Jak se v průběhu dějin vzmáhala města

Pondělí, 30 Červen 2014 04:00 Jan Jaroš

svet mest 200 Asi sotvakoho překvapí, že města jsou stará jako lidská civilizace samá (například od postavení první sídelní vrstvy takového Jericha nás dělí více než deset tisíc let!) a nejčastěji je nalezneme v prostoru Blízkého východu či dnešního Turecka, ale také v Africe, někdejší Mezopotámii, Indii, Číně, indiánských civilizacích na americkém kontinentu atd. V řadě případů neznáme ani jejich původní názvy, protože chybí jakákoli písemná svědectví a jediné informace pocházejí z archeologických nálezů. Souhrnné pojednání o vývoji městského osídlení doslova v celosvětovém kontextu od nejstarších dob po dnešek přináší ve vskutku reprezentativní podobě kniha Jiřího Hrůzy Svět měst.

Autor, význačný český urbanista, nejen shrnuje dosavadní poznatky, ale především své pojednání prokládá bezpočtem půdorysných mapiček, někdy provázených i náčrty předpokládaného vzhledu zástavby (pokud se ona města vůbec nebo v p2vodní podobě nedochovala). Kniha, rozčleněná do sedmi kapitol, postupuje chronologicky a laického čtenáře zaujme už tím, že se vyhýbá se složitým teoretizujícím úvahám ani nevnucuje rozpravy o metodologických základech, o něž se autor hodlá opírat.

Hrůza popisuje každou pamětihodnou lokalitu a osvětluje její historický význam. Tak třeba záhy pochopíme, že už ve starověku se rozrůstající osady vyznačovaly pravoúhlou sítí ulic a vůbec vzorným geometrickým uspořádáním (a nikoli klikatou spletí jako středověká jádra evropských měst). Z Indie pochází asi nejstarší pojednání o projektování a stavbě měst, zvané Artchašástra. Dočetli bychom v něm, že město by mělo mít kruhový, čtvercový nebo obdélníkový půdorys a stát na soutoku řek či obklopeno vodou tekoucí zleva doprava. Od napsání těchto řádek uplynulo bezmála pětadvacet staletí.

Do šachovnicového půdorysu ovšem byla projektována i leckterá starořecká města, třeba Milétos (na snímku), a teoreticky se stavitelstvím zabýval např. Vitruvius v Deseti knihách o architektuře, na rozdíl od indického spisu dostupných i v českém překladu. Nepředstavujme si dávná osídlení jako máločetné shluky přízemních domečků. V těch největších žil snad i milion obyvatel - třeba takový Babylón s osmnáctikilometrovou délkou svých hradeb se vyrovnal antickému Římu. A místní vládci se zasloužili o pozoruhodné stavby, nejen o ty, které ty tyčily do výše, ale třeba o vodovodní kanály dlouhé desítky kilometrů. Na ostrově Théra (dnešním Santorini), před více než třemi tisíci let zničeném obrovitým sopečným výbuchem, lze dokonce předpokládat domy s rozvodem teplé vody.

svet mest

A především si uvědomíme, že města se neomezují jen "školsky" tradiční řeckou a římskou oblast, že třeba perská Persepolis (dobytá spolu s celou Persií Alexandrem Velikým) nebylo nedohledné hlavní město, nýbrž rozsáhlý, uměle navýšený obřadní okrsek s mnoha monumentálními stavbami určenými pro náboženské účely i reprezentaci říše. Nebo aztécký Tenochtitlán (na snímku) postavený na ostrůvcích obklopených vodní plochou. Španělští dobyvatelé stanuli v úžasu před městem čítajícím statisíce obyvatel - v době, kdy Madrid byl jen menším, ani pětitisícovým městečkem.

I když Hrůza uplatňuje celosvětový rozhled, soustředí se přirozeně na dění v Evropě, potažmo v českém prostoru. A nezabývá se jen "globálními" urbanistickými projekty, všímá si rovněž menších, ale o to významnějších staveb, třeba důmyslného uspořádání benediktinského kláštera v 9. století, nebo později francouzské Versailles či všelijaká zahradní města. A konče nynějšími "oázami přepychu", jaké se budují třeba v Dubaji.

V toku jednotlivých století - od středověku po 21. století - kniha ukazuje, jak vyhlížely a měnily se zárodky dnešních velkoměst (Paříž, Londýn, u nás např. Prahy i menších osad), pokaždé obklopené prstencem hradeb, které se ovšem zachovaly jen výjimečně. Nechybí ani projekty tzv. ideálních měst, ovšem jen málokdy realizované. Postupně jsou popisy měst obohaceny přítomností význačných architektů a přiblížením jejich podílu na výsledné podobě. Probrány jsou názory teoretiků od renesance po dnešek, přiblíženy principy rozšiřování měst do často obludných aglomerací - odhaduje se, že v městských slumech, obklopujících zejména v rozvojovém světě velká města, živoří kolem jedné miliardy lidí.

Svet mest Miletos