Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Šílené myšlenky bývají často akceptovány politiky vlád V Praze proběhla 18. – 20. června l. Mezinárodní konference Mountains of Moses 2012 s podtitulem “Revolta, odboj a záchrana obětí hromadného vyhlazování ve 20. století." Akce byla uspořádána jako součást letní části XIII. ročníku festivalu česko-německé-židovské kultury Devět bran 2012 (www.9bran.cz).

Při příležitosti této konference upozornil přítomné posluchače známý politolog dr. Zdeněk Zbořil, že v Praze bylo založeno Centrum studia genocidy jako první v České republice. Důvodů  k jeho vytvoření bylo víc. Nový obor studia genocidy vznikl v České republice, proto, že se tím zabývají již akademici celého světa, že je to obor dynamický, kde se jedná o studium židovské, evropské ale i celosvětové otázky. Mění se také terminologie, metodologie a způsoby zpracování memoárů i vzpomínek pamětníků. A hlavně bychom měli mít na paměti, že studium genocidy se od studia holocaustu podstatně liší.

Genocida není totéž co holocaust!

Mysleli jsme si, že je to totéž! Ale není tomu tak! Mezi akademiky existuje až dvacet různých definic genocidy! Pojem genocida se objevil poprvé v roce 1946. A vznikl spojením dvou latinských slov geno + cida, kde geno = skupina a cida = vybíjet.

Genocida = masové vybíjení
Holocaust = vybíjení zaměřené na židovské oběti

Badatelé však netvrdí, že holocaust je něco více než genocida a obojí považují za obrovské ZLO.  Nelze totiž vůbec změřit utrpení jak individuální, ani kolektivní. Těžko pochopíme, jak v lidech ZLO vzniká, jak z dosud normálních, mírumilovných lidí se stanou vrazi, kteří bez váhání na povel zabíjejí, ať už ve válce, v koncentračních táborech či při teroristických akcích. Ale to už se nám změnit nepodaří. Je nutné jen, abychom měli na paměti, že ZLO se zase ve světě objevuje ve stále větší míře, i když třeba jen pod rouškou např. lokálního rasismu. Platí totiž, že jakmile porušíme jeden morální imperativ, porušíme pak snadno i ty ostatní.  A nečekejme, že politici bez morálních skrupulí někdy přijmou opatření k jakékoli genocidě, protože nemají zájem o případné oběti, a politici přece tak rádi a snadno zapomínají! Jako např. Turecko dosud nechce uznat, že spáchali v letech 1915-1916 genocidu na jednom milionu Arménů tím, že je vyhnali z domovů na pochody smrti, dokonce si museli sami zaplatit jízdenku do vlaků, které je odvážely…od domovů pryč.  Bez jídla, bez vody a přístřeší a s tureckými vojáky v zádech padali na cestě do Sýrie Arméni jako mouchy…A v Sýrii? Tam neměli stejně pro ně místo ani jídlo… A novodobá současná turecká vláda (od roku 2000)? tvrdí, že to byla jenom občanská válka, a ne genocida!!! A situace přispívá k tomu, že v tureckých školách se nesmí vyučovat ani připomínat léta 1915-1916, že vznikají nespokojené skupiny arménských teroristů… Situaci to v Turecku jen přiostřuje. Přitom OSN Úmluvu o prevenci a postihu genocidy přijalo v roce 1945. Nově vzniklé Centrum studia genocidy si proto klade za cíl přesvědčovat lidi a vzdělávat, že obor genocidy je velmi důležitý.     

Holocaust (Šoa) – nacistický plán likvidace Židů

Dr. Zbořil připomněl, že slovo ´holocaust´slyšel poprvé z USA v roce 1967. Plán likvidace Židů umožňoval likvidaci každého muže, ženy i dítěte, přičemž bychom měli vědět, a to je zajímavé, že sám Hitler ze začátku vůbec neměl v úmyslu Židy vraždit. Hitler sliboval Němcům lepší svět, Hitler chtěl pouze dokonalou společnost, ale to nikdy nelze uskutečnit (vždy budou tělesně, duševně postižení, sociálně nepřizpůsobiví, ostatní nenordické rasy).  Přesto podle slov přednášejících na konferenci bylo řečeno, že pokud by nacisté 2. světovou válku vyhráli, vězme, že by lidstvo zničili, nejen každého Žida. Díky bohu, že se to nepovedlo…!!!

Lidé si stále kladou otázky

Abychom nezapomněli, je zajímavé, že lidé navštěvují památníky židovského holocaustu stále více, a to je dobře. Například Osvětim navštíví až 1,5 milionu turistů ročně.  A proč to lidé dělají, proč navštěvují památníky lidského utrpení? Lidé si totiž kladou otázky stále nezodpovězené a nechápou, jak se to mohlo vůbec stát? Památníky v nich probouzejí dosud netušené emoce.

Jak zabráníme dalšímu masovému vraždění?

Možná cesta vede přes posilování lidských práv, demokracii ve státě, přesvědčování lidí a bůhví, jak ještě to můžeme dokázat?!

www.archeologiezla.cz

Přednášející:
• docent z univerzity ve švédské Uppsale – Dr. Paul A. Levine
• docent a ředitel arménských studií na California State University v Northridge
 Dr. Vahram Shemmassian
• pracovníci Muzea masakru v Nankingu v Číně Čang Po-sing a Li Ťiang-jung
• český novinář a publicista Stanislav Motl - film o vzpouře ve vyhlazovacím táboře Sobibor

Ilustrační foto: internet