Otázka viny: Esej Karla Jasperse jde až na dřeň
Banner

Otázka viny: Esej Karla Jasperse jde až na dřeň

Tisk

Otázka viny"Každý z nás má vinu, pokud zůstal nečinný. Pasivita ví, že je morálně vinna každým selháním, které zanedbává povinnost chopit se jakékoli možné aktivity k ochraně ohrožených, k ulehčení bezpráví, k odpírání zlu. Kdo se zúčastnil rasového šílenství, kdo měl iluze o výstavbě, založené na podvodu, kdo se smiřoval se zločiny, k nimž docházelo už tenkrát, ten je nejen odpovědný, nýbrž musí se morálně obrodit," píše Karl Jaspers.

 

Útlý spis německého filozofa pojednává o kolektivní vině. Po skončení 2. světové války si lidé často pokládali otázku: “Kdo za to vlastně může?” Na vině byli Němci jako celý národ. Otázka jejich viny se skloňovala ve všech pádech. Jaspers řeší vinu v globálním měřítku z ryze filozofického pohledu, kterému dává konkrétní aspekty. Jeho dílo nebylo přijato nejlíp, hrábl do vosího hnízda, sáhl až na dřeň... 

Kdo může za zločiny proti lidskosti? My všichni

Mezi základní 4 kategorie viny patří vina kriminální, politická, morální a metafyzická. V prvním případě se jedná o vinu zločince, který páchá zlo a porušuje tím zákon. V druhém případě, kdy jde o politickou vinu, vyplývá tato vina z odpovědnosti vlády nebo těch, kteří si ji zvolili. U morální viny jde o konfrontaci vojenského či politického nařízení ke spáchání zločinu (např. někoho zastřelit, popravit) a vlastního morálního nastavení, které toto v mnoha případech člověku neumožňuje (a přesto to udělá). V neposlední řadě je to metafyzická vina, kdy člověk pociťuje vinu za to, že on přežil, zatímco jiní lidé přítomní ve stejném prostoru a čase byli utýrání, zastřeleni, připraveni o život (např. v koncentračních táborech). Toto je nadčasové a aplikovatelné na mnohé další případy. 

Lidé by měli chtít slyšet o vině. Především o minulosti, o tom, co se stalo a na co by se nikdy nemělo zapomínat. Jaspers kolektivně viní Němce jako národ, a tím i sám sebe. Ovšem tato jeho filozofická úvaha byla přijata s velkými rozpaky. Knížku vydal v roce 1946, český překlad se k nám dostal poprvé v roce 1969. Opakovaně byly vydány dotisky, nakladatelství Academia nyní knihu vydává v roce 2021. Důležitá je také předmluva Ladislava Hejdánka s názvem Člověk a jeho “dluhy”, který zdůrazňuje, že německé slovo Schuld neznamená pouze vinu, ale také dluh…

Jaspersův pohled na otázku viny je silným a nadčasovým čtením, které vás nenechá v klidu. Já osobně s tímto názorem velice souzním, nijak mě nezvedá ze židle, že bych měla pocit, že to Jaspers trochu přehnal. Naopak mě zcela pohltilo a zadrásalo vědomí autentičnosti a pravdivosti jeho úvah a argumentů, které jsou nevyvratitelné. Události kolem 2. světové války a holocaustu dosud (a navždy) bude v lidech otevírat jejich 13. komnaty, narážet a odhalovat velmi silně bolestivé zubní nervy v kanálcích, až na dřeň. Ať už jsme holocaust a válku prožili, nebo ne, máme ji všichni v sobě. V otázkách kolektivní viny nejde o perverzní sebemrskačství, ale o přijetí zodpovědnosti a snahu o jakousi detoxikaci v rámci nápravy (která však nikdy nemůže být zrealizována). Vina vždy zůstává jako Jungův Stín a hořká pachuť na jazyku…

Karl Jaspers (1883 - 1969)

  • německý lékař (psychiatr) a filozof (představitel existencialismu)
  • v psychiatrii představil mimořádné pokroky v léčba na tehdejší dobu (nesouhlasil s tradičními postupy léčby, která byla otřesná)
  • přátelil se s filozofem Martinem Heideggerem (dokud se nepohádali, jak už to tak bývá)
  • během války mu (a jeho ženě) hrozila deportace do koncentráku (žena Ruth byla Židovka, nosili u sebe cyankáli pro případ nouze, naštěstí na to nedošlo)

Otázka viny − ukázka z knihy

Každý z nás má vinu, pokud zůstal nečinný. Pasivita ví, že je morálně vinna každým selháním, které zanedbává povinnost chopit se jakékoli možné aktivity k ochraně ohrožených, k ulehčení bezpráví, k odpírání zlu. Kdo se zúčastnil rasového šílenství, kdo měl iluze o výstavbě, založené na podvodu, kdo se smiřoval se zločiny, k nimž docházelo už tenkrát, ten je nejen odpovědný, nýbrž musí se morálně obrodit.

(...)

Všichni máme spoluvinu na tom, že v duchovních podmínkách německého života bylo něco, co umožnilo vznik tohoto režimu. Musíme převzít vinu otců. Jsme politicky odpovědni za náš režim, za jeho činy, za začátek války v této dějinné situaci a za to, že jsme připustili, aby se na nejpřednější místa dostali vůdcové určitého typu.

Název: Otázka viny
Autor: Karl Jaspers
Předmluva: Ladislav Hejdánek
Počet stran: 157
Vydání: 2021
Nakladatelství: Academia
Hodnocení: 100 %

otazky viny

https://www.academia.cz/otazka-viny-dotisk--jaspers-karl--academia--2021


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Ondřej Ruml – zpěvák a muzikálový herec

ruml 200Herec Ondřej Ruml se z finalisty X-factoru dostal na dosky Divadla Kalich. O jeho současném působení v divadle i o zkušenostech ze soutěže se dozvíte v následujícím rozhovoru.

...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

ZA BOHA, NÁROD, POŘÁDEK

za boha 200Nedávno jsem zde psal o obsáhlé knize Západ, nebo Východ, poskládané z desítek názorově rozrůzněných textů, které se v období 1918-1948 zabývaly zahraničním směrováním Československa (viz http://www.ku...

Z archivu...


Výtvarné umění

Alberto Vojtěch Frič: Fotografie aneb jak Frič poznával indiány

alberto vojtech fricUměleckoprůmyslové muzeum připravilo unikátní výstavu fotografií Alberto Vojtěcha Friče, kterého všichni jistě známe jako cestovatele po jižní Americe, vědce a spisovatele. Kurátor výstavy Jan Mlčoch na ve...

Divadlo

Jak se u nás hrálo a zpívalo

Jak se u nás hrálo a zpívaloNakladatelství KANT přichází s dvěma zajímavými publikacemi, které se věnují různým podobám divadla, ať již jsou to proměny (převážně veseloherního) herectví zachycené v Komediantech na české scéně nebo vývoj "zábavn...

Film

Úsměv Zdeňka Trošky je nakažlivý, škoda, že Trošků není u nás víc
ImageRežiséra Trošku mají určitě všichni rádi – je s ním dobře. Rád se směje, rád povídá o jídle a točí filmy, které se líbí. Proč? Jsou nám blízké, jsou o nás, poznáváme se v nich. Jeho pohádky jsou tak ...