Dějiny Skandinávie v češtině
Banner

Dějiny Skandinávie v češtině

Tisk

dejiny skandinavie perexZatížení náloží knih, především detektivek a thrillerů, ze severu Evropy nám dává jisté obeznámení s tímto koutem světa. Ale měli bychom se také seznámit s historií zemí, které jsou dnes v různých průzkumech a žebříčcích označovaný jako nejzelenější, nejbezpečnější, nejrozvinutější a další pozitivní „nej“. Autor v knize ukazuje, že cesta za nejvyššími příčkami byla dlouhá a náročná.


Autor, kulturní antropolog, Ivo T. Budil přináší na 504 stránkách přehled severské historie od dob pravěku až k výhledu do budoucnosti. Nezapomíná ani na severskou mytologii, dočtete se o bozích Ódinovi, Lokim a dalších (v románové formě byste na ně narazili například v novém románu Loutkář autora Josteina Gaardera). Přechází chronologicky k Vikingům, středově, novověk. Zvlášť pak se zabývá osmnáctým, devatenáctým stoletím, poslední kapitola je věnována nejnovějším dějinám.

Díky této knize se můžete seznámit s historií severských zemí v širším kontextu. Nicméně jsem jako čtenář očekávala více antropologie, když je autor kulturní antropolog. Čtenář dostává totiž především informace z dějin z vojenského hlediska – kdo se kdy a kde utkal a kolik padlo životů – platí pro kapitoly od pravěku po osmnácté století. Autor se rozhodl historii podat takto, budiž. Bylo by ale pro čtenáře vhodnější, kdyby byl text doplněn o mapy (je zde pouze jedna v obrazové příloze) a ideálně i souhrn dění v grafické a časové podobě u jednotlivých kapitol, aby bylo možné se v záplavě dat a událostí lépe orientovat.

Další skupinou dat, která čtenáři dostanou, jsou ekonomická čísla a přehledy. I tak lze samozřejmě v knize najít spoustu zajímavostí, které laický čtenář jistě dosud neznal. Obrazová příloha by si zasloužila získat větší prostor, aby bylo ke každé zemi připojeno stejné množství materiálů.

Atraktivním doplněním knihy jsou citace z dávných kronik, autor se opírá často o citace Adama Brémského. V kapitole věnující se nejnovější historii se pak objevují poznámky k představovaným zemím z pohledu Karla Čapka.

Kniha určitě nadchne fanoušky vojenské historie, kteří se začtou do podrobných popisů bitevních strategií volených po dlouhá boje plná staletí. Příznivce kulturní antropologie si bude muset vyzobat těch pár informací, které byly do knihy vloženy.

dejiny skandinavie

Dějiny Skandinávie
Autor: Ivo T. Budil
Žánr: světové dějiny
Nakladatelství: Triton
Rok vydání: 2017
Počet stran: 504
Hodnocení: 70 %

Zdroj foto: www.tridistri.cz 

www.tridistri.cz/dejinyskandinavie?ItemIdx=26


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Hudební skladatel, klavírista a spisovatel Zdenek Merta zažívá napínavé pracovní léto

zdenek merta 200Zatímco 23. srpna představí Zdenek Merta v závěru Chopinova festivalu v Mariánských Lázních nový šansonový projekt s Helenou Vondráčkovou, na podzim to bude jedna premiéra za druhou. Budou to nejen dva nové filmy s jeho hudbou, ale aktiv...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Rožmberkové pod drobnohledem

rozmberkove 200V březnu vyšla v nakladatelství Universum v edici Šlechtické rody příručka Pavla Juříka Rožmberkové s podtitulem První po českém králi. Podíváme se pěkně podrobně na jeden z nejslavnějších českých rodů, jste pro, fandové dějin?

Z archivu...


Výtvarné umění

Do centra Vinohrad se vrací galerie současného umění s názvem Prostora

prostora200Nový prostor věnovaný současnému umění představuje celoroční netradiční kurátorský záměr. Během jednoho roku ukáže čtyři výrazné osobnosti současné české výtvarné scény z jiného pohledu. Zástupci a zástupkyně malířů, sochařů, fotografů či architekt...

Divadlo

Lidé bez vlastností ožijí v podání činoherců z JAMU

lide bez vlastnosti 200Dvě slavná prozaická díla Roberta Musila propojili inscenátoři z Divadelní fakulty JAMU v novém titulu Lidé bez vlastností, jehož premiéru uvede 24. února brněnské Studio Marta. Inscenace je volnou adaptací Musilovy románové p...

Film

V únoru bude mít v kinech premiéru rodinný snímek Děti Nagana

deti nagana200Rodinný film Děti Nagana připomene divákům atmosféru devadesátých let, konkrétně roku 1998, kdy čeští hokejisté slavili velkolepé vítězství na olympijském turnaji století v Naganu. Rekvizity, hudba a kostýmy vrátí diváky zpět v čase, největší ...