Kapela Emigrate byla příliš dlouho potichu…

Kapela Emigrate byla příliš dlouho potichu…

Tisk

Emigrate 200Tomu je ale konec! Projekt kytaristy Rammstein, Richarda Z. Kruspeho, Emigrate se v plné polní hlásí ke slovu. Hvězdní hosté, poctivá kytarová práce a moderní elektronické pasáže. A mnohem víc!

 

 

Kapela Emigrate vydala v roce 2007 eponymní album a 14. listopadu do světa vypustili novinkovou desku Silent So Long. Mezi členy kapely patří: Richard Z. Kruspe – zpěv, kytara, klávesy; Olsen Involtini – kytara; Arnaud Giroux – basa a Mikko Sirén – bicí.

Oproti minulé desce novinka disponuje ne tak stísněnou a těžkou kytarovou náladou. Naopak, je lehčí, svěžejší, jaksi pohádkovější a celkově mi přijde mnohem otevřenější a optimističtější. Snoubí se zde elektronické rytmy s říznými kytarovými riffy a rázností á la Rammstein. Rozhodně albu nemohu upřít různorodost a nápaditost. Je zde pro každého něco.

Lepší otvírák než Eat You Alive snad ani nemohl být. Dokonale vystihuje celé album. Ostatně, na videoklip se můžete podívat zde a posoudit sami:

Druhá písnička se nese v rytmu elektroniky v čele s kanadskou elektronickou ikonou Peaches. Musím přiznat, že na mě je tam té elektroniky až moc. Ale proti gustu žádný dišputát. Rock City s Lemmym představuje rychlé, valivé tempo a je to tak akorát napsané pro tohoto význačného zpěváka. Přišlo mi to přímočaré a až nudné, nic pro mě. Zato pecka Hypothetical s Mansonem mi příjemně rezonuje v hlavě ještě dlouho po poslechu. Taktéž ušitá na tělo danému zpěvákovi. Výborné a výbušné, tleskám!

Rainbow přináší pohádkový začátek a zde už zpívá Kruspe sám a daří se mu to. Náladou mi to připomnělo věci z dílny kapely Pain. Born On My Own s epickým začátkem mi přišel jako určitý manifest tvůrce alba. Giving Up se z alba lehce vymyká až funky atmosférou. My Pleasure předvádí typický zvuk Rammstein, ale jen do určité míry. I tak to ale potěší. O Happy Times bych řekla, že je to snadno čitelná a vlezlá písnička, která mi nějakým zázrakem učarovala. Faust mě moc nepřesvědčil, ačkoliv song bych popsala jako silný a skočný. Závěrečná eponymní skladba s Jonathanem Davisem pro mě bude vlajkovou lodí tohoto alba. Nekomplikovaná, přesto podmaňující a kouzelná.

Album je nabité hosty a proto jistě naláká mnoho fanoušků těchto zpívajících mágů. Ale písně, kde zpívá samotný Kruspe, nejsou vůbec špatné a do nynějšího hudebního podnebí se skvěle hodí. Nadšeni budou nejen příznivci Rammstein či klasických kytarovek, nebo industriální moderní hudby, ale každý si tu jistě najde ten svůj šálek hudebního čaje.

Emigrate

Název nosiče: Silent So Long
Interpret: Emigrate
Žánr: kytarový industriální rock
Skladby: 01. Eat You Alive (feat Frank Dellé), 02. Get Down (feat Peaches), 03. Rock City (feat Lemmy Kilmister), 04. Hypothetical (feat Marilyn Manson), 05. Rainbow, 06. Born On My Own, 07. Giving Up, 08. My Pleasure, 09. Happy Times (feat Margaux Bossieux), 10. Faust, 11. Silent So Long (feat Jonathan Davis)
Stopáž: 43:50
Vydavatelství: Vertigo
Hodnocení: 90 %

Zdroj foto: internet


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Kreslím jako každý, od té doby, co mi dali do ruky tužku

vaclav-moravecCo nám na sebe prozradil ilustrátor Petr Vyoral, patron naší výtvarné soutěže? Přečtěte si náš krátký rozhovor a třeba se i nechte inspirovat. Povídat si totiž budeme hlavně o tom, jak se stát ilustrátorem knih.

...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!


Literatura

Nestárnoucí prostorová leporela Vojtěcha Kubašty

snehurkaperex01Nestárnoucí pohádky, nestárnoucí prostorová úprava, to jsou pohádky slavného českého výtvarníka Vojtěcha Kubašty. Jako malé dítě jsem tyhle pohádky měla moc ráda a kdykoliv mě skolila nějaká nemoc, strávila jsem s ni...

Divadlo

Brněnské kolo aneb Jak ukrást Věstonickou Venuši
vestonickavenuse perMěstské divadlo Brno jako úvodní představení na Open air scéně, v překrásném prostředí Biskupského dvojka, s osvětleným chrámem sv. Petra a Pavla v pozadí, uvedlo další muzikálovou světovou premiéru. (Uf to byla dlouhá věta, a...

Film

Knick - doktoři bez hranic

knick 200Newyorská nemocnice Knickerbocker, v níž se desetidílný seriál Knick - Doktoři bez hranic odehrává, skutečně existovala (na rohu 131. ulice a Convent Street) už od dob občanské války, svému účelu sloužila do 60. let m...