Jak se popasovat se závažnou nemocí a důstojně dožít svůj život?
Banner

Jak se popasovat se závažnou nemocí a důstojně dožít svůj život?

Tisk

Nanezijeme200 tuto otázku odpovídá ve své knížce „Nežijeme věčně“ americký lékař indického původu Atul Gawande. Rozebírá v ní své zkušenosti se systémem péče o staré nebo nevyléčitelně nemocné lidi, kterým zbývá nemnoho času na sebe a své bližní. Autor upozorňuje, že lidé dnes sice žijí déle a mnohem kvalitněji, než kdy v historii, ale vědecký pokrok proměnil stárnutí a umírání v lékařskou záležitost. Lidé v USA umírají převážně v nemocnicích, nikoliv doma, mezi svými. A nejedná se jen o seniory, ale i o nevyléčitelně nemocné mladé lidi. Stárnutí a umírání se nejen ve Spojených státech, ale v celém průmyslově vyspělém světě přesunulo do nemocnic a ústavů. Řešíme tak osudy svých prarodičů a rodičů a nás to v budoucnosti potká pravděpodobně také, pokud takový systém nezměníme. Vážně chceme právě toto? Vážně budeme stále preferovat bezpečí a kvalifikovanou péči před svým vlastním životem se všemi jeho riziky, ale i svobodou?

 


Autor se na tyto problémy dívá pohledem vystřízlivělého lékaře, jemuž umírá otec i pacienti a on se musí vyrovnávat s bezmocností medicíny, s pocitem vlastního selhání. Lékařem se člověk stává s představou, že ho práce bude uspokojovat a naplňovat. Uspokojují jej velkolepé možnosti a schopnosti. Je to podle autora podobné uspokojení, jaké prožívá restaurátor, když dokáže oživit zašlou krásu uměleckého díla, nebo učitel fyziky, jemuž se podaří páťákům vysvětlit podstatu hmoty. Toto uspokojení vychází z toho, že jsme technicky zdatní a dokážeme si poradit s obtížnými úkoly. Pro lékaře je proto zdrcující zkušeností, ocitne-li se tváří v tvář člověku, jehož problém nedokáže vyřešit. Přitom smrt samozřejmě není selhání, smrt je přirozená, je nedílnou součástí řádu života.
Experiment – dát lidskou smrtelnost do rukou lékařům – pobíhá teprve několik desetiletí. Ale už nyní existují důkazy o tom, že to nefunguje. Není nutné strávit léta v nemocnici, aby člověk pochopil, jak často a těžce moderní medicína zklamává lidi, jimž by měla pomáhat. Ubývající dny života jsou obětovány léčbě, jež oslabuje mozek a vyčerpává tělo pro slabou naději na jakési zlepšení. Poslední dny tráví pacienti v ústavech a nemocnicích, kde je zavedená rutina odtrhává od všeho, co je pro ně důležité. „Naše neochota bez zábran zkoumat zkušenost stárnutí a umírání způsobila, že lidem ubližujeme, neboť jim odpíráme útěchu, kterou potřebují ze všeho nejvíce. Nemáme jasnou představu o tom, jak by člověk mohl žít spokojeně až do samého konce, a tak náš osud spoutaly imperativy medicíny, technologie a cizích lidí,“ píše Atul Gawande. Na jednotlivých případech svých pacientů poukazuje na možnosti, které jeho pacienti využili, aby důstojně dožili své poslední dny mezi svými příbuznými a přáteli. Radí nám: „Neptejte se: ‚Co byste si přál, až budete umírat?‘, ale ‚Co bude pro vás nejdůležitější, až se vám začne krátit čas?‘“ Boj s vlastní smrtelností je boj o udržení vlastní integrity. Chceme být totiž autory příběhu svého života.


nezijeme


Atul Gawande (*1965) je profesorem chirurgie a profesorem zdravotní politiky na Harvardově univerzitě v Bostonu. Je autorem knih o úkolech a problémech moderní medicíny, které vyšly v řadě překladů. Jeho kniha Complications. A Surgeon's Notes on an Imperfect Science (2002, česky vyšla jako Komplikace. Chirurgovy poznámky, 2010) se dostala do finále National Book Award. Následovaly knihy Better. A Surgeon's Notes on Performance (2007) a The Checklist Manifesto: How to Get Things Right (2009), která se umístila do čela žebříčku populárně naučných bestsellerů New York Times. Poslední knihou je Being Mortal (2014, Nežijeme věčně), která se stala knihou měsíce na Amazon.com a na prvním místě bestsellerů New York Times byla řadu týdnů. Atul Gawande byl zařazen mezi stovku nejvlivnějších myslitelů v žebříčcích časopisů Time a Foreign Policy.
Knížka je velmi čtivě napsána a obsahuje řadu velmi moudrých myšlenek, takže máme neustále o čem přemýšlet. Věřím, že si najde své čtenáře, protože tomuto tématu se, zdá se, dříve nebo později nevyhneme.
 Hodnocení: 100 %

Nežijeme věčně. Medicína a poslední věci člověka /z anglického originálu Being Mortal: Medicine and What Matters in the End
Autor: Atul Gawande
Přeložila: Bronislava Bartoňová
Žánr: zdravotnická literatura
Nakladatelství: Dokořán, s. r. o.
Rok vydání: 2016
Počet stran: 237
Zdroj foto: Dokořán, s. r. o.

http://www.dokoran.cz/index.php?Nezijeme_vecne&;p=book&id=896

( 1 hlas )


 

Přihlášení



Autorské čtení

Načítám náhodné video z playlistu...

Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Kreslím jako každý, od té doby, co mi dali do ruky tužku

vaclav-moravecCo nám na sebe prozradil ilustrátor Petr Vyoral, patron naší výtvarné soutěže? Přečtěte si náš krátký rozhovor a třeba se i nechte inspirovat. Povídat si totiž budeme hlavně o tom, jak se stát ilustrátorem knih.

...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Z archivu...

Čtěte také...

Správná napínavá oddechovka: Vlastní zákon

vlastni zakon200Pod taktovkou nakladatelství Laser vyšla v dubnu dobrodružná kniha Dalibora Boubína Vlastní zákon. Pokud hledáte svižný napínavý a neotřelý příběh z českého prostředí, pak je román Vlastní zákon akorát pro vás!

...

Výtvarné umění

Robert Rohál vystavuje v Praze svou černobílou fotografickou kolekci Nostalgia 22

nostalgia perexOd konce srpna do začátku října je Sál Boženy Němcové v pražské Knihovně na Vinohradech domovem fotografické kolekce fotografa, novináře a spisovatele Roberta Rohála Nostalgia 22. Soubor tvoří dvaadvacet černobílých fotografií, na nich j...

Divadlo

Světáci: Nesmrtelná česká komedie s písničkami

Svetaci 200„Tak třikrát whiskey s ledem, ať trošku popojedem, a dámám Hennessy...“ To je tak, když si poctiví venkovští fasádníci, kteří přijeli pracovat na obnově hlavního města, chtějí trošku vyhodit z kopýtka. „Když Praha za noci zazáří neonem, není m...

Film

„Zlato, uber plyn!“ – když vám řidička taxi zboří život a možná i srdce

zlato uber plyn200Co se stane, když zoufalý mladík potřebuje falešnou snoubenku a jedinou dostupnou kandidátkou je neřízená střela – řidička taxislužby? Připoutejte se, protože nová francouzská komedie Zlato, uber plyn! přiváží do kin pořádně bláznivou...