Nickelback aneb jak O2 aréna praskala ve švech
Banner

Nickelback aneb jak O2 aréna praskala ve švech

Tisk

200hud7. listopadu k nám poprvé zavítala kanadská formace Nickelback s Chadem Kroegerem. Pro svoji první pražskou návštěvu si vybrali O2 arénu, kde před nimi vystupovaly už i jiné zahraniční hvězdy, jako například Bon Jovi nebo Ozzy Osbourne, který navštíví O2 arénu znovu, a to 7. prosince se svojí nesmrtelnou legendou Black Sabbath.

 

I přes časové napínání dychtivých fanoušků jsme se všichni nakonec dočkali. Jako první se však ještě před Nickelback předvedla americká úderka Skillet s daleko rockovějším představením, musím říct. Ti nastoupili s pořádnými peckami a rozskákali tak celou arénu. Skillet se u nás taky u příležitosti prvního vystoupení Nickelback ukázali zdejšímu publiku jako novum. Soudě podle reakcí obecenstva je ani moc lidí neznalo. Po jejich odchodu z jeviště jsem však přede mnou i za mnou slyšel nadšené ohlasy a věty typu: „To bylo boží!“ nebo „Jak přijdu domů, musím si o nich na netu zjistit víc!“

Skillet potěšili i mnoho jedinců mužského rodu, protože mít v kapele dvě parádní ženský, není jediný důvod, proč by tomu tak být nemělo. Překrásná Jen Ledger sedící na pozici bicwomanky svým hlasovým projevem dostávala všechny do kolen.

hud

Nickelback pojmenovali toto svoje turné jako The Hits Tour, čehož se ujali i Skillet, jelikož pálili jednou hitovku za druhou. Hero, Monster, Awake And Alive, Sick Of It, Circus For A Psycho a další.
Po tomto kousku tedy již všichni nedočkavě volali, čekali a pískali po Nickelback. Ti nás však napínali až do posledního momentu extáze. Nicméně, v mezičase zkušení zvukaři příjemně hráli: Metallica – Seek And Destroy, Guns N‘ Roses – Welcome To The Jungle, Def Leppard – Pour Some Sougar On Me, pár pecek od AC/DC, Mötley Crüe a před samotným vystoupením hlavní hvězdy večera pustili na počest kapely Pantera legendární pecku Walk, při níž osolili zvuk ještě víc nahoru, takže kytarové pasáže, dnes již bohužel zesnulého, Dimebaga Darella se vám vrývaly do kůže, což někteří jedinci špatně rozdýchávali, protože přiznejme si, že většina fanoušků přišla na něco jiného. Já ale, protože jsem velice znalý, co se hudby a převážně metalových skupin týče, jsem si jejich výběr dokonale vychutnával a podupával do rytmu i s recitováním samotných textů.

Poté, co byla Walk asi ve své polovině, světla pohasla, rozsvítilo se pódium a na velkých obrazovkách se začaly promítat fotky a články Nickelback, po kterých nastoupila kapela s údernou skladbou Animals. Následovaly i další hity jako Far Away, Savin‘ Me, Lullaby, If Today Was Your Last Day, Rockstar, Gotta Be Somebody, How You Remind Me, Too Bad i jiné.

Dle výčtu skladeb můžete usoudit, proč Skillet podali lepší a hlavně tvrdší výkon. Nickelback pojali toto turné spíše podle očekávání svých fanoušků, a proto nezazněl třeba ani tribute Side Of A Bullet.

Avšak i přes všechny plusy a mínusy; kdy třeba v jedné písni ujela Ryanovi trochu nit, ale na konci písně po jásotu Chad zdviženým palcem na něj signalizoval, že je vše v pořádku a (skoro) nikdo si toho nevšiml, nebo že Peake nestíhal někdy s hlasem a výšky tahal dost agresivně a nepřirozeně, jsem si jejich výstup docela užil. Dle mého soudu ale Nickelback jsou svým stylem, co se tvrdosti týče, spíš již tvrdším popem, než rockem, jak tomu bylo v jejich slibnějších začátcích. Když máte ale základnu žen, hltajících váš vzhled a ochotných odpustit vám i nějaké ty koncertní chybky, tak proč to za ty peníze nedělat že?

Sečteno, podtrženo. Celkem dobrý koncert, i jsem si s Chadem pár songů zazpíval, když jsem stál v davu, ale co takhle příště dát jako jedničku Skillet a předskokana Nickelback?!

Jo, a ještě taková tečka na závěr. Pokud se budete chtít posilnit alkoholem na koncert do O2 arény, udělejte to radši už před vstupem do areálu. Ne že by tam bylo třeba drahé nebo hnusné pivo, ale proto, že dovnitř vás ochranka nepustí s pivem v ruce - asi se vedení bojí, že by se rockeři polili. Stejně tak s batohem – vy si totiž, chtě nechtě, ten batoh nebo větší bundu prostě musíte dát do šatny za 30 korun, jinak vás tam prostě nepustí. Tak se dělá byznys! Vyrejžujete na vstupenkách a ještě další penízky z vás vyklepou přímo na místě. On si člověk řekne: „30 korun, to není tak moc,“ ale vynásobte si to kapacitou arény.


 
Rozhovor s Tublatankou na Československém plese 2026

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Jan Kaláb: „Na trojrozměrném graffiti i na sochách vůbec je nejdůležitější, aby byly pohledové ze všech stran. Jinými slovy, aby nevypadaly dobře jen z jednoho úhlu.“

jan kalab 200Přinášíme vám rozhovor s magistrem umění Janem Kalábem, kterého můžete znát také pod přezdívkami Splesh, Point či Cakes. Věnuje se graffiti, street artu a také velkoplošným obrazům ve městech. Taková díla můžete vidět napříkl...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.


Výtvarné umění

Hlavu vzhůru! Furt se de!

hlavu vzhuru 200Tak se jmenuje nová výstava v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně, která zachycuje život rodiny Fischerových a zejména pak malířky Marie Fischerové-Kvěchové. Výstava byla slavnostně zahájena vernisáží v den, který připadá na 130. výročí na...

Divadlo

Divadelní Flora začíná ve čtvrtek – světovou taneční premiérou

alt16. ročník tradiční olomoucké přehlídky odpočítává poslední hodiny do svého začátku. Čtvrteční a páteční program nabízí premiéru a první reprízu exkluzivní taneční koprodukce Power Power Dance, která vzniká speciálně pro festival s podporou

Film

Opět se koná přehlídka francouzského filmu

fff perexUž po dvacáté  - v Praze ve dnech 22.-29.11.2017 a poté v dalších městech České republiky (Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Ostrava) - se k publiku obrací přehlídka trochu domýšlivě nazvaná Festival francouzského filmu.