Mnoho snů, málo času…

Mnoho snů, málo času…

200hudSmrt šestasedmdesátiletého zpěváka Pavla Bobka je smutnou zprávou pro všechny. Snad každý Čech znal nějakou píseň jím nazpívanou, snad nebyl žádný, kterému by se alespoň jedna nelíbila nebo ho neoslovila a nechytla za srdce.

 

 

 

 

Po dlouhé nemoci, či spíše nemocech a statečném boji s nimi, 20. listopadu navždy odešla legenda českého rock´n´rollu a popcountry, umělec, který ani v letech tuhé normalizace neustoupil od svého oblíbeného repertoáru, zpěvák, který mnohdy dokázal svou interpretací povýšit české texty nad anglický originál. To, co zpíval, vždy učilo posluchače rozeznávat skutečnou kvalitu. Nemá na svém kontě ani jedinou soudruhy adorovanou odrhovačku, ani jedinou lacinou melodii s podbízivým, k minulému režimu devótním textem. A to o sobě z jeho kolegů – vrstevníků může říci málokdo. I když nebyl programový buřič, jeho vytrvalé přejímání toho nejlepšího především z americké hudební scény posunulo tu českou směrem ke světové hudbě. Sám říkal, že největším vzorem pro něj byl Johnny Cash a vždy vzpomínal, jak se mu podařilo si s ním při jeho návštěvě Prahy zazpívat. Vystudoval architekturu, kterou se dokonce i nějaký ten rok živil, ale souběžně se věnoval i zpěvu. Počátkem šedesátých let s architekturou definitivně skončil a stal se členem kapely Olympic. S tou se dostal do divadla Semafor, kde zakotvil. A prý díky Jiřímu Grossmannovi začal zpívat česky. Po letech práce zanechal po sobě nespočetně písní, koncertů, desek, cédéček. Ovlivnil několik generací a českou hudební scénu si bez jeho odkazu nelze ani představit. Na jaře byl Akademií populární hudby po svém více než padesátiletém hudebním působení oceněn uvedením do Síně slávy. Tehdy dojatý zpěvák zazpíval svému publiku naposledy…

hud

Před rokem, kdy všichni jeho obdivovatelé doufali, že se Pavel Bobek vrátí ke zpěvu, odpověděl v rozhovoru pro Kulturu 21 na otázku, má-li nějaký nesplněný sen, takto: „Ach, těch snů by bylo moc. Ale času zbývá málo.“ Nikdo tehdy netušil, že má pravdu. Bohužel… Rozhovor si můžete přečíst ZDE.

Foto: autorka článku


 

Soutěže

Za časů ušatých čepic…

Jo, jo, to bývaly časy. Venku nasněžilo, mráz lezl za nehty, děti sáňkovaly a koulovaly se, oblečení samý sníh a boty promáčené, dobře bylo. Prý tehdy světem chodil medvědář, který na poutích a jarmarcích předváděl svého medvěda.
Jonathan Livingston

Krása vsakující se do míst, kde žijeme...

Začala bych duchem místa. Odkazem mých předků. Nalezením svých silných míst. A začala kolem sebe tvořit krásu, která se podle autorky bude vsakovat do místa, na kterém žijeme. Zamyslela jsem se. Znáte ty lidi, kteří umí udělat domov kdekoliv? U kterých je vám krásně, protože z ničeho udělali mnoho? Tak tady bych si byla jistá, že tito lidé vědí, kam náleží.
GRADA
Banner

Videorecenze knih

Rozhovor

Alžběta Bartošová – Mladá talentovaná Slovenka, která si užívá Prahu.

bart200Herečka Alžběta Bartošová nyní hraje v divadle Kalich v představení Horečka sobotní noci a nově od září v Atlantidě.

...

Hledat

Sylva Lauerová: V románu Hodina zmijí své pokušení hrát si se čtenáři posouvám až k hranici dokonalosti

Fanoušci spisovatelky Sylvy Lauerové se po třech letech konečně dočkali a jejich radost může být hned dvojnásobná. Je to jen pár týdnů, co vyšla její sbírka poezie s názvem Klóketen a nyní se na knižních pultech objevil i nový román Hodina zmijí.

Z archivu...


Literatura

Kniha Houby aneb Co o nich potřebují zvídavé děti vědět

houby 200Nejen pro mladé čtenáře vyšla v červnu v nakladatelství Pikola poutavá a hravě barevná kniha Liliany Fabisińské plná ilustrací Asie Gwis s názvem Houby, s lákavým podtitulem Podivuhodné skutečnosti ze života hub, o kterých jste neměli tušení.

...

Divadlo

Pohádka O Človíčkovi akrobatickými kousky pořádně rozvibruje bránici

O clovickovi 200Městské divadlo Zlín razí heslo „děti do divadla patří“, a tak se první letošní premiéra, která se konala 20. ledna 2013, týkala především dětských diváků. Ti měli tu čest spatřit první uvedení pohádky O...

Film

Navždy spolu pro romantické duše?
ImageNavždy spolu je až neuvěřitelně klasický romantický film. Člověk by řekl, že už musí být americké publikum takovýmito filmy nasyceno, ale kdyby tomu tak bylo, tvůrci by se nejspíš tvorby dalších a dalších romanti...