O druhé světové válce se píše dodnes – romány nebo vzpomínkové knihy, studie. Revolver Revue se podařilo vůbec poprvé knižně vydat vzpomínky Susanne Fall, která prožila dva roky v Terezíně a své zkušenosti z tamního koncentračního tábora sepsala krátce po návratu z války, dlouhá léta je upravovala a dnes si je můžeme přečíst i my.
Asi nemusíte být odborníky na druhou světovou válku, abyste věděli, že Terezín měl mezi dalšími koncentračními tábory na všech územích výjimečné postavení. Byl to „ukázkový“ tábor, který sloužil k případným návštěvám a jediný, do kterého nacisti povolovali vstup i jiným lidem, než svým vlastním. Autorka ve své knize popisuje, co se všechno dělo během návštěvy zástupců ze švýcarského Červeného kříže, jejichž jeden člen se na určitou dobu přestěhoval za brány Terezína, aby sledoval dění v něm, i když už bylo poměrně pozdě. Ale teď po pořádku.
Susanne Fall dostala se svou matkou rozkaz k transportu v březnu roku 1943, v době, kdy v Osvětimi fungovalo tamní krematorium nepřetržitě celé dny, a svět ještě nevěděl o největší vražedné masové mašinérii. Susanne, tehdy jednadvacetiletá dívka, se odchodu do tábora nezalekla, měla v sobě mladistvý elán, který nepřipouštěl možnost konce – válka i její nástrahy se prostě musí přežít a byl zde i silný závazek k její matce, i pro ni musela být silná.
Postavení Susanne bylo ale o dost odlišné od jiných vězňů – měla v terezínské židovské samosprávně mnoho známých a tak se vyhnula trestům za „průsery“. Několikrát se i s matkou ocitla na seznamech k transportům na východ, o kterých se začalo tušit, že znamenají jistou smrt, ale zásahy výše postavených osob a snad i samotného osudu dokázaly, že obě pokaždé vyvázly a válku až do jejího konce prožily ve zdech Terezína.
Většina nedávno publikovaných (auto)biografií pochází od přeživších z Osvětimi a obvykle jsou sepsány s dlouholetým odstupem. Kniha Susanne Fall ale vznikla krátce po návratu domů z Terezína, ale prošla mnohými úpravami. Sama pak přiznává, že popisuje Terezín, jaký ani možná nebyl, s jistou naivitou a mladistvým nadhledem. Výjimečný je i použitý jazyk – Fall dokáže popsat i to nejhorší dění poetickým a vznešeným jazykem. Historická fakta a údaje upřesňuje Anna Hájková v doslovu.
V době, kdy se náš svět může ocitnout jedním špatným krokem ve válce, je dobré si připomenout, kam až lidská lhostejnost a touha prosadit svůj názor, může vést. Proto čtěte, přemýšlejte a nenechávejte se strhnout panikou a propagandou.
Přečtěte si také naši recenzi na knihu Adama Drdy ze stejné edice Revolver Revue.
Terezín, ráj mezi lágry
Autor: Susanne Fall
Žánr: memoár
Nakladatelství: Revolver Revue
Rok vydání: 2015
Počet stran: 96
Hodnocení: 95 %
Zdroj foto: kosmas.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
akže jsem se opět ocitla v takovém středu vesmíru, vždyť to se přece o Bali říká, ne? 
Po této knize jsem sáhl kvůli zmínce v upoutávce nakladatelství, že rukopis Ibn Fadlána z Cesty z Bagdádu k volžským Bulharům byl volnou inspirací pro tvůrce mého oblíbeného filmu „Vikingové“ s Antonio Banderasem v hlav...
Barevné vlnění (vrnění) se jmenuje červencová výstava olomoucké malířky a módní návrhářky Aleny Cikové. Vernisáž proběhla 2. července ve foyer Domy kultury v Kroměříži a vedle prezentace výtvarné tvorby byla jak módní přehlídka, tak vys...
Přiznám se, že oceňuji divadlo, které má co říct, není tendenční anebo které si na divadlo jenom hraje. Oceňuji umně zpracovanou klasiku stejně jako novinky, přičemž je mi upřímně jedno, jestli jde o dramata či (tragi)komedie. ...
Jim se jako miminko ocitl v Jamánii, malém ostrovním království. Nikdo z obyvatel neví, kdo jim ho poslal poštou, ale všichni jsou rádi, že se na ostrov nějakým šťastným omylem dostal. Když Jim povyrostl, našel si nejlepší kamarády –...
