Pardubická univerzita (respektive její filozofická fakulta) čas od času vydá zajímavou knížku, která potěší i laiky. Mezi takové patří i sborník JAK SE U NÁS PODVÁDĚLO: ZA MONRACHIE I ZA REPUBLIKY. Jak často bývá v takových případech obvyklé, vznikl díky odborné konferenci a shromáždil tam přednesené příspěvky. Jak lze tudíž předpokládat, máme co do činění s krátkými příspěvky, které zkoumají dílčí, drobné události, které přesto osvětlují dobovou mentalitu v uplynulých staletích napříč nejrůznějšími společenskými vrstvami, od prostitutek k nejvyšším šlechtickým rodům.
Nejvzdálenější dobou, kam výpravy směřují, je předbělohorské období. Navzdory skálopevné náboženské víře i tehdy kvetly podvůdky a korupce, jak zjišťují současní badatelé. Je ovšem důležité podotknout, že nečestnost jako závadové jednání byla vnímána již tehdy. Autoři těchto drobných průzkumů, zpravidla omezených na tehdejší městskou společnost, případně jednu rodinu, však přibližují nejen trestuhodné poklesky, ale hlavně smýšlení našich předků v konfrontaci s tehdy vyznávaným hodnotovým řádem.
Hříšní lidé království českého
Hned v první studii se seznámíme s poctivým prostějovským purkmistrem, jenž odmítl převzít úřad, dokud nebudou přesně spočítány finance, protože právem tušil možné nepořádky. Avšak více pozornosti nakonec získává uvážlivě psaný portrét tohoto uvážlivého muže, nepochybně čestného, ale přesto v zajetí stávajících představ o rodinné cti – své dceři ani v závěti neprominul, že se provdala bez jeho souhlasu, dokonce ji obvinil, že zavinila jeho zhoršující se zdravotní stav. Další stati se zabývají defraudacemi na raně novověkých komorních (jmenovitě polabských) panstvích, nahlížejí pod pokličku poměrů v královském věnném městě Hradec Králové. Finanční machinace určitě narušovaly hospodářské záměry. Mnohdy stačil dojem členů vrchnostenského aparátu, že nejsou přiměřeně odměňováni, takže se snažili získávat potřebné peníze takříkajíc „bokem“.
Pisatelé (či spíše pisatelky, které v autorství textů převažují) však nejčastěji nahlížejí do století předminulého, ale nevyhýbají se ani prvorepublikovým aférám či éře komunistické nadvlády. Přibližují problémy spojené s činností porodních bab, které se musely vykázat potvrzením lékařské fakulty, aby mohly vykonávat svou činnost, jak dokládá přiložená reprodukce jednoho takového dokladu. Dále mapují zápolení českobudějovické policie se zloději, násilníky a tuláky, jak to uchovaly záznamy v úředních spisech, obhlédnou falšování mincí i veřejných úvěrních papírů, vkročí do chodeb Živnobanky. Společným jmenovatelem jsou podvody všeho druhu, jichž se hříšníci, ať již pocházeli odkudkoli, dopouštěli nejčastěji.
Jak se dbalo na řádnou pověst i prospěch
Několik příspěvků se zaměřuje na různé strategie, které měly bránit rodinnou čest i veřejnou pověst, zvláště pokud byla nějakým způsobem narušena. Lidé neváhali vypomáhat si vědomou mystifikací, psali si deníky a spřádali paměti, v nichž hodlali obhájit svá stanoviska a výklady. Padělaly se křestní listy. Avšak v některých přísně hierarchizovaných společenstvích – třeba v armádě – panovaly až utkvělé představy o stavovské cti, najmě když se jednalo o příslušníka vysoké šlechty. Jedno zamyšlení třeba zkoumá strastiplné výkyvy ve vojenské kariéře Victorina Windische-Graetze (na snímku), syna u nás známějšího generála Windischgrätze, proslulého brutálním potlačením revolučního hnutí roku 1848 v Praze i Vídni. Ani takový původ však nepomohl jeho nepříliš schopnému potomkovi, aby plně obhájil své vojenské postavení, které vnímal jako záležitost osobní prestiže i rodového závazku.
Kniha zjevně prozrazuje náhodilost témat i jejich zpracování, roztěkaně ulpívá na jednotlivostech. Jen občas postřehneme náběh k zobecňujícímu nadhledu. Mozaika načrtnutých případů je jistě zajímavá, místy i poutavě psaná, avšak jednotlivé texty svým příklonem k výčtově pojaté mikrohistorii pokrývají hlavně podružné skandálky či patálie, aniž by z nich něco důležitého vytěžily. (Ostatně na dvou či třech desítkách stran lze stěží dospět k nějakým zásadním zjištěním.) Zato pověstné prvorepublikové korupční aféry, třeba lihová senátora Práška, uhelná spojená s Jiřím Stříbrným nebo benzinová, stejně jako ty z časů nedávných či dokonce současných zůstaly bohužel opomenuty, přestože se vyznačují značnou vypovídací hodnotou.
Poslední poznámku věnuji distribuci této knihy. Lze ji sehnat na knihkupeckých pultech za přibližně šest set korun (na slevových portálech pak o něco levněji), zato u vydavatele byste za ni zaplatili zhruba jen polovinu této částky. Škoda, že tato sotva přijatelná skutečnost nemohla být v knize také okomentována.
Marie Jílková, Marie Macková, Eliška Valová (eds.): Jak se u nás podvádělo: za monarchie i za republiky
Vydala Univerzita Pardubice, 2019. 445 stran
Hodnocení: 60 %
Foto: muzeum.nlk.cz/2018/02/predmet-mesice-brezen-2018/
https://commons.wikimedia.org/wiki/
www.kosmas.cz/knihy/271302/jak-se-u-nas-podvadelo-za-monarchie-i-za-republiky/
< Předchozí | Další > |
---|