatně název k reklamám vůbec neodkazuje a některé zařazené snímky ani jimi nejsou) - za největší prohřešek považuji, že byly zcela pominuty animované pokusy zlínského studia, najmě Ferda mravenec a Vánoční sen. Jistě by byly vhodným doplňkem ke kompletu děl Dodalových.

Jestliže u zlínských filmů jsme se museli smířit se stručným textovým doprovodem, animovaný odkaz Dodalových lze naopak vnímat jako reprezentativní doprovod k obsáhlé monografii Dodalovi, kterou po mnoha letech pracných (a doslova celosvětových) průzkumů sepsala Eva Strusková.

Je to publikace o to záslužnější, že dosud přetrvává iluze, že dějiny animovaného filmu se u nás začínají rozvíjet až po druhé světové válce. Avšak už v meziválečném období to byli právě Dodalovi, kteří doslova z ničeho vydupali firmu na výrobu animovaných reklam - a v několika případech i děl ryze svébytných, které přesáhly původně vymezený rozměr a připojily se k avantgardním snahám své doby.

Už v druhé půli 20. let zkouší režisér Karel Dodal (společně se svou první ženou Hermínou Týrlovou) vyrábět animované filmy. Jsou ještě kresebně i vypravěčsky primitivní, závislé na zahraničních vzorech. Avšak technická obratnost se záhy zvětšuje, jak naznačuje zejména panáček oživlý z inkoustové kaňky ve filmu Bimbovo smutné dobrodružství z roku 1930, odvážně spojující živého herce - kreslíře - s animovanou postavičkou, kterou stvořil a s níž různě manipuluje.

Ve 30. letech se Dodal osamostatnil a společně se svou druhou ženou Irenou založil firmu Ire-film, kde ovšem byla posléze zaměstnaná i Týrlová, Dodalova první manželka. Jinde práci totiž nesehnala. Technická i výtvarná kvalita se zlepšuje, Dodal zkouší natáčet i barevně, na Gasparcolor, původně určený pro amatéry. Mezi důležité položky patří barevná reklama na mýdlo Hra bublinek z roku 1937, postavená na mžikavém reji kroužků a koleček. Dodalovi zde zužitkovali část svého mezinárodně ceněného experimentu Fantaisie érotique, inspirovaného abstrakcemi Oskara Fischingera - dominuje tu hudebnímu rytmu podřízené víření oblých, vzájemně se prolínajících různobarevných tvarů.

Téměř všechny animované projekty Dodalových vznikaly jako reklamní zakázky. Nalezneme ovšem i osvětově laděný titul Všudybylovo dobrodružství (1936), který vznikl na zakázku Československého rozhlasu a který vysvětluje šíření rozhlasového vysílání. Zaznamenáme tu krátký loutkový úvod s postavičkou Hurvínka (namluveného Skupou), jenž divákům slibuje, že je jako kreslený měsíčňan Všudybyl provede po království radiových vln, jejich taje mu prozrazuje jen obrysově zachycená královnička vln.

Film kombinuje dokumentaristické pasáže, které zachycují rozhlasová pracoviště, zesilovače i antény, s animovanými, které někdy přebírají podobu instruktážních grafů - to když se týkají šíření jak různě dlouhých zvukových vln, tak tisíckrát rychlejšího rozhlasového vysílání, které nejenže obíhá svět, ale směřuje i do vesmíru. Všudybýlek, jak jej něžně oslovuje královnička, zpravidla opakuje informace, které mu jeho průvodkyně poskytuje - ovšem v jakoby srozumitelnější podobě. Autoři tu předvedli záviděníhodnou invenci, naznačili šíři málokdy zužitkovaného talentu.

Kniha však nezachycuje jen problémy provázející nejisté podnikání Dodalových, protože četnost zakázek pozvolna řídla, ale také jejich životní osudy. Zatímco Karel Dodal vycestoval do Ameriky, záhy provázen zásilkou přístrojů a natočených filmů, Irena Dodalová coby Židovka již vycestovat nesměla a posléze skončila v Terezíně.

Právě dosud neznámé údaje o terezínském pobytu i poválečných pokusech o zakotvení (manželé se rozvedli a Irena se uchytila v Argentině) považuji za unikátní. Ze čtení vane smutek ze zmarněných příležitostí, protože ani jeden z nich se v zahraničí neprosadil, skončili zapomenuti. Jedině Hermína Týrlová se ve znárodněné tuzemské kinematografii uchytila jako uznávaná tvůrkyně animovaných filmů.

Mimořádné ocenění si zaslouží grafické zpracování "skládací" obálky i celé knihy. Do textu jsou vloženy někdy i celostránkové reprodukce, pořízené přímo z filmového pásu, ale také dobové písemnosti, dopisy a útržky z novinových ohlasů, portrétní fotografie. Zkrátka: Dodalovi jsou poutavě napsaným dílem, které občas připomíná detektivní pátrání po dávno zasutých tajích.

Pod značkou Baťa (3 DVD)
32 filmů zlínského ateliéru 1935 - 1948 + brožurka, 32 stran
Koncept: Karel Kabát, Helena Němcová, Václav Kofroň
Vydaly: Filmexport Home Video a Národní filmový archiv. Praha 2013. Délka: cca 240 minut
Hodnocení: 80 %

Eva Strusková: Dodalovi
Obálka a grafická úprava: Markéta Jelenová
Vydaly: Národní filmový archiv a Akademie múzických umění. Praha 2013. 360 stran + 1 DVD s 28 filmy a dokumentací
Hodnocení: 100 %

Foto: knihy, www.zlin.estranky.cz, www.dividiteka.cz