Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Dagoba patří mezi mé nejoblíbenější kapely vůbec – svou hravou melodikou, příjemnou dravostí, úžasným zpěvákem a temnými texty o smyslu lidské existence si toto místo vydobyla zaslouženě. Nejnovější album se snaží opět jít dopředu, přicházet s novými nápady a ukázat posluchačům něco neokoukaného, přesto ale povědomého. Podmaní si i vás?

Kapela se zformovala v roce 2000 v Marseille a za dobu svého působení stačila vydat šest studiových alb, ale třeba i EP a živák: EP Release the Fury (2001), Dagoba (2003), What Hell Is About (2006), Face the Colossus (2008), Poseidon (2010), Post Mortem Nihil Est (2013), živé album Hellfest MMXIV (2014) a Tales of the Black Dawn (22.6. 2015).  A kdo patří do sestavy? Shawter – zpěv, Werther – basa, Frank Costanza – bicí, Yves "Z" Terzibachian – kytara.
Desetiskladbovou novinku otevírá kratičký (1:14) instrumentální Epilogue, jež překypuje tísnivou atmosférou plnou očekávání. The Sunset Curse se honosí rychlostí, dravostí a již tradičním zvukem, na který jsme od kapely Dagoba zvyklí. Nechybí chytlavá melodie, která se nese celou diskografií kapely. Half Damn Life zastihne kapelu v plné parádě, kde nám představují tradiční atributy francouzské hudební kuchyně – chytlavou kytarovou melodii, nezdolné bicí a text o tom, že si musíme užívat života. Eclipsed v druhé půli dochází trochu dech, ale přijde mi nemožné, aby si takový drajv a tempo podobné lokomotivě uchovali celé 4 minuty. Vysamplovaný začátek uvádí zombie song Born Twice, kterým proudí až hmatatelná energie. Ostatně, přesvědčit se můžete při zhlédnutí videoklipu:

The Loss reprezentuje největší experiment na albu – jednak změnami temp od chytlavého až k loudavému, tak zastřeným a zpěvným vokálem. Mně osobně to nesedlo, přišlo mi, že v jedné skladbě se prolíná až příliš mnoho nápadů. Sorcery působí samply na začátku tísnivě, pak se rozjede klasika a uši si jen užívají temnou metalovou masáž. Nejjemnějším úvodem a přesto nejhrubší vokální linkou disponuje O,Inverted World, kde opět vyniká um bubeníka i jeho spříznění s kytarovou sekcí. Ze zaběhnutých hudebních kolejí vybočuje i píseň The Dawn, která od počátku působí až nesmlouvavě, ale zanedlouho se rozvine a odhalí svou houpavou krásu. To nejdelší (6:07) na konec, toť Morning Light, óda na očekávání smrti. Verš Death is riding by my side mi utkvěl v hlavě na hodně dlouhou dobu. Parádní tečka na závěr!

Musím přiznat, že Dagoba se nesnaží být někým, kým není – podle zvuku ji vždy zaručeně poznáte. Toto album posouvá dopředu a nebojí se experimentovat a to je v hudbě jedna z nejdůležitějších věcí vůbec. Kapelu doporučuji těm, kteří mají v oblibě melodický metal, obohacený o nějaké ty (na novince nepříliš výrazné) samplové vsuvky.

Název nosiče: The Order Of Things
Interpret: Dagoba
Žánr: moderní metal
Skladby: 01. Epilogue, 02. The Sunset Curse, 03. Half Damn Life, 04. Eclipsed, 05. Born Twice, 06. The Loss, 07. Sorcery, 08. O, Inverted World, 09. The Dawn, 10. Morning Light
Stopáž: 40:36
Vydavatelství: Ear Music
Hodnocení:  90 %

Zdroj foto: internet