Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Významný státní svátek „Den české státnosti“ 28.září je tradičně spjat se sv. Václavem jakožto ochráncem české země.  Na jeho počest se každoročně konají zajímavé poutě a kulturní akce. Pojďme se podívat na život a památku tohoto ušlechtilého vladaře o něco blíže…

Život a smrt sv. Václava:

Patron české země, sv. Václav z rodu Přemyslovců, byl již od mládí vychováván a vzděláván v křesťanském duchu svou babičkou sv. Ludmilou. Na trůn nastoupil po smrti svého otce - v době jeho nezletilosti za něj vládla matka Drahomíra. Podporoval rozvoj křesťanství, založil rotundu sv. Víta na Pražském hradě a sehrál velice důležitou úlohu v rámci emancipace českého státu a upevňování moci Přemyslovců v rámci křesťanské Evropy.

Stejně jako jeho babička, i on byl zavražděn (pravděpodobně bratrem Boleslavem I. nebo členy jeho družiny) stalo se tak ve dveřích kostela ve Staré Boleslavi, kam byl pozván pod záminkou svěcení kostela. Jeho ostatky, jakož i dalších panovníků, byly uloženy v chrámu sv. Víta. Od 10.století začal být uctíván coby světec, jež zemřel mučednickou smrtí  a od 11.století byl chápán jako nebeský vládce a ochránce českého státu. Od 14.století je mu zasvěcen oltář v bazilice sv. Petra ve Vatikánu. Píseň „Svatý Václave“ byla českou hymnou v éře středověku.

Památka:

Patrně nejznámější a největší sochu sv. Václava najdeme na pražském Václavském náměstí. Sochař Josef Václav Myslbek, který pojal sochu sv. Václava coby bojovníka, na ní pracoval přes třicet let až do konce svého života. Spoluautory byli Alois Dryák a Celda Klouček. Modelem pro koně se mu stal sedmiletý hřebec Arda patřící armádě. Socha byla odhalena roku 1912 a v roce  1995 byl pomník prohlášen národní kulturní památkou. Okolo sochy sv. Václava stojí další významní světci země české – sv. Anežka, sv. Prokop, sv. Ludmila a sv. Vojtěch. Původní jezdecká socha sv. Václava od sochaře J.J.Bendla, respektive její kopie, se nyní nachází ve Štulcových sadech na Vyšehradě.

Socha sv. Václava zažila mnoho situací, které otřásly českými dějinami. Od vyhlášení samostatné Československé republiky (1918), po nacistickou okupaci, invazi vojsk Varšavské smlouvy (1968), upálení Jana Palacha (1969) nebo Sametovou revoluci (1989). V současné době je především místem, kde se pořádají různé druhy protestů a pochodů. Místo setkávání u sochy sv. Václava zůstává až dodnes kultovním místem. 

Poselství a význam jeho symbolu v naší zemi:

Svatý Václav je předně patronem Čech a Moravy, míru a sládků. Je prvním svatořečeným českého původu a jediným českým světcem, jehož svátek je součástí celosvětového kalendáře Římskokatolické církve. Svým příkladem vedl lidi od pohanství k životu správného křesťana. Mezi stavbami kostela Panny Marie a kostela sv. Jiří začal budovat základy rotundy sv. Víta.  Sv. Václav je vzorem křesťanského panovníka a svatosti.

Poutě:

Poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi – tzv. Svatováclavská pouť – je připomínkou památky sv. Václava a jeho posledních chvil. Karel IV., byl ctitelem svatováclavského kultu a autorem legendy o sv. Václavu a symbolicky předal sv. Václavovi do vlastnictví i korunu a správu české země. Zajistil se tak o rozmach tohoto kultu ve větším měřítku.

V roce 2003 se kult "Národní svatováclavské pouti" opět obnovil. Nejčastějším výchozím místem je katedrála sv. Víta v Praze. "Mariánská poutní cesta" neboli "Svatá cesta" navazuje na tradici svatováclavských poutí. Z Prahy do Staré Boleslavi vedla cesta za ochranným obrazem Českých zemí (kovový reliéf Madony z 15.století) – Palladiem – jež je v současné době uchován na hlavním oltáři kostela Nanebevzetí Panny Marie.

www.kudyznudy.cz/Aktuality/Ve-Stare-Boleslavi-se-opet-uskutecni-Narodni-svato.aspx

www.staraboleslav.com/nsp-program.php

www.cirkev.cz/cs/aktuality/190923narodni-svatovaclavska-pout-2019

V katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze se při této příležitosti konají v průběhu dne bohoslužby na počest tohoto významného panovníka:

www.katedralasvatehovita.cz/cs

Svatý Václav nám připomíná na jaké duchovní hodnoty bychom neměli zapomínat a vždy si připomínat, že naše kultura, tradice a dědictví vychází z křesťanských zásad. Jeho majestátní socha na Václavském náměstí je doslova připomínkou toho, že jsou věci, kterých bychom si měli vážit a tyto hodnoty bránit pro další generace  i nadále.

www.dominikduka.cz/ze-zivota-dominika-duky/modlitba-za-narod/