"Každý z nás má vinu, pokud zůstal nečinný. Pasivita ví, že je morálně vinna každým selháním, které zanedbává povinnost chopit se jakékoli možné aktivity k ochraně ohrožených, k ulehčení bezpráví, k odpírání zlu. Kdo se zúčastnil rasového šílenství, kdo měl iluze o výstavbě, založené na podvodu, kdo se smiřoval se zločiny, k nimž docházelo už tenkrát, ten je nejen odpovědný, nýbrž musí se morálně obrodit," píše Karl Jaspers.
Útlý spis německého filozofa pojednává o kolektivní vině. Po skončení 2. světové války si lidé často pokládali otázku: “Kdo za to vlastně může?” Na vině byli Němci jako celý národ. Otázka jejich viny se skloňovala ve všech pádech. Jaspers řeší vinu v globálním měřítku z ryze filozofického pohledu, kterému dává konkrétní aspekty. Jeho dílo nebylo přijato nejlíp, hrábl do vosího hnízda, sáhl až na dřeň...
Kdo může za zločiny proti lidskosti? My všichni
Mezi základní 4 kategorie viny patří vina kriminální, politická, morální a metafyzická. V prvním případě se jedná o vinu zločince, který páchá zlo a porušuje tím zákon. V druhém případě, kdy jde o politickou vinu, vyplývá tato vina z odpovědnosti vlády nebo těch, kteří si ji zvolili. U morální viny jde o konfrontaci vojenského či politického nařízení ke spáchání zločinu (např. někoho zastřelit, popravit) a vlastního morálního nastavení, které toto v mnoha případech člověku neumožňuje (a přesto to udělá). V neposlední řadě je to metafyzická vina, kdy člověk pociťuje vinu za to, že on přežil, zatímco jiní lidé přítomní ve stejném prostoru a čase byli utýrání, zastřeleni, připraveni o život (např. v koncentračních táborech). Toto je nadčasové a aplikovatelné na mnohé další případy.
Lidé by měli chtít slyšet o vině. Především o minulosti, o tom, co se stalo a na co by se nikdy nemělo zapomínat. Jaspers kolektivně viní Němce jako národ, a tím i sám sebe. Ovšem tato jeho filozofická úvaha byla přijata s velkými rozpaky. Knížku vydal v roce 1946, český překlad se k nám dostal poprvé v roce 1969. Opakovaně byly vydány dotisky, nakladatelství Academia nyní knihu vydává v roce 2021. Důležitá je také předmluva Ladislava Hejdánka s názvem Člověk a jeho “dluhy”, který zdůrazňuje, že německé slovo Schuld neznamená pouze vinu, ale také dluh…
Jaspersův pohled na otázku viny je silným a nadčasovým čtením, které vás nenechá v klidu. Já osobně s tímto názorem velice souzním, nijak mě nezvedá ze židle, že bych měla pocit, že to Jaspers trochu přehnal. Naopak mě zcela pohltilo a zadrásalo vědomí autentičnosti a pravdivosti jeho úvah a argumentů, které jsou nevyvratitelné. Události kolem 2. světové války a holocaustu dosud (a navždy) bude v lidech otevírat jejich 13. komnaty, narážet a odhalovat velmi silně bolestivé zubní nervy v kanálcích, až na dřeň. Ať už jsme holocaust a válku prožili, nebo ne, máme ji všichni v sobě. V otázkách kolektivní viny nejde o perverzní sebemrskačství, ale o přijetí zodpovědnosti a snahu o jakousi detoxikaci v rámci nápravy (která však nikdy nemůže být zrealizována). Vina vždy zůstává jako Jungův Stín a hořká pachuť na jazyku…
Karl Jaspers (1883 - 1969)
- německý lékař (psychiatr) a filozof (představitel existencialismu)
- v psychiatrii představil mimořádné pokroky v léčba na tehdejší dobu (nesouhlasil s tradičními postupy léčby, která byla otřesná)
- přátelil se s filozofem Martinem Heideggerem (dokud se nepohádali, jak už to tak bývá)
- během války mu (a jeho ženě) hrozila deportace do koncentráku (žena Ruth byla Židovka, nosili u sebe cyankáli pro případ nouze, naštěstí na to nedošlo)
Otázka viny − ukázka z knihy
Každý z nás má vinu, pokud zůstal nečinný. Pasivita ví, že je morálně vinna každým selháním, které zanedbává povinnost chopit se jakékoli možné aktivity k ochraně ohrožených, k ulehčení bezpráví, k odpírání zlu. Kdo se zúčastnil rasového šílenství, kdo měl iluze o výstavbě, založené na podvodu, kdo se smiřoval se zločiny, k nimž docházelo už tenkrát, ten je nejen odpovědný, nýbrž musí se morálně obrodit.
(...)
Všichni máme spoluvinu na tom, že v duchovních podmínkách německého života bylo něco, co umožnilo vznik tohoto režimu. Musíme převzít vinu otců. Jsme politicky odpovědni za náš režim, za jeho činy, za začátek války v této dějinné situaci a za to, že jsme připustili, aby se na nejpřednější místa dostali vůdcové určitého typu.
Název: Otázka viny
Autor: Karl Jaspers
Předmluva: Ladislav Hejdánek
Počet stran: 157
Vydání: 2021
Nakladatelství: Academia
Hodnocení: 100 %

https://www.academia.cz/otazka-viny-dotisk--jaspers-karl--academia--2021
| < Předchozí | Další > |
|---|




René Melichar se narodil v září roku 1973 v Mělníku. Pracuje jako televizní kameraman a střihač, v poslední době převážně na pořadech jako Zoo, Ulice, Inkognito, Možné je všechno či slovenská Let´s Dance. Aby se z práce nezbláznil, začal ...
Etnografická sbírka Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně byla nedávno obohacena o zajímavý předmět – špalíček kramářských tisků, který dárce objevil v rodinné knihovně. Je to svazeček obsahující 32 textů písní zpívaných dříve na tr...
RIV a mladší RUV – znesváření bratři. Aspoň to tak může na první pohled vypadat. V prvním případě jde o rejstřík výzkumu, v druhém o registr uměleckých výstupů a je očividné, že někdy se věda nechce s uměním přát...
Pátek třináctého některé lidi děsí. Jiné inspiruje. Zvolit takovou kombinaci data a dne v týdnu pro uvedení divadelního kusu může tak znít jako nehorázný risk, stejně jako sázka na jistotu. Prostě záleží na úhlu pohledu. Která variant...
Sedmdesátá léta se stala zlatým obdobím amerického režiséra Francise Forda Coppoly, který proslul zejména filmovou adaptací Kmotra, jehož první díl byl oceněn třemi oscarovými soškami. Mezi prvním a druhým dílem této mafiánsk...