Kostým – stálice dámských šatníků
Banner

Kostým – stálice dámských šatníků

Tisk

kostym 50 letaVeletrh STYL připravil ve spolupráci s Muzeem města Brna výstavu modelů kostýmů z období 30. – 90. let 20. století. Výstava „Kostým – stálice dámských šatníků“ z fondů exkluzivní textilní sbírky Muzea města Brna na Špilberku prezentuje průřezové modely typické pro jednotlivá období minulého století, které se staly stálicemi oděvní tvorby. S historií vývoje kostýmu nás seznámí kurátorka výstavy PhDr. Ludmila Růženecká:

 

„Kostým je zdánlivě jednoduché oblečení sestávající z kabátku a sukně. I když je odvozeno původně z obleku mužského, v počátcích spíše zdůrazňovalo ženskou linii. Je vynálezem anglickým. Na kontinent se dostalo v polovině 80. let 19. století pod názvem tailor made. Kabátky se šily zcela na způsob pánského saka jednořadového nebo dvouřadového a dvouřadové se někdy lemovaly hedvábnou tresou okolo všech okrajů. Sukně byly úzké a krátké. Šily se z anglických vzorovaných látek nebo jednobarevného marenga  a byly buďto celé z jedné látky, anebo byl žaket jiný než sukně. Hodily se spíš ke všedním pochůzkám ve dne anebo na cesty. Slavný Chanel kostým se osvědčil jako nesmrtelný, přežívá všechny módy a všechny délky sukní. Jeho tajemství spočívá za prvé ve skvěle lehkém tvídovém materiálu, v němž se cítíte dobře, a za druhé v perfektním zpracování, které zaručuje spolehlivost za všech životních situací.

Po druhé světové válce byla situace na poli módy nelehká. Krejčovské salony nadále pracovaly, ale jejich publicita utichla. S příchodem nového politického režimu vznikaly vedle nich i nové instituce, které se zabývaly šitím konfekčního oblečení. První zmínky o exkluzivních zakázkových krejčovstvích, nástupcích bývalých salonů, se objevily již ve druhé polovině 50. let 20. století a posléze se jejich činnost rozšiřovala v důsledku otevírání se společnosti směrem k Západní Evropě.

kostym 50 leta

Mezi oděvní skvosty textilní muzejní sbírky na Špilberku z období poslední třetiny 20. století patří několik elegantních kostýmů z vlněných látek z dílen odborných řemeslně fundovaných pracovišť, které vzdávaly hold přírodním materiálům, prostotě a kráse tkanin. Inspirovaly se lidovou tvorbou našich předků.“

PhDr. Ludmila Růženecká – kurátorka výstavy    

Vystudovala Vědu o výtvarném umění a etnografii na filozofické fakultě Masarykovy univerzity (dříve UJEP) v Brně. Pracuje sedmým rokem v Muzeu města Brna jako kurátorka textilu a věnuje se prezentaci sbírkového oděvního materiálu a módních doplňků na samostatných i souborných muzejních výstavách, a také jejich popularizaci v odborných článcích a publikacích.  

kostym 50 leta

Kostým – stálice dámských šatníků
19. – 21. 8. 2012, sekce LINGERIE, pavilon P, veletrh STYL, výstaviště Brno
Pořadatel: Veletrhy Brno a.s., Muzeum města Brna

Zdroj foto: BVV


 

Přihlášení



I ticho zpívá

Láska, o které sníte v koutku své pubertální duše. Naivní, nekonečná, hluboká, romantická. Překonávající nepřekonatelné, dobré i zlé. Dlouhé dopisy, ještě delší telefonáty a přímo nekonečné rozhovory. O hudbě, o životních snech, o lásce i přátelství. Osudové spojení, které překoná i samotnou smrt.

Uznávaná autorka detektivek exceluje i v románové tvorbě!

Dobrých spisovatelek u nás dnes mnoho není a pokud bych měl být konkrétní, tak pouze tři – Anna Bolavá, Karin Lednická a Michaela Klevisová. Posledně jmenovaná si plným právem vysloužila renomé nejlepší české „detektivkářky", jak však dokazuje román Prokletý kraj, dokáže „zabrousit" i do jiných literárních žánrů. Jde již o druhé vydání této knihy, takže je zřejmé, že se napoprvé setkala s velkým čtenářským ohlasem. Podívejme se, co nás na jejích stránkách čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Vladislava Mlada Jirásková: Je třeba mít v sobě odvahu

VMJ perexMalířka, apatykářka, žena, která měla v životě štěstí najít sebe samu a vášeň k životu, směr a svou přirozenost. A která dostala šanci napsat voňavý Receptář z barokní apatyky. Jaké je životní štěstí? Nejen na to se jí ze...

Pohádka Hrátky s čertem je postavena nejen na rohatých, ale i na kontaktu s publikem

Tak to už jsem dlouho nezažil, když jsem byl ve středu 8. dubna v Městském divadle Zlín na odpolední pohádce Hrátky s čertem. Seděl jsem úplně nahoře v narvaném sále, kde bylo snad šest stovek školáků prvního stupně. Pravda je taková, že jsem si to domluvil s produkcí, neboť jsem chtěl vidět na jevišti mou oblíbenou herečku v roli čerta.

Čtěte také...

Svatojánskou slavností se rozloučili s předškoláky

Slavnost 200Svatojánskou slavností se v plzeňské mateřské škole Božkov rozloučili  s předškoláky. Zároveň přivítali léto. Na děti čekalo několik dílniček: upletly věnec ze sedmero kouzelného kvítí, nazdobily skleničky na třezalkový olej, který si společn...

Z archivu...


Výtvarné umění

Obrazy i atmosféra kroměřížské vernisáže malířky Rosany de Montfort nadchly návštěvníky

rosana 200Už od pátku 5. srpna může veřejnost obdivovat ve foyer Domu kultury v Kroměříži impozantní dílo malířky Rosany de Montfort. Její velkoformátové obrazy mají myšlenku, krásu a sílu, mají co říct a nutí zamýšlet se. Vernisáž otevřeli kromě umělkyně kromě...

Divadlo

Klezmerem nespaseno

200divPražské Vinohradské divadlo je scénou, která velkou měrou určuje, co se v českém divadle nosí a obvykle ukazuje, jak se divadlo má dělat. Poslední vinohradská premiéra, tragikomedie Nesnesitelné svatby H. Levina, tomuto obyčeji vyhověla jen velmi málo. N...

Film

Babovřesky vypráví o etapě české historie

babovresky 1Snímek Babovřesky (2013) je filmem populárního českého režiséra Zdeňka Trošky. Ten, tak jako vždycky, vsadil nejenom na osvědčené postupy a situace, ale zároveň i na trochu toho zajímavého podtextu. Lidé jsou...