Nakladatel Pavel Mervart vydal obsáhlý sborník Víra, kultura a společnost, zaměřený na rozličné podoby i směřování náboženských hnutí v českých zemích 19. a 20. století. Zvolen je co nejširší záběr - kniha se dotýká také dění na územích německojazyčných, všímá se nejen křesťanských církví, ale rovněž judaismu a dokonce islámu. Zahrnuje sedmnáct příspěvků, sepsaných prvořadými univerzitními znalci dané problematiky. Bohužel leckdy škrobený, odosobněně vědecký styl pojednání může spíše odrazovat od spontánního začtení se.
Úvodní text, zamýšlející se nad náboženstvím jako sociálním jevem, který produkuje specifické sociální vztahy, nachystal editor celého sborníku Miloš Havelka a lze jej vnímat jako určité teoretické zastřešení. Další studie se totiž už zabývají jednotlivostmi. Lze v nich vystopovat společný rys: zaujetí pro náboženskou víru v Česku nezadržitelně slábne, takže přiřazení našeho státu mezi nejvíce ateistické má své opodstatnění.
Některé se týkají jednoho konkrétního místa. Například Magdalena Myslivcová přibližuje minulé i současné dění v jihočeském městě Písku, dovozujíc narůstající lhostejnost k náboženským záležitostem. Kořeny přitom netkví jen v uplynulém období komunistické nadvlády, ale sahají mnohem dále do minulosti, do předmnichovské republiky i před ní.
Výmluvné je třeba zjištění, že záhy po pádu minulého režimu sice narostl počet lidí náboženstvím oslovených, avšak po několika letech se vše vrátilo k dosavadnímu sestupnému trendu. Je jen škoda, že nenahlédla také do "přidružených" vesnic (třeba Putimi), kde písečtí duchovní rovněž sloužili bohoslužby a pokoušeli se - nepříliš úspěšně - přilákat co nejvíce svých oveček.
Převažují ovšem zamyšlení, která mapují dílčí, časově vymezené tematické okruhy. Tak se dočteme o Jednotě katolických tovaryšů nebo o vysokoškolských studentech protestantského vyznění, v obou případech na přelomu 19. a 20. století, o proměnách náboženství a konverzích k němu ve stejném období. Samozřejmě nesmí chybět ani ohlédnutí za postavením církví v socialistickém Československu.
Probírají se ovšem i témata zdánlivě odlehlejší, třeba zpopelnění zesnulých, které dlouho vyvolávalo spory a pochyby, zda je přiměřeně důstojné a zejména zda se nepříčí křesťanské věrouce. Tematicky výlučný je pak náhled za oceán, na pohřbívání českých vystěhovalců v Americe - leckde tam narazíme na České národní hřbitovy.
Autoři se několikrát dotýkají německých skupin obyvatelstva (německy mluvící evangelíci v první půli minulého století) a jejich vztahu k rostoucímu nacionalismu, situace na Šluknovském výběžku. Známý historik Josef Šebek se obrátil k německým akademickým spolkům, opět v dobovém kontextu vzestupu nacistického hnutí.
Luboš Kropáček se zaměřil na muslimské přistěhovalecké komunity, ale bohužel se vyhnul vztahu muslimů k „nevěřícím“. Dostatečně neprověřil, zda zásady uplatňované mezi souvěrci bývají dodržovány i v kontaktu s jinověrci či bezvěrci (což se týká například kriminality). Veronika Seidlová zacílila na téměř neznámou skutečnost: František Škroup, (spolu)autor české národní hymny, pracoval v židovských službách, působil v synagoze v pražské Dušní ulici. Příspěvek se ovšem vyznačuje širším záběrem, dotýká se vývoje židovské náboženské hudby a jejího místa v bohoslužbě.
Kniha rovněž zahrnuje odraz náboženství v umění a literatuře. Seznámíme se s diskusemi ohledně dostavby svatovítské katedrály na Pražském hradě - ovšem v době předbřeznové, tedy před rokem 1848; muselo uplynout ještě několik desetiletí, než k přestavbě skutečně došlo, dokončena byla až roku 1929. Nalezneme postřehy o náboženských motivech v českých cestopisech, vydávaných během 19. století.
Lze jen litovat, že v okruhu „náboženství a umění“ zůstaly zcela pominuty zajisté přitažlivější kapitoly, zejména v souvislosti s filmem (rozhlasem, televizí). Nejspíš by mnohým čtenářům byly bližší nežli mnohdy školometsky pojednané výpovědi o více či méně odtažitých záležitostech.
Miloš Havelka a kolektiv: Víra, kultura a společnost.
Vydalo nakladatelství Pavel Mervart, Červený Kostelec 2012. 523 stran.
Hodnocení: 70 %
Foto: Pavel Mervart, www.ierablog.org, www.paranormal-activity.estranky.cz, www.cestovatel.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Čtyřdílná historická sága Křišťálový klíč Vlastimila Vondrušky je velkou rodinnou kronikou z období baroka. Příběhy sklářské rodiny se odehrávají v klíčovém období vývoje Čech, tzv. manufakturním období, tedy od konce 17. století do reforem ...
V Českém Krumlově jsme měli možnost nahlédnout do historie skrze válečnické umění středověkých bojovníků při představení Bratrů z růže, které se uskutečnilo 1. října. Středové boje ale nebyly jediné, co jsme mohli zahlédnout. Protože Bra...
Kulturní sdružení Napříč.cz je skupina odvážných a především umělecky nadaných lidí, kteří se snaží společně vytvořit alternativu k současnému tradičnímu konzumnímu proudu umění a zábavy. Toto sdružení předvedlo v rámci osla...
Legendární režisér Clint Eastwood má v polovině světa (ne vlastní vinou) vypěstovanou zvláštní auru tvůrce, kterému se podaří vše, na co sáhne. Je to dáno tím, že jeho slabší počiny se kinosálům mimo vlastní domovinu většinou vyhnou a ví o nich ...