První Waltariho dílo znovu na pultech

Čtvrtek, 27 Říjen 2016 19:37 Kamila Pětrašová

velka iluze200 Když se řekne Mika Waltari, zřejmě vás hned napadne jeho román Egypťan Sinuhet, který spousta osobností z kultury uvádí jako svou nejoblíbenější knihu. My se však dneska podíváme na úplně první román finského spisovatele Waltariho, který nás zavede do galantní doby, kdy se svět vzpamatovával z první světové války.

Waltari svůj první román napsal, když mu bylo devatenáct let, kniha vyšla v roce 1928. Musím podotknout, že konkrétní zmínka o tom, že popisuje dvacátá léta minulého století, se v knize objevuje až ve druhé půlce, i když i nezasvěcený čtenář asi tuší dříve.

Mladý redaktor Hart, který se přistěhoval do hlavního města, je pozván svým starším kolegou Kortem do zvláštní společnosti bonvivánů, kteří filozofují nad vším možným a dokážou se pohádat jako kočky a psi a pak se zase velkoryse smířit, hlavně být zajímaví, ideálně i trochu skandální.

Harta okamžitě zaujme mladá slečna Caritas, ve které se nedokáže úplně vyznat. Má pocit, že mu všichni lezou do zelí, zvláště magistr Hellas, básník a spisovatel. Všichni tři se spolu přátelí, ale Hart by dal raději přednost samotné Caritas.

Ta nakonec odjíždí na cesty a Hellas prohlašuje, že na jaře bude určitě v Paříži. A tak mladý redaktor dělá vše pro to, aby i on strávil jaro v evropské metropoli zamilovaných. Gentlemanství a naivita je znát téměř z každé Hartovy myšlenky, z každého jeho kroku.

Co naše tři hlavní postavy také spojuje, je jedno velké předstírání. Ona předstírá, že má ráda toho a ne onoho. On se tváří, že má rád jen sám sebe a ostatní jsou mu v podstatě lhostejní a ten třetí je opatrný a také se tváří, že vlastně o nic nejde. To je stejné i v naší době. Také nedáváme mnohdy své city najevo, protože se bojíme, že nebudou opětovány a že budeme k smíchu.

Pro mě měla kniha ještě jeden další rozměr, jelikož jsem navštívila obě popisovaná města – Helsinky i Paříž – mohla jsem si v duchu příběh dokreslit konkrétní podobou míst a procházet se společně s našimi postavami.

Staré galantní časy z knihy na čtenáře intenzivně dýchají. Nelze snad jinak, než se jimi nechat okouzlit a v dnešní uspěchané době prostě zpomalit. Když si představíte, co napsal Waltari ve svých devatenácti letech a co by většina mládeže napsala dnes… (na svých blozích, jak chytali Pokémony?!), je to milá změna. Kniha připomíná jednu starou pravdu – pokud někoho milujeme, chceme, aby byl šťastný, i když to nebude s námi.

Velká iluze/Suuri Illusioni
Autor: Mika Waltari
Žánr: román
Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2016
Počet stran: 176
Hodnocení: 85 %

velka iluze