Nakladatelství Karolinum vydalo pětisetstránkovou publikaci opatřenou ne zcela stravitelným názvem Hospodářský vzestup českých zemí od poloviny 18. století do konce monarchie, ale kterou vřele doporučuji každému, kdo se zajímá o nejen hospodářské dějiny. Kolektiv autorů - každou z jednotlivých tematických oblastí psal odborník na slovo vzatý - si rozdělil jednotlivé kapitoly, ať již se týkají právního zakotvení probíhajících proměn, demografického vývoje, daňové zátěže, situace v zemědělství či rychle se rozvíjejících "moderních" odvětví, jako byl průmysl, ale také služby, obchod a vůbec peněžní soustava.
Za mimořádnou přednost převažuji, že pojednání se vyhýbá do sebe zahleděné učenosti, ale naopak se pokouší srozumitelně oslovit i vyslovené laiky, aniž by autoři slevili z odborné úrovně. Svůj výklad zasazují do nadnárodních (celorakouských) či vysloveně mezinárodních kontextů. Důležité je, že stručně vysvětlí základní pojmy, s nimiž budou nadále pracovat (třeba kapitalismus, průmyslová revoluce, hospodářský růst, ale také tíživé hospodářské deprese sužující společnost i po celá desetiletí). Dosavadní ruční dřinu, jakkoli v mnoha oblastech převažovala i nadále, začala poznenáhlu nahrazovat mechanizace.
Ve sledované době totiž došlo k převratným změnám, jejichž tehdejší osvobozující dopad si dnes dokážeme jen stěží představit - jmenovitě zrušení nevolnictví roku 1781 a zrušení roboty 1848. Vždyť robotní povinnost zahrnovala i tři dny v týdnu! Zajímavé jsou rovněž údaje o početních stavech hospodářského zvířectva: téměř všech druhů (skot, prasata, koně, kozy) během 19. století přibývalo, jedině stáda ovcí spěla k zániku - posléze jejich stavy klesly na pouhou desetinu původního množství, nejspíš i v souvislosti s poklesem cen vlny. Ta dovážená ze zámoří byla prostě levnější. Nebo přestalo chutnat skopové?
Ovšem šance donedávna poddaného obyvatelstva volně se stěhovat za prací (nemluvě vystěhování do zahraničí) vedla k nebývalému nárůstu měst: v průběhu několika desetiletí se znásobily počty jejich obyvatel. Například Plzeň se z původních osmi tisíc (1830) vyšplhala na desateronásobek (1910) a v původně dvoutisícových Teplicích (taktéž 1830) sídlilo o tři čtvrtiny století později rovných 27 tisíc lidí. Ostrava rovněž začínala na dvou tisících, avšak před první světovou válkou se už přiblížila čtyřicetitisícovému městu.
Kniha dokládá, že sociální protiklady, rozdíly mezi chudými a bohatými, byly vskutku propastné. Kdo však dnes tuší, že stávky byly až do roku 1870 zakázané, a tudíž trestné? Také dětská práce byla vnímána jako něco samozřejmého a obvyklého. Dočteme se třeba, že podle dvorského dekretu z roku 1842 mohly být zaměstnávány děti již od 9 let, přičemž pracovní doba neměla přesáhnout 10 hodin. Po vzniku Československa byla dětská práce přípustná až po dovršení 12 let...
Neméně zajímavé údaje se týkají schopnosti státu zajistit obživu obyvatel i v dobách katastrofální neúrody (za hladomoru v letech 1771-1772 jen v Čechách zemřelo na čtvrt milionu lidí). Příznačná byla vysoká porodnost, ale také neméně vysoká úmrtnost, zejména dětská - odhaduje se, že nadpoloviční většinu všech zemřelých tvořily právě děti v nejútlejším věku. Složení obyvatelstva bylo věkově mladé: děti pod patnáct let zahrnovaly asi jednu třetinu populace, polovina obyvatelstva spadala do rozmezí 15 až 49 let. Lidí starších valem ubývalo, jistě i v souvislosti s tím, že kvapem narůstaly počty chudiny.
Zajímavé postřehy se týkají i proměňující se mentality - v tradiční vesnické pospolitosti měla nemanuální práce vysokou symbolickou hodnotu. Ten, kdo nemusel pracovat na poli nebo v dílně (a tak říkajíc se "živil hlavou"), býval považován za "pána" a tento náhled převažoval hluboko do dvacátého století. Bývalo snem stát se učitelem, knězem, úředníkem, případně železničářem, protože tato profese slibovala penzijní zajištění. Jenže opravdový kariérní vzestup stejně zajišťovala jen dobrá znalost němčiny, český jazyk byl dlouho vnímán jako sprostné dorozumívadlo.
Neméně zajímavé postřehy se týkají zaostávání habsburského mocnářství v předvečer první světové války za skutečnými "jestřáby" té doby, najmě za Německem, které po výbuchu válečného konfliktu vtahovalo Rakousko-Uhersko stále silněji do sféry svého politického i hospodářského vlivu. Stále jsme ochotni podceňovat spásný dopad osamostatnění, ačkoli bylo zřejmé, další setrvání v prostoru ovládaném německou rozpínavostí (v případě německého vítězství) nic pozitivního neslibovalo.
Zdeněk Jindra, Ivan Jakubec a kol.: Hospodářský vzestup českých zemí od poloviny 18. století do konce monarchie
Vydalo Karolinum, Praha 2015. 526 stran.
Hodnocení: 100%
Foto: kniha, www.e-republika.cz, www.ovocne-stezky.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Občas potkáme na ulici pejska v pěkném oděvu, zjistíme, že jde o bezsrsté plemeno, o naháče. Renata Horová má hned dvě takové holky – Tao a Sofii. Jsou to američtí bezsrstí teriéři. Díky nim začala pátrat po historii plemene, které zatím není oficiál...
Už od roku 2007 mohutní v jihočeském Písku bohulibá tradice, a sice stavení písečných soch na otavské náplavce poblíž starobylého kamenného mostu. Ač se to nezdá, sochy z písku, až ke třem metrům vysoké, jsou trvanlivé, po celý pů...
Publikace Design v českých zemích 1900–2000 s podtitulem Instituce moderního designu představuje vůbec první systematické zhodnocení této oblasti dějin českého moderního umění. Mapuje ji v širokém záběru, sahajícím...
Pátek třináctého některé lidi děsí. Jiné inspiruje. Zvolit takovou kombinaci data a dne v týdnu pro uvedení divadelního kusu může tak znít jako nehorázný risk, stejně jako sázka na jistotu. Prostě záleží na úhlu pohledu. Která variant...
Komedie V dobrém i zlém, za kterou stojí úspěšná režisérka filmových hitů Všechno nebo nic, Přání Ježíškovi či Příliš osobní známost, Marta Ferencová o letošních Vánocích vtrhne do kin s komedií o dvou manželských párech. Jiří...
