Svět podle Garpa – první Irvingův román, který mě naprosto ohromil, už když jsem byla náctiletá. Rok vdovou nebo zřejmě nejslavnější Pravidla moštárny na sebe dlouho nenechaly čekat. John Irving, americký spisovatel, který zářil v mé top pětce nejoblíbenějších spisovatelů před invazí ze Skandinávie, se představuje se zbrusu novým románem, který v originále vyšel minulý rok.
John Irving si ve svých románech nehraje na schovávanou. Mluví otevřeně a bez servítků o věcech, kteří by jiní autoři zabalili do úhledného eufemismu, pokud by se k danému tématu vůbec vyjadřovali. Napsal i velice unikátní autobiografii, kterou nazval Imaginární přítelkyně. A nyní nás seznamuje s osudem Juana Diega.
S Juanem Diegem se setkáváme, když je mu čtrnáct let. Se svou mladší sestrou Lupe žije na skládce, kde se o ně stará Rivera –el jefe –který může být otcem chlapce, ale určitě není otcem dívky. Lupe má zvláštní vadu a jejím slovům rozumí pouze Juan Diego. Navíc dívka umí číst myšlenky, zná minulost a docela dobře umí číst i v budoucnosti. Juan Diego není jen překladatel sestřiny řeči, ale sám se naučil na skládce číst v několika jazycích. Oba jsou tak svým způsobem zázračné děti.
Kolem dětí se objevují také katolický mnich Pepe a student teologie Edward, Flor, která chce být ženou, i když se narodila jako muž a jako protiváha katolické církve doplňuje posádku příběhu doktor Vargas. A panny, modly, které soutěží o to, která je pro mexické děti největší hrdinkou ,která umí vytvořit opravdový zázrak.
Vzpomínky na dětství se míchají a různě vynořují, když se potkáváme s Juanem Diegem jako starým mužem, již uznávaným spisovatelem, který se vydává na Filipíny, kde chce uctít památku otce jeho starého přítele. Během cesty ale potkává dvě záhadné dámy, které se zdají přímo neskutečné. Nebo jsou jen jeho přebujelými představami?
Celým románem se táhne nejasná hranice mezi realitou a představami a autor nechává na čtenáři, aby se s tím vypořádal po svém. Některé pasáže jako by vypadly z filmů Pedra Almodóvara. To, co je na románu zarážející a otravné, je neustálé opakování některých informací (zda jde o záměr, který by měl přiblížit mysl starého člověka, netuším). Ale i přes tento pro mě negativní prostředek autor dávkuje informace takovým způsobem, že vás nutí číst dále, abyste se dozvěděli, jak odešli blízcí ze života Juana Diega.
Přesto, že se vám do ruky dostává román, který byste tak úplně přesně od Johna Irvinga nečekali, stojí za přečtení. I když vám to může trvat déle, než jste u tohoto autora zvyklí.
Imaginární přítelkyně: http://kultura21.cz/spolecnost/14219-odeon-john-irving-imaginarni-pritelkyne
Ulice Záhadných tajemství / Avenue of Mysteries
Autor: John Irving
Žánr: román
Nakladatelství: Odeon
Rok vydání: 2016
Počet stran: 528
Hodnocení: 70 %
Zdroj foto: www.bux.cz
https://www.bux.cz/knihy/200593-ulice-zahadnych-tajemstvi.html
| < Předchozí | Další > |
|---|
Tato sympatická třiadvacetiletá Plzeňačka se dosud věnovala především kresbám a malbám portrétů. Ovšem to nebylo zdaleka to jediné, čemu se tato umělkyně upsala. Její značka se otiskla i do látky. Kus Feny Artu si tedy člověk nemusí jen pov...
Frauke Scheunemannová je německá spisovatelka, která zásobuje knižní trh vyprávěním o jezevčíkovi Herkulovi a také kocouru Winstonovi. Jejím nejnovějším počinem v českém jazyce je třetí kniha s Herkulem s názvem Jezevčíkovy ...
Ve čtvrtek 27. října proběhla ve vinárně Na Šikmé Ploše v Mikulandské ulici vernisáž výstavy nazvané Exodus. Španělský fotograf Jau Herrero přivezl na pražskou výstavu dva typy fotografií. Na barevných snímcích s jistým nádech...
Není Hamlet jako Hamlet. O tom ví své i Švandovo divadlo na Smíchově, které od prosince 2013 uvádí na své hlavní scéně jednu z nejhranějších Shakespearových tragédií ve zcela netradičním pojetí režiséra Daniela Špinara<...
Česká animovaná tvorba měla ve svých počátcích - zejména v 50. letech - dva mezinárodně uznávané velikány: v Praze Jiřího Trnku a ve Zlíně Karla Zemana. Oba posloužili komunistickému režimu jako svého druhu výkladní skříň, když skrze ně mohl tvrdit, jak št...