Kultura21.cz

Serafína, krásné jméno pro krásnou, inteligentní dívku, mírně podivínskou svému okolí, leč nadpozemsky hudebně nadanou a co je nejdůležitější, dlouho skrývaným ityasárem / polodrakem. Žije v krajině zvané Gored, v němž prozatím panuje mír mezi lidmi a draky z Tanamútu. Tento mír se oba druhy snaží i nadále udržet a po čtyřiceti letech ji mají patřičně uctít nejvyšší vládci obou, za Gored princezna Dionne a za Tanamút ardmagar Comonot, vůdce dračího národa. Tyto světy kromě míru spojuje i nevraživost proti smíšeným párům člověka a sárantrase, draka v lidské podobě. I k těmto přesto dochází častěji než jsou ochotny obě strany uznat. Z těchto svazků se pak rodí polodraci jako Serafína s dračími znameními, pruhy šupin po těle či dračí částí jako ocas apod.

Fína, tak ji většinou všichni oslovují má schopnost telepaticky kontaktovat další ityasáry, prostřednictvím vidin, které ji provázejí od dětství. Trápí ji až k omdlévání či nevolnosti, dokud ji Orma, bratr její matky Linn, nenaučí zvládat vidiny s ityasáry. Založí si tak vlastní psychickou zahradu, plnou roztomilých tvorů z vidin. Všechny pojmenovává jako Netopýr ovocný, Pelikání muž, Miserere, Čolek, Hlučný chlapec, Jannoula, slečna Puntičkářka, Rosoláč, Otrava a Otravka, Chrlič a Pěnkava, a pět dalších. Někteří z nich ji vstupují do života jako skutečné, živé bytosti a hlavně ityasárové. Není sama, není jediná a rozhodně není zrůda.

Příběhem kromě rozkolu mezi draky, starým a novým řádem, se nese jako sladkobolný podtón téma lásky ve všech svých zvláštních podobách. Fína sama ač své vlastní matce zazlívá lásku k člověku, jejímu otci, okusí příchuť této trpké sladkosti. Zamiluje se do prince Luciana, snoubence budoucí královny, princezny Glisseldy. I když tohle zasnoubení je spíše účelové. Luciana neobtěžují vdavekchtivé, urozené dámy a Glissedla má prostě snoubence.

Hudba, láska, svár, mír, hněv, lítost, odpuštění, fantasie, to vše se pojí v tomto příběhu mladé, odvážné dívky Serafíny. Všechny dějové linie jsou spjaty s tragédií Goredu, vraždou prince Rufuse, královniným jediným synem, následně i vraždou princezny Dionne, matkou Glisseldy. Rufus dohlížel a učil Luciana, syna jeho utonulé sestry Laurel. Vztahy v tomto příběhu jsou složité až melancholicky krásné.

Fína s Lucianem se do sebe opravdu tajně zamilují a prožijí několikerá dobrodružství. Jako například záchranu newskina, draka v nově nabyté v lidské podobě, před syny Orka, fanatickými odpůrci soužití lidí s draky, cestu za vyhoštěnými rytíři drakomachie, střet s Imlannem, zrádným generálem draků kujících pikle proti míru a mnohé další.

Autorka nás vtahuje do děje na tónech polyfonní melodie fantasy románu soužití lidí s draky. Připojte se k tomuto velkolepému dobrodružství, který ne tak málo připomíná mezilidské vztahy ve skutečném světě. Nechte se unášet tóny jednotlivých skladeb a tančete mezi napsanými řádky knihy, stejně vznešeně a nenuceně jako tanečníci plující sálem, se vší tou ohromující plejádou sladkých parfémů a kořeněného vína, klapotem plesových střevíčků, stuh a mašliček navázaných na provázcích, šustících hedvábných šatů, zvonivého smíchu a švitoření vznášejících se tanečníků.

Název: Serafína – Příběh draků
Autor: Rachel Hartman
Žánr: literatura
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 1.vyd. 2013
Počet stran: 351 stran
Hodnocení: 100 % 

Foto: www.serafina-fantasy.cz