Stereotypy, které mohou vést až k válečným konfliktům
Banner

Stereotypy, které mohou vést až k válečným konfliktům

Tisk

stiny uvodkaNakladatelství Academia vydala ve své edici Historie další knihu, která přináší vhled do historie naší země, tentokrát z vnějšího úhlu pohledu – zabývá se předsudky a stereotypy, které o Češích v zahraničních kruzích kolovaly. Jak nás viděli naši sousedé a jak to ovlivnilo dějinné události?


Letos už jsme z edice Historie uváděli například knihu Česká paměť (http://kultura21.cz/historie/12330-academia-ceska-pamet-radka-sustrova-luba-hedlova), která se zabývá českou kolektivní pamětí a co jí formovalo. Tentokrát máme možnost seznámit se se stereotypy, které se objevovaly v německy a anglicky hovořících státech.


Eva Hahnová hovoří o utváření mentálních map – tedy map, jak - v tomto případě středoevropský - prostor  vnímají ostatní státy a asi vás nepřekvapí, že ve většině případů se mentální mapy výrazně lidí od klasického geografického uspořádání.


Území Čechů, potažmo Čechoslováků, bylo především v první půlce dvacátého století vnímáno jako německý klín, který narušuje jednotu německého národa. Například Praha byla považována za německé město, jelikož se na jejím budování podíleli právě Němci. Autorka zde nastiňuje teorii německé kulturní půdy – stačí, aby na určitém místě žilo několik německých občanů, a už je považováno za německé území.

stiny


Negativní stereotypy během 20. století u ostatních národů vyvolávaly například i válečné konflikty husitů, které Čechy stavěly do pozice „krvelačných barbarů“. Pozitivně navenek zas bylo vnímáno Československo po první světové válce, které dle ostatních jako jediné zvládlo vybudovat dobře fungující demokracii a mělo být vzorem pro další nově vzniklé státy.


„Stereotypy zastiňují skutečnost, že žádný národ neuvažuje či nejedná jednotně a nevykazuje kolektivní vlastnosti. Výroky o státech, reprezentovanými vládami a jejich rozhodnutími, bývají směšovány s výroky o národech a skutečnost, že každý národ je společenstvím různorodých lidských bytostí, bývá opomíjena.“


V publikaci se dozvíte mnoho dalšího a překvapujícího. Plusem jsou citace původních textů, které byly během dvacátého století vydány a které nezkresleně podávají svědectví o neklidu a stereotypech běžně se objevujících.


Autorka ve své knize také poukazuje na to, jak mnoho autorů literatury faktu předkládá převzaté stereotypy jiných autorů, aniž by sami měli svou empirickou zkušenost nebo snad danou oblast dlouhodobě vědecky zkoumali. Z jejího pozorování vychází, že to jsou sami historici, kdo překrucuje pravdu nejvíce.


Dlouhé stíny předsudků - Německé a anglické stereotypy o Češích v dějinách 20. století
Autor: Eva Hahnová
Žánr: literatura faktu
Nakladatelství: Academia
Rok vydání: 2015
Počet stran: 488
Hodnocení: 90 %

                
Zdroj foto: www.academia.cz


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Rozhovor s Archie Kimptonem pro Brooke Hunter

smodr200Honzík Bačkora je docela obyčejný kluk z jednoho docela obyčejného městečka. Když ovšem jednoho obyčejného dne na toulkách po okolí náhodou natrefí na příšerně pomotaného, zpřeházeného, mrzoutského, vypaseného a na sušenkách závislého MLUVÍCÍHO kocoura,...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

České sněmovnictví sahá až k Břetislavovi

snemovna perexPoslanecká sněmovna Parlamentu ČR loni v srpnu, poprvé ve své historii, navrhla prezidentovi republiky, aby ji rozpustil. Ten tak koncem loňského léta učinil. Nyní už jsou noví poslanci zase zvoleni. Jaká je vlastně historie českého parlamen...

Z archivu...


Výtvarné umění

Ženské trio vystavuje fotografie, dráty a obrazy v Jazzové sekci

obrazy7 (2)

Výstavu fotografií Markéty Votavové, drátů Soni Vedralové a obrazů Edity N. Kvizdové si až do 16. června můžete zdarma prohlédnout v Jazzové sekci (Valdštejnská ulice v Praze). Hudební úvod zajistila Mirka ...

Divadlo

Divadelní Rock for People

Letošní, 18. ročník Rock for People byl beze sporu výjimečný po všech stránkách a jen tak někdo na něj nezapomene. Jedním z těch unikátů byla i rozsáhlá divadelní scéna s bohatým programem. Na některých festivalech se čas od času najde prostor ...

Film

Konečně jsme se dočkali knihy hovorů s Ermannem Olmim

rozhovory olmi elrmannoItalské režiséry známe útržkovitě, a navíc spíše ty z dřívějších dob - Rosselliniho, De Siku, Felliniho, Antonioniho, Pasoliniho. Zajisté k nim můžeme přiřadit také Ermanna Olmiho, ja...