Severský filmový čtvrtek zval na bláznivou jízdu v Autobusu sebevrahů

Severský filmový čtvrtek zval na bláznivou jízdu v Autobusu sebevrahů

Tisk


autobus200Skandinávský dům pokračuje ve svém cyklu Severské filmové čtvrtky v Komorním kině Evald. Minulý čtvrtek – 14. dubna 2016 – byla na programu komedie (i když se to podle názvu nemusí tak jevit) Autobus sebevrahů podle knihy oblíbeného finského autora Arta Paasalinny. Byla to jízda vskutku unikátní!

 


Před samotným promítáním představil spisovatele Paasalinnu Vladimír Piskoř, který kromě jiných, přeložil do češtiny právě román Autobus sebevrahů. Přiklonil se k názoru, že Paasalinna píše „o těžkých věcech lehkým způsobem“. A pokud už jste některou z jeho knih přečetli, víte, že tomu tak opravdu je, i přesto, že mnoho z knih má poměrně ponuré názvy – Stará dáma vaří jed nebo Les oběšených lišek. Z celkem 35 románů je do češtiny přeloženo pouze dvanáct knih, třináctá se právě chystá.
Scénáře k filmu, ale i samotné režie, se ujal známý finský filmař Ere Kokkonen, který například stojí za úspěšnou filmovou řadou o Uuno Turhapurovi (http://kultura21.cz/film/12916-uuno-turhapuro-slouzi-v-armade-recenze), smolaři, který se dostává do opravdu neuvěřitelných situací, aniž by se k tomu nějak zvlášť přičinil. I přestavitel Uuna Vesa-Matti Loiri se v Autobusu sebevrahů objeví v jedné z rolí.
Michal Švec (předseda Skandinávského domu) diváky před začátkem filmu upozornil na to, že film byl vyprodukován pro televizní prostředí, což se odrazilo například v použití kamer. Dialogy byly ale natolik vtipné, že technická stránka filmu šla stranou.
Pro ty, co nečetli knihu, nastíním hlavní dějovou linku. Věčný bankrotář se rozhodne skoncovat se svým zpackaným životem. Jenže ve stejné stodole se zrovna chce oběsit plukovník, kterému zemřela manželka a v době míru nemá tak nějak co dělat. Rozhodnou se pro společnou saunu, kde si promyslí další kroky. Vzpomenou si na statistiky sebevražd ve Finsku, kterých je opravdu mnoho a tak si řeknou, že přeci nemusí umírat sami a založí si svůj spolek. Jak řekli, tak udělali.

autobus


Tak se se skupinou téměř dvaceti lidí vydávají na cestu a hledají vhodné místo pro svůj plánovaný čin. Všichni vedou nešťastné životy a nevidí jiné východisko. To se ale během cesty začíná měnit. Někteří nakonec najdou zalíbení v sobě navzájem. Někteří svůj plán dokončí. To vše za zvuků argentinského tanga, ve Finsku velmi oblíbeného a samozřejmě v původním znění.
Ač název může předznamenávat krvák nebo totální depresi, opak je pravdou. Ano, naši hlavní hrdinové prochází krizí, ale nakonec se ukáže, že pro většinu z nich se dá najít řešení, když najdou někoho, s kým své záležitosti mohou sdílet. Svérázné dialogy a postavy, obrazy z mnoha evropských zemí – co víc si přát. Další filmy na programu sledujte zde: http://www.skandinavskydum.cz/2016/severske-filmove-ctvrtky-zimni-polibek/


Autobus sebevrahů/Hurmaava joukkoitsemurha
Komedie
Finsko, 2000, 118 min
Scénář: Ere Kokkonen
Režie: Ere Kokkonen
Kamera: Jari Mutikainen
Hrají: Tom Pöysti, Heikki Kinnunen, Sari Siikander, Santeri Kinnunen, Kristiina Halkola, Titta Jokinen, Mira Kivilä, Antti Litja, Vesa-Matti Loiri, Nora Rinne, Eero Melasniemi, Juha Muje, Vesa Mäkelä, Esko Nikkari, Eija Nousiainen, Heikki Nousiainen, Liisa Paatso, Ville-Veikko Salminen, Toni Wahlström, Juha Veijonen, Risto Aaltonen, Lassi Alhorinne, Heidi Herala, Hannu Huuska, Olli Ikonen, Leila Itkonen, Aarre Karén, Risto Kaskilahti, Kiti Kokkonen, Marja-Leena Kouki, Jyrki Kovaleff, Oiva Lohtander, Seppo Maijala, Inka Maijala, Juhani Maijala, Eero Maijala a další.
Hodnocení: 100 %            

 

Zdroj foto: www.evald.cz


 

Přihlášení



Banner

Roky od nobelistky Annie Ernaux jsou výjimečnou mnohogenerační zpovědí

Spisovatelka Annie Ernaux získala v roce 2022 Nobelovu cenu za literaturu za to – podle vyjádření švédské akademie – „s jakou odvahou a klinickou ostrostí odhaluje ve svých literárních textech odcizení a kolektivní omezení osobní paměti“. Právě tento motiv figuruje i v jejím starším díle zvaném Roky, které teď konečně po 15 letech vyšlo i v českém překladu.

Host

Já, smrt = zdařilá česká young adult

V nakladatelství Cosmopolis vyšla další kniha mladého autora Aleše Novotného, young adult thriller Já, smrt.

Cosmopolis

Banner

Hledat

Rozhovor

Arnošt Goldflam: „Jsem veselý totální defétista, pesimista a katastrofista.“

Arnošt Goldflam je takový český renesanční člověk - píše knihy, scénáře, hraje v divadle i ve filmech, učí, a tak dále. V blízké době bychom ho měli vidět například v pokračování legendárního snímku Dědictví, o kterém si můžete...

Videorecenze knih

Anketa

Červen, Mezinárodní den dětí, Světový den hudby. Co pro vás hudba znamená, vnímáte ji od dětství?
 
Banner

Fifty aneb Když je trojka životním snem

Představení Fifty Dejvického divadla bylo vrcholem čtvrtého dne zlínského divadelního festivalu Setkání Stretnutie, jehož cílem je upozornit na aktivní vztahy českých a slovenských divadel a divadelníků a ukázat výsledky jejich spolupráce.

Městské divadlo Zlín

Čtěte také...

Lidé podpořili snímek o bratrech Mašínech. První klapka padne už na začátku srpna

masin 200Celovečerní snímek o bratrech Mašínech režiséra Tomáše Mašína, scénáristy Marka Epsteina a producenta Petra Bílka dostal zelenou. Lidé tvůrcům v crowdfundingové sbírce na portálu HitHit.cz na jeho výrobu poslali více než jeden a půl milionu korun. V t...


Literatura

Naučte se francouzsky s úsměvem

francouzstina perexPokud rádi cestujete, víte, jaký je problém domluvit se v některých zemích včetně evropských anglicky. Příkladem může být Francie. Ten, kdo již Francii navštívil, možná zjistil, že je snadnější naučit se francouzsky, než se s Fran...

Divadlo

Když se dětská říkanka změní v rukách šílence ve smrtící zbraň

200divLuxusní sídlo ležící na neobydleném ostrově skýtá mnoho příležitostí, jak příjemně strávit víkend ve společnosti osmi navzájem si cizích hostů, o jejichž potřeby se má starat manželský pár. Svou polohou a opuštěností se však může stát i příhodným místem pr...

Film

Tlusté filmové časopisy opět pokukují

iluminace 123Takzvaně vědecké filmové časopisy, jejich rozsah se pohybuje řádově ve stovkách stránek, mají odedávna smůlu: jednak vycházejí se zpožděním (i více než půlročním), jednak případný zájemce má problémy s jejich selháním – v ...