Kultura21.cz

Dotek minulosti je název nové výstavy, která bude od 21. listopadu k vidění v Kutné Hoře na Hrádku. Představí se na ní téměř třicet impresionisticky laděných obrazů zachycujících nejen krásu samotného města, ale také tajuplná zákoutí jeho středověkých uliček a ikonických památek. Nechybí mezi nimi ani chrám sv. Barbory, jeden z nejvýznamnějších architektonických skvostů Evropy.

„Výstava obrazů akademického malíře a restaurátora Miroslava Koželuha je připravena k 30. výročí zapsání Kutné Hory na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO a připomíná jedinečnou atmosféru a historický význam našeho města,“ říká Lenka Mazačová, ředitelka Českého muzea stříbra.

Koželuhovy obrazy zachycují malebné uličky, romantická zákoutí i proměnlivou náladu města v průběhu ročních období. Významnou inspirací pro autora byla i nádhera chrámu sv. Barbory a jeho dokonalé zasazení v krajině. „Obrazy Miroslava Koželuha jsou citlivou interpretací města, které nás všechny okouzluje na první pohled,“ doplňuje Mazačová. Doprovodnou část výstavy tvoří plastiky akademického sochaře Petra Dufka a kresby Miroslava Koželuha ml.

Rozlučka s mumií Hereret

Lenka Mazačová zároveň upozorňuje na poslední možnost navštívit úspěšnou výstavu o starověkém Egyptě s názvem Ve stínu pyramidy. V Českém muzeu stříbra na Hrádku bude k vidění do 2. listopadu. K jejím největším lákadlům mumie ženy jménem Hereret, která představuje skutečný klenot mezi staroegyptskými památkami v České republice. Návštěvníci obdivují zejména její nádherně dochovaný kartonážový obal a dvojitou rakev z cedrového dřeva.

„Hereret pochází z období 22. dynastie, kterou datujeme mezi lety 945–715 před naším letopočtem. Do českých zemí ji přivezl mecenáš Ludwig Holzmaister, který ji na počátku 20. století zakoupil přímo v Egyptě. Podle vědeckých výzkumů se jednalo o asi 170 cm vysokou, štíhlou ženu, která zemřela mezi dvacátým až třicátým rokem života. Hereret je zároveň první mumií v Česku, u níž odborníci provedli 3 D vizualizaci obličeje vyšetřením na CT. Díky tomu dnes víme i to, že Hereret trpěla nejspíš bolestmi zubů, protože u ní vědci odhalili nestejnoměrně opotřebovaný chrup. Žena si pravděpodobně šetřila jeho pravou polovinu a kousala hlavně na levé straně,“ líčí Lenka Mazačová.

Kromě Hereret návštěvníci uvidí například skaraby, šperky, kamenné nádoby, zvířecí mumie, vešebty a další jedinečné předměty. „Výstava vznikla ve spolupráci s Městským muzeem v Moravské Třebové a Národním muzeem – Náprstkovým muzeem asijských, afrických a amerických kultur. Autorem je uznávaný český afrikanista a egyptolog PhDr. Pavel Onderka,“ doplňuje Mazačová a zve i na další, současně probíhající uměleckou výstavu Fabulae de Monte Cuthna. Ta nahlíží ženským pohledem na mystiku středověkých legend, které propojuje se současností.

Záštitu nad výstavou Dotek minulosti převzala hejtmanka Středočeského kraje Mgr. Petra Pecková a starosta města Kutná Hora Mgr. Lukáš Seifert.

Výstava Dotek minulosti
21.11. 2025–11.1. 2026 Hodovní sál, Hrádek, Barborská 28, Kutná Hora
Otevřeno út-neděle, listopad-prosinec 10–16 hodin, leden 9–17 hodin. Vstupné na výstavu 40 Kč, snížené 30 Kč.

Výstava Psí stopou. Do 30. listopadu 2025, Kamenný dům, Václavské náměstí 183, Kutná Hora

Výstava Fabulae de Monte Cuthna. Do 9. listopadu 2025, Hrádek, Barborská 28, Kutná Hora

Zdroj foto: Rene Volfík, Jiří Vaněk, České muzeum stříbra

Více informací:

www.cms-kh.cz
https://www.facebook.com/muzeumkh