Výstava Druhý život Karla IV. se snaží nastínit návštěvníkům, jakým způsobem byla vnímána osobnost Karla IV. v průběhu staletí, následujících po jeho smrti. Je tak zhodnocen z dlouhodobé perspektivy nejen Karlův odkaz státnický a politický, ale také historický a kulturní.
Císař a král Karel IV., který již za svého života usiloval o vytvoření vlastního pozitivního obrazu jako velkého evropského panovníka. Obrazů Karla IV. vzniklo v následujících dobách několik; odlišovaly se podle toho, jaké náboženské, politické a národní zájmy se podílely na jejich vytvoření a udržování.
Tradiční obraz Karla IV., převzatý Československou republikou, byl deformován propagandou nacistického okupačního režimu ve smyslu pojetí Karla IV.jako německého císaře, aby se spolupodílel na zdůvodňování oprávněnosti integrace českých zemí do třetí říše.
Komunistický režim zahrnul pozitivní hodnocení Karla IV. do oficiální koncepce výkladu dějin; tato obnovená sláva ovšem šla ruku v ruce s účelovou ideologickou manipulací. Veřejností je Karel IV. stále vnímán jako velká historická osobnost, která v sobě spojuje národní význam s významem evropským.
Výstava Druhý život Karla IV. se koná v křížové chodbě pražského Karolina a vstup pro veřejnost je zdarma. Projekt vznikl ve spolupráci Univerzity Karlovy s Národní galerií a s Národním technickým muzeem.
Karolinum zblízka
Karolinum je národní kulturní památka, symbol Univerzity Karlovy. Od 14. století se zde nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity – Karlovy neboli Veliké koleje (Collegium Caroli), kterou založil Karel IV. Památka náleží pražské univerzitě od roku 1383, kdy syn zakladatele univerzity, král Václav IV., získal pro kolej jeden z nejvýstavnějších staroměstských paláců. Po stavebních úpravách sloužilo Karolinum od roku 1386 jako sídlo nejen pražským profesorům, ale kolej se stala slavnostním shromaždištěm univerzity a rezidencí rektora, akademických představitelů a úřadů. Renesanční úpravy nezanechaly na tváři Karolina větších stop. Novou podobu mu dala velká barokní přestavba, kterou provedl v letech 1715 až 1718 architekt František Maxmilián Kaňka. Největší změnu prodělala budova Karolina v minulém století, kdy architekt Jaroslav Fragner provedl v letech 1945 až 1959 rozsáhlou rekonstrukci areálu, která byla dokončena vytvořením čestného nádvoří se slavnostním vstupem. Poslední rekonstrukce z let 1996 – 1997 je dílem architekta Tomáše Šantavého.
(Foto: autor)
| < Předchozí | Další > |
|---|
Když po studiích zahájila svou kariéru v lékárně jako doktorka farmacie, zdaleka ještě netušila, že za několik málo let odvrátí osud její cestu k jinému cíli. Nyní je již...
Čarodějnickým procesům, které se v posledních desetiletích 17. století rozhořely na severní Moravě (v okolí Šumperka a Velkých Losin), se nejnověji podrobně věnuje historik JAROSLAV ČECHURA, jenž vznesl znepokojivé zjištění: podle něho existoval...
O 20. století kdosi moudrý prohlásil, že je stoletím vizuálním, kde hlavní úlohu v chápání i v hodnocení světa sehrává naše oko. Estetička Věra Beranová dodává, že oko je tím nejdůležitějším kanálem, kterým k nám proudí informace, kterým vnímáme kr...
Každá premiéra v divadle známého klauna, principála, komika a vážného dramatického herce, je vždy událostí a představení jsou beznadějně vyprodaná. Ať už v inscenaci Polívka hraje, nebo ne. Stejné to bylo i na premiéře a v další sérii př...
Druhý festivalový den tibetského filmu a filmu o Tibetu začal unikátním dvouhodinovým dokumentem Zrcadlo prázdnoty z odlehlého a veřejnosti nepřístupného kláštera Seršul. Ve vysokých horách, kde by lidé z nížin měli velké problémy ...
