Vážení čtenáři, jsem velmi ráda, že zde mohu představit naše rodinné muzeum Staré krásnosti. Jak už název napovídá, shromažďujeme a opatrujeme věci – tedy především hračky, panenky, kočárky, loutky a loutková divadélka z dob minulých, aby návštěvníkům předaly informace o tom, jak si dříve děti hrávaly, jaké hračky, nebo kočárek, měla jejich maminka, babička či prababička. Děláme to rádi.
Pokud si však někdo myslí, že provozovat soukromé muzeum je výdělečná činnost, tak ho hned vyvedu z omylu. Není, tedy ovšem pokud nemáte dotace. A to my nemáme a hrdě můžeme říci, že nemusíme nikomu děkovat, leda sami sobě. Je to pocit osvobozující, ale zároveň ta hrdost něco stojí.
Rozdíl mezi státním a soukromým muzeem je převeliký. Jako státní muzeum dosáhnete celkem v pohodě na dotace, zaměstnáváte paní v pokladně, průvodkyně, badatele, uklízečky, fotografa – toho pokud nemáte, můžete si ho objednat, určitě na to nějaké peníze z dotací budou stačit. Nemusíte se spoléhat na to, kolik přijde návštěvníků, čímž neříkám, že se státní muzea nesnaží návštěvníky přilákat na zajímavé výstavy a že to nedělají dobře.
U nás ve Starých krásnostech, čili v soukromém muzeu, je ředitel zároveň průvodcem, badatelem, fotografem, spisovatelem a uklízečkou. Musíme se snažit potencionálního návštěvníka nějak zaujmout, takže neúnavně dáváme příspěvky na facebook, který samozřejmě není všespásný, jak si mnozí myslí. Tam funguje teď a tady. Ale říkáme si, že třeba někoho na sociálních sítích zaujmeme, dá si nás do hlavy, a když přijede na Kokořínsko, navštíví nás.
Dále k nám chceme přilákat i nejmenší návštěvníky, hrajeme loutková divadélka, buď u nás v muzeu, nebo ve školkách, pod širým nebem, na hradech a zámcích, na dětských oslavách, jarmarcích, zkrátka všude tam, kam nás pozvou. Náš loutkový soubor se jmenuje „Loutky starý Kotoučový“. Tedy loutky hrají skoro samy, my jsme tam jen do počtu, jejich tvůrci manželé Krčálovi jsou totiž loutkoví profesionálové a jejich 40–45 cm velké dřevěné marionety jsou prostě skvostné, mrštné a ohebné. Tylo loutky samozřejmě i vystavujeme a návštěvníci můžou shlédnout celou naši sbírku skoro čtyřiceti dřevěných marionet dělaných přímo pro nás.
K našemu muzeu patří ještě muzejní kavárna a Ateliér kšandy, vidle, špek.
Po prohlídce muzea mají návštěvníci možnost jít rovnou na druhý prohlídkový okruh nebo si dát na chvíli přestávku a v klidu si vypít kávu a sníst si i něco dobrého. To "dobré sladké" je vhodné i pro diabetiky prvního stupně, protože sami máme syna s cukrovkou a víme, jak je těžké mu dát nějakou dobrotu, když se neví, kolik sacharidů obsahuje.
Druhý prohlídkový okruh se jmenuje „Krásné pohádkovosti“. Děti si mohou v pohádkové stodole najít svoji oblíbenou pohádku, a pokud se nebojí, mohou jít i do strašidelného sklepa. Ateliér kšandy, vidle, špek, který můžete najít i na Fleru, je dalším doplňkem příjmu do muzea. Jedná se o trička, obrazy a jiné zajímavé věci, které si návštěvník může u nás koupit, a tím nás podpořit. V poslední době jsme vydali i pěknou sérii muzejních hrnečků (taktéž se dají zakoupit).
Nesmím zapomenout ani na muzejní knihy, které si vydáváme samonákladem. V krátkosti představím alespoň tituly: Svatba v muzeu aneb pan správce vypravuje, básnické sbírky Lidství a Člověčina. Zanedlouho vyjdou i muzejní pohádky nejen pro děti s názvem Voda plyne a pohádky se vypravují.
Takže jak vidíte, na jedno muzeum je poměrně dost okolních aktivit, které nám pomáhají získávat finance.
Návštěvnost našeho muzea Staré krásnosti se řídí podle počasí. Máme zkušenost, že pokud je velký pařák, lidé jdou spíše na plovárnu a návštěvu muzea si nechají na chladnější dny. Já ale věřím, že po přečtení tohoto článku k nám v sezóně budou proudit davy (smích). Ostatně na to máme velký prostor i stolky na zahradě, aby si každý návštěvník mohl v klidu vypít kávu a jeho dítka si pohrát na písku. Z terasy nabízíme i možnost pozorovat živá zvířátka jakými je muzejní mini kůň Bugouš, kamerunské ovce a mlsná koza Alžběta.
Ještě bych chtěla zmínit naši půjčovnu retrokočárků. Je vhodná pro milovníky retra a historie, kteří si nemohou nebo nechtějí kupovat starý kočárek, přesto v něm alespoň na chvíli chtějí svoje dítko povozit a užít si tak chvíle minulosti.
Vstupné do muzea na oba okruhy je pro dospělého 150,-, pro dítě 100,- a rodinné vstupné je 300,-.
Otevřeno máme každou sobotu od července do srpna od 10–16 hodin. Ostatní dny po soukromé domluvě na tel. čísle 773638165.
Adresa je Velký Újezd 95, 27735, okres Mělník - Kokořínsko
Za Staré krásnosti, Jitka Hrdličková, ředitelka, průvodkyně, badatelka, fotografka, spisovatelka a uklízečka.
Zdroj foto: archiv
| < Předchozí | Další > |
|---|
Kristína je 25ročná speváčka z Košíc, ktorá našu republiku reprezentovala na súťaži Eurovision Song Contest 2010. Skončila síce na 16. mieste, ale jej úspech sa rozrástol a v súčasnosti sa venuje spevu, ku ktorému inklinuje od...
Nakladatelství Lidové noviny přišlo s naučnou knihou o zámeckých interiérech, která vás provede jejich proměnami od konce 16. století do prvních dekád 19. století, především v českém prostředí. Nejezdíte na prohlídky zámků? Možná začnete.
Vo výstavných priestoroch Trenčianskeho samosprávneho kraja predstavitelia Trenčianského osvetového strediska zorganizovali výstavu amatérskej fotografie AMFO Trenčianskeho kraja.
Italská povaha – stručná přehlídka po italské způsobu komunikace, kterou asi poprvé popsal fejetonista Bepe Severgnini. Ano, je to termín Bella Figura. Je obsažným názvem hry dramatičky Yasminy Rezy. V režii této autorky měla hr...
Stalo se je celkem nový a dost zajímavý film. I když na něco podobného by šel třeba s holkou do kina asi jenom úchyl nebo někdo, kdo si nepřečetl pořádně o čem to bude.
