Pod majestátním hradem Střekov přehrazuje řeku Labe zdymadlo. Tato naše národní technická památka od roku 1963 byla u příležitosti 100. výročí vzniku Československa nominována mezi 100 stavebních a architektonických památek z Čech a Slovenska. Zvítězila stavba na Ještědu, ale hned na druhém místě se umístilo Masarykovo zdymadlo z Ústí nad Labem.
Historie výstavby sahá do roku 1921, kdy projekt zdymadla byl schválen Zemskou správou v Praze. Při slavnostním zahájení stavby ve stejném roce bylo pojmenováno podle prvního prezidenta.
Vlastní výstavba dle návrhu architekta Františka Váhaly probíhala od roku 1923 do roku 1936. Mnohým Ústečanům té doby se projekt nelíbil, protože podle nich zničil romantiku pod hradem. Velice náročná práce prověřila um tehdejších dělníků a techniků. Hlavní mechanizací byly parní bagry a parní lokomotivy na úzkokolejné trati. Ale stejně velká část prací byla prováděna ručně a pracovalo tam naráz až 500 dělníků. Řeku nebylo možno zastavit ani odvést do jiného koryta, vše muselo probíhat v součinnosti s jejím tokem, který byl značně zúžen do provizorního koryta, což lodní dopravě způsobovalo problémy. Účelem celé stavby bylo zajištění plavební hloubky, tedy splavnosti, odstranění zrádných proudů, které se právě pod hradem nacházely.
Po dokončení se zvedla hladina řeky o 7 metrů, maximální rozdíl hladin před zdymadlem a za ním může být až 10 metrů. Vybudovány byly dvě plavební komory, ta velká byla při záplavách v roce 2002 využita i jako jezové pole. Součástí byla (a doposud je) i vodní elektrárna, kde jsou původní, dodnes fungující Kaplanovy turbíny. Vybudovaná lávka pro pěší umožňuje přechod přes řeku, dnes slouží i cyklistům. Problémem bylo, že se vytvořila nepřekonatelná překážka pro migrující ryby, zejména lososy. Byla sice pro ně vybudována cesta, ale jak čas ukázal, nefunkční. Proto v roce 2002 byl vybudován nový rybí přechod.
V roce 1945 ustupující německá armáda zdymadla zaminovala. Dělníci si toho všimli a hledal se způsob, jak nenápadně tuto velice vážnou záležitost ohrožující lidi i majetek vyřešit. V té době sem za otcem chodil denně s obědem malý Bedřich Dědek. Bylo 7 let. Dostal štípací kleště a poučení, co má udělat. Dokázal to, a tak zachránil mnoho lidí a zabránil obrovským materiálním škodám, protože hrozilo zničení části města. Vděku se rodina nedočkala a toto hrdinství bylo dávno zapomenuto, protože se jednalo o německo-českou rodinu. I taková to byla doba.
Během Dnů otevřených dveří je možnost zdymadlo i elektrárnu navštívit a celý areál si prohlédnout s odborným a zasvěceným průvodcovským výkladem.
Prameny: 60 ústeckých nej
www.usti-aussig.net
foto: autorka
| < Předchozí | Další > |
|---|
.JPG)
Proslavila se zejména úspěšnými knížkami „Babičko, vyprávěj“ a „Dědečku, vyprávěj“, díky nimž zůstanou životní osudy našich babiček a dědečků stále živé. Založila internetový obchod Babičkářství, který nabízí zajímavé, milé ale ...
Vysokoškolský profesor STANISLAV KOMÁREK je biolog, avšak jeho postřehy o stavu nynější civilizace a jejích vyhlídkách do budoucna jsou mnohdy výstižnější nežli mudrování rozličných politologů, historiků a podobných expertů. Nesvazují jej tudíž žád...
Zaplaveni jeden druhým. Hledám tě, ztrácím tě, jsi v těchto řádcích, jsi mou přenošenou trýzní. Básnickou sbírku Niny Karen Naboso vydalo nakladatelství Monika Le Fay.
Klasické pojetí, minimalistická forma, skvělé herecké výkony, jednoduché kostýmy, které vás přenesou do 19. století. Takové je představení Anna Karenina v pražském Divadle Kampa (Nosticova 2a), nacházejícím se – poměrně symbolicky – poblíž c...
Nakladatelství Mladá fronta se rozhodlo vydat, řekněme, přímé svědectví o osobnosti Arnošta Lustiga, jednoho z nejdůležitějších českých spisovatelů píšícího o holocau...