Zapomenutá dominanta Jinonic se mění na originální bydlení
Banner

Zapomenutá dominanta Jinonic se mění na originální bydlení

Tisk

jinonicky dvur 200Téměř vesnická atmosféra, příroda na dosah a zároveň veškerý komfort velkoměsta. To jsou ve zkratce pražské „staré“ Jinonice. Jejich dominantou býval po staletí Jinonický zámeček, který nyní prochází citlivou rekonstrukcí. Po jejím dokončení nabídne netradiční bydlení pro fajnšmekry a milovníky historie.

 

Jak to bylo s Jinonicemi?

První zmínku o Jinonicích nalezneme v zakládací listině vyšehradské kapituly z roku 1088, v té době však ještě byly známy pod názvem Ninonice. Název pražské čtvrti, jak jej známe dnes, se objevuje až v roce 1610, kdy se Jinonice spojily s vedlejší vsí, Butovicemi. První polovina 17. století však pro Jinonice vůbec nebyla idylickým obdobím, táhlá třicetiletá válka je zanechala zpustošené a zničena byla i místní dominanta v podobě tvrze ze 14. století. V roce 1684 se pak Jinonice dostaly do vlastnictví rodu Schwarzenbergů, kteří si na místě bývalé tvrze postavili své sídlo, tehdy jednopatrový zámeček. Ten se stal přirozeným centrem Jinonic, a to i proto, že zde vznikl pivovar, ve kterém se vařilo až do 19. století. Jan Adolf ze Schwarzenbergu své sídlo dále zveleboval, přistavěl severní křídlo a původně barokní stavbu si upravil na klasicistní.


K Praze, jíž jsou dnes součástí, byly Jinonice připojeny v roce 1922, měly v té době něco přes 2 tisíce obyvatel. V roce 1945 pak Jinonický zámeček přešel, jako většina soukromých nemovitostí, do státního vlastnictví a téměř 50 let chátral. V 90. letech zámeček spolu s okolními pozemky odkoupil developer V Invest. Zprvu jej využíval jako své sídlo, ale v roce 2018 začal se zvelebováním zámečku i jeho okolí. 

jinonicky dvur 1

Nález středověké tvrze zasáhl do plánů, ale přinesl fascinující odhalení

Přestavba historických památek může přinést mnohá překvapení, o čemž se přesvědčil i V Invest. V roce 2018 byly při archeologickém průzkumu nalezeny na dvoře Jinonického zámečku pozůstatky již zmíněné tvrze ze 14. století. Nález přinesl významné informace o technologiích výstavby středověkých staveb. Podle památkářů jde o jednu z nejzachovalejších středověkých tvrzí na území Prahy a důkaz vyspělosti tehdejších staveb. Po prozkoumání archeology byla tvrz zakryta geotextilií, pískem a hlínou, které zajišťují její konzervaci pro budoucí generace.

jinonicky dvur2

Developerský projekt posvěcený památkáři

V rámci České republiky je aktuálně probíhající rekonstrukce Jinonického zámečku poměrně ojedinělou záležitostí, protože z podobných staveb se zde většinou stávají spíše skanzeny či muzea. Jinonický zámeček však kromě několika nebytových prostor nabídne hlavně netradiční bytové jednotky. Developer se totiž rozhodl v rámci rekonstrukce jít cestou, kterou využívají západní země jako Francie či Švýcarsko a pro kterou je typická snaha zachovat maximum historických prvků a zároveň jasně odlišit historické části od novodé přístavby. Do průběhu plánování rekonstrukce se tak zapojil Odbor památkové péče Magistrátu Hlavního města Prahy i Národní památkový ústav, přičemž obě organizace budoucí podobu zámečku schválily. Památkáři zároveň dohlížejí na průběh samotné rekonstrukce.

Stavební práce neprobíhají jen v rámci samotného zámečku, ale také v jeho okolí. V rámci jeho první fáze rezidenčního projektu Jinonický dvůr, která byla zkolaudována už na konci loňského roku, vzniklo v místě bývalé historické stodoly 20 moderních bytů pro rodinné bydlení. Ve druhé fázi probíhá samotná rekonstrukce Jinonického zámečku, v jejímž průběhu zde vznikne 46 bytů, z nichž každý bude originálem. Součástí bytů zůstanou i původní krovy, historické stropy a klenby či barokní a klasicistní konstrukce. V areálu Jinonického dvora budou zachovány i další historické prvky jako dřevěná věžička s hodinovým strojem, sluneční hodiny nebo kašna. Historické prvky budou moci obdivovat jak kolemjdoucí a návštěvníci vnitřního dvora, tak majitelé bytů. Třetí fáze projektu, která probíhá současně s druhou fází, potom nabídne 5 luxusních vil.

Podívejte se na galerii, kde najdete rekonstrukci i vizualizace: 


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Hedvika Mousa Bacha: Hudba je jazykem národů

Hedvika Mousa Bacha - foto Daniel Havel

„Hudební řeč spojuje lidi na celé planetě, není hlubším zážitkem než se zaposlouchat a nechat se unášet na rozmanitosti, ...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Výstava připomíná nacistické lékařské válečné zločiny

V Národním technickém muzeu v Praze byla otevřena nová výstava, připomínající 70. výročí zahájení procesu s nacistickými lékaři v Norimberku v roce 1946. Výstava je věnována prvnímu vyšetřování, dokumentaci a reflexi nacistických lékařských válečných zločinů.

...

Z archivu...


Výtvarné umění

Van Gogh na venkově aneb Jakub Špaňhel ve Valašském Meziříčí

spanhel 200Co pojí Jakuba Špaňhela s autorem slavných Slunečnic? A co má společného venkov s více jak dvacetitisícovým městem s vlastní památkovou zónou? Paralela v názvu čistě náhodná? Ne tak úplně. O jedné věci ale není po...

Divadlo

MACBETH – Too Much Blood, klasika tak trochu jinak

ldy MacbethDivadelní adaptace jednoho z nejznámějších děl mistra dramatu, Williama Shakespeara, v podání českého filmového a divadelního režiséra a dramatika Davida Jařaba svou nevšedností a minimalismem, až komiksovou stručností textů a precizním zpodobn...

Film

Financování filmu jako aspekt kulturní politiky

financovani filmu perexPetra Bilíka, profesně spjatého s olomouckou univerzitou, si vybavíme hlavně jako autora cenné monografie Ladislava Helga, jednoho z „prokletých“ tvůrců ze 60. let, jenž se po letech zákazů už nikdy nevrátil k aktivní...