Zuby Nehty: Jako bych to už někdy slyšel

Zuby Nehty: Jako bych to už někdy slyšel

Tisk

ZUBY nehty bookletZuby nehty, to je klasika. Bez nadsázky legendární dívčí (dnes už dámská) kapela po patnácti letech nahrála regulérní řadové album. Žádné vykopávky. Prostě nové Kusy. Pokud je vezmete za své, budete si muset přiznat, že cosi „starého“ stále žije.

 

 


Něco pro pamětníky… Dnešní teenagery to asi nebude moc zajímat, ale vězte, že bývaly časy, kdy živé koncerty dívčí kapely přinášely pobavení i nepřenosný pocit vzrušení. Vzpomínám na léta osmdesátá, na původní Plyn a navazující Dybbuk, z nichž pochází skupina Zuby nehty. Tehdy se mi líbila stylová škatulka „feministický punk“ - a zatímco popově orientovaní spolužáci poslouchali nejrůznější krasavice, já se dobře cítil blízko pódií, na nichž občas zahrály přidrzlé intelektuálky. Jejich muzika v tom šíleném bezčasí působila jako živá voda. Ale čert to vem.

„Jako bych to už někdy slyšela/ jako bych dýchala ten samý vzduch/ dějou se věci pořád dokola/ je to už spirála nebo stále kruh?“ (Struna praskla).

Na albu najdete třináct písní, které leckoho z pamětníků pocitově vracejí právě do zmíněných osmdesátých let, na koncerty v nezapomenutelném pražském Junior klubu Na Chmelnici. Není to však samoúčelné retro pro melancholiky očekávající nástup brzké demence. Zuby nehty jen dokazují, že „obyčejná písnička“ nepotřebuje nic víc, než působit pravdivě a přesvědčivě.

„Únava tíží tělo/ tolik by křičet chtělo/ vrátit jen trochu čas/ mít ještě možnost zas/ zavolat/ nic, nic, nic není/ nic není/ ztracený“ (Pozdě).

Je sice pravda, že zde budete marně hledat píseň stejně silnou, jakou jsou nesmrtelní Bílí ptáci (album Utíkej, 1993), ale to neznamená, že Kusy nenabízejí momenty, které si rádi znovu a znovu přehrajete. Nechybí tu například kontinuální skladba o ženském údělu, tentokrát pod názvem Paní VI. Za skrytý hit považuji Žižkov – za tak úžasnou předehru by se nemusely stydět i jiné mistryně alternativních proudů.

ZUBY nehty foto

Skupina Zuby nehty se na nejnovější nahrávce nestydí za své kořeny, přiznává tvůrčí stereotypy a přitom stále chytá za srdce každého, kdo miluje originální poetiku a hudební projev, který by se mohl zdát už dávno překonaný. Jestli vám to připadá záhadné, poslouchejte dál. Částečné odpovědi skrývají ty kouzelné písně.

„Odnikud nikam/ padaj slova/ hledám v nich smysl/ zkouším znova/ najít, co právě by padnout mělo/ aby se všechno už vyřešilo“ (Noční můra).

Kusy

ZUBYnehty

Interpret: Zuby nehty
Žánr: alternativní rock
Skladby: 1/ Kusy, 2/ Liščí, 3/ Noční můra, 4/ Paní VI, 5/ Bufáč, 6/ Pozdě, 7/ Líný tango, 8/ Struna praskla, 9/ Žižkov, 10/ Jaguár, 11/ Jedno, 12/ Dneska, 13/ Ve vlnách.
Stopáž: 35:56
Vydavatelství: Indies Scope, 2014
Hodnocení: 90 %

Zdroj foto /obálka:  www.indies.eu

Zakoupit můžete ZDE: www.indies.eu/alba/2232/kusy/

Více info: www.kultura21.cz/aktualne/10337-zuby-nehty-album-kusy 

( 2 hlasů )


 


 
Banner

Přihlášení



Aneta Žabková: Největší radost mi uděláte kusem klacku z lesa

Vystudovala FAMU (katedra animované tvorby), vytvořila čtyři animované filmy, které získaly řadu ocenění, je úspěšnou ilustrátorkou mnoha dětských knih a přispívá do několika časopisů jako jsou Puntík či Tečka, spolupracovala i s Mateřídouškou a Sluníčkem. Řeč je o Anetě Žabkové.

Po Vodníkovi přichází neméně skvělá Dceřina kletba

Česká spisovatelka Tereza Bartošová zaujala tuzemskou čtenářskou obec předchozím titulem Vodník. Jednalo se o případ, který smrdí bahnem. Nyní přichází Dceřina kletba lákající na obálce na to, že si starý zločin žádá nové oběti.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Monika Zelinová: „Vlk je přímočará, neúplatná bytost vyžadující svobodu a respektování zákonů smečky.“

monika zelinova200Monika Zelinová (rozená Kovalská) pochází z Ostravy, kde žije dodnes. Vystudovala střední pedagogickou školu, zajímá ji psychologie, průběžně si doplňuje vědomosti z oblasti mezilidských vztahů, komunikace, organizace práce a manageme...

Výborné herecké kreace a silné téma nabízí nový český film Sucho

Sucho to je tísnivé vesnické drama. Na jedné straně velkostatkář a na straně druhé chudý "kolchozník", který nutí rodinu k soběstačnému životu, ale také klíčící láska revoltujících mladých lidí. Zatímco ona je dcerou chudého farmáře, on synem vlivného agrárníka, který sice dává práci půlce dědiny, nicméně půdu, vodu a krajinu devastuje chemií. To je obrazově vytříbený a emočně nabitý film režiséra Bohdana Slámy, který je i autorem scénáře.


Literatura

Příběhy dětí, které přežily

Deti ktere prezily perexTři židovské dívenky měly štěstí v neštěstí. V úkrytu se jim podařilo přežít druhou světovou válku. Pro Polku Selmu i její mámu zařídil její otec falešné doklady a rodné listy, které prokazovaly křesťanský původ. K...

Divadlo

Osmyčky, totální unférie z dějin národa českého

Osmycky plakatProsím ten název není s hrubkou. Autoři opravdu svůj kabaret nazvali Osmyčky. V brněnském Městském divadle se představili místní autoři, kteří už mají za sebou několik inscenací, většinou uváděných v létě na Biskupském dvoře Moravského zem...

Film

Babovřesky vypráví o etapě české historie

babovresky 1Snímek Babovřesky (2013) je filmem populárního českého režiséra Zdeňka Trošky. Ten, tak jako vždycky, vsadil nejenom na osvědčené postupy a situace, ale zároveň i na trochu toho zajímavého podtextu. Lidé jsou...