Lhaní - obranný mechanismus či akt milosrdenství?
Banner

Lhaní - obranný mechanismus či akt milosrdenství?

Tisk


lhani 200Lhaní tu bylo odedávna. Již ve starověkých kulturách v podobě náboženského či mocenského klamu, ale i v naprosto běžném životě. Ve starověkém Řecku měly lež a klam dokonce svou bohyni – Apaté. Její obdobou byla poté ve starověkém Římě bohyně Fraus.

 

 

Lež, neboli spíše klam, se nevyskytuje však jen u lidí. V přírodě může oklamání druhého fungovat jako efektivní forma obrany proti útoku – může zvyšovat šance organismu na přežití, čímž poskytuje evoluční výhodu. Mistry v klamání jsou v přírodě především chameleoni, ale také například chobotnice. Jistý druh (Thaumoctopus mimicus) ze sebe dovede pomocí změny barvy a tvaru udělat dokonce platýze, sasanku, mušli či jedovatého hada. V případě lidstva se však jedná o mnohem sobečtější záměry, než o šanci na přežití. Lží se vědomě snažíme vyhnout nepříjemnostem či nějakému trestu.
Ne všechny typy lží lze však za skutečné lhaní považovat. Některé z nich vyslovujeme nevědomky. Nejčastějším případem je omyl. Nelze ho chápat jako lež. Pokud si mluvčí není vědom, že pronáší nepravdu, nelze ho označit za lháře; to platí i v případě, kdy je jeho výrok zjevně nesmyslný - můžeme pak pochybovat o jeho intelektu, ale ne o jeho pravdomluvnosti. Dalším z mnoha příkladů mohou být jazykové prostředky užívané v literatuře. Mezi takové patří ironie, nadsázka, metafora či metonymie. Svým způsobem uvádí nepravdivé informace, čtenář však v takovém případě chápe, že za nimi musí hledat skrytý význam. Stejně tak jako například jisté žánry literatury – fantasy a sci-fi. Čtenář ve své podstatě ví, že mu autor díla nepředkládá zcela pravdivé informace či nepopisuje skutečně existující místa nebo osoby, ale v tomto případě je mu to ochoten odpustit. Za nepravdivé nemohou být považovány ani „lži“ u duševně nemocných či paradoxy. Z paradoxů stojí za zmínku úvaha o tom, kolik zrnek písku tvoří hromadu - kdy jeden pozorovatel může už písek označit za hromadu, zatímco pro druhého se ještě o hromadu nejedná. Tento jednoduchý paradox ukazuje, že pojmy které běžně užíváme, jsou do značné míry nepřesné a vágní, což může vést ke sporům.
Toho, co za lež považujeme a co lží skutečně je, je ovšem mnohem více. Dalo by se polemizovat, které typy jsou z morálního hlediska přijatelnější, než jiné. Taková debata by však přinesla jen nesmyslné spory.

lhani


Polopravda
Jako polopravdu chápeme skutečnost, kdy mluvčí něco podstatného vynechá a tím vědomě ponechává někoho v mylných představách. Toto také zahrnuje, když neopravíme již dříve existující mylný názor. Polopravda často vede k tomu, že mluvčí uklidní své svědomí, protože nezalhal a část pravdy prozradil.

Zamlčování
Záměrné zatajování jisté informace v jinak pravdivém výroku, které mluvčímu přináší nějaký prospěch – např. vyhnutí se hádce se svou drahou polovičkou.

„Mlžení“
Záměrné uvádění nadbytečných a okrajových informací, k odvedení pozornosti od pronesené nepravdy.

Nepřímé požadavky
Člověk se často ostýchá někoho přímo požádat o laskavost, a proto se uchyluje k neupřímným kličkám, které dovedou adresáta k nabídce, kterou si mluvčí přeje slyšet. Dalo by se hovořit i o jisté formě manipulace – opět za účelem získání osobního užitku.


Milosrdná lež
Milosrdná lež, známá také jako altruistické lhaní, nezpůsobí spory či vyhrocené situace, pokud vyjde najevo, a přináší určitý užitek lháři nebo posluchači (nebo oběma). I milosrdná lež má však své hranice, vždy by mělo být důkladně zváženo, zda důležitost pravdy není větší než snaha se vyhnout (možná zbytečnému) konfliktu.
Mnohem závažnějším typem lhaní je sebeklam. Bohužel už ne z morálního hlediska, ale z hlediska duševního zdraví. Jako sebeklam se označuje případ, kdy člověk sám sebe přesvědčí o pravdivosti výroku, který neodpovídá skutečnosti. Pokud tedy následně tento výrok pronáší, nejedná se už o lež. Tento typ sebeklamu je obvykle spojen s nějakým traumatem, kterého se dotyčný snaží „zbavit“ přesvědčením sama sebe, že se ve skutečnosti nic nestalo. Sebeklamům do určité míry podléhá mnoho lidí, některé sebeklamy jsou však duševními nemocemi: bludy, paranoia, mentální anorexie a.j.

Uvádí se nespočet technik, jak je možné odhalit lháře. Nejčastějšími příklady jsou drbání nosu, odvracení pohledu, nedostatek či naopak velké množství detailů, neobvyklá gestikulace rukou.
Z dosavadních výzkumů však vyplývá, že neexistují žádná obecně platná pravidla, která by vedla k odhalení lháře. Tzv. Pinokiův efekt, který říká, že úplně každý lhář se sám prozradí svým vystupováním, se ukazuje jako mylný. Existují určité verbální i neverbální projevy signalizující lež, ale žádný neplatí obecně.
Ať už je to s lhaním a klamáním jakkoli, sáhněme si všichni do svědomí. Každý z nás nejméně jednou v životě nějaký druh lži použil. Ať už kvůli svému vlastnímu prospěchu, či pro dobro někoho jiného. K usnadnění nelehké životní situace, či třeba jen pro zmírnění nervozity. Nasazujeme si rozmanité masky, se kterými se ztotožňujeme, někdy více a někdy méně, abychom mohli hrát rozličné postavy a dělat na okolí žádoucí dojem. Lež a klam se již dávno staly pevnou součástí naší každodenní existence.
Proto na závěr snad už jen jeden velmi moudrý citát. „Nedoporučuji lhát, pouze ve speciálních případech. Lhaní nás všechny chrání, nic důležitého by se bez něj nemohlo uskutečnit. Lhaní je laskavé. Svět by bez lži neexistoval a svět, který by lhaní odmítal, by byl zrovna tak nesmyslný. Bohužel, lhaní nám dovoluje cítit se všemocnými. Lhaní vede k hrozivé osamělosti.“ (Hanif Kureishi, Byli jsme si blízcí)


 

Přihlášení



Anketa

Který kulturní trend vás v poslední době nejvíce zaujal?
 

Román Ozvěny války představuje léčitelku, která se nebojí jít si za svými sny

Historický román Ozvěny války potěší především ženy. Odehrává se v Itálii v době druhé světové války a představuje dívku s léčitelkým nadáním, která má před sebou jasnou vizi o své budoucnosti. Tu ji však naruší otec, který ji provdá proti její vůli. Autorkou knihy je Tania Blanchard a román vyšel pod nakladatelstvím Ikar.

Svůj třetí celovečerní film Vlny natočil Jiří Mádl jako strhující podívanou, jeho drama nemá chybu

Když jsem byl před pár dny v kroměřížském kině Nadsklepí na silném filmu Vlny, tak mě kromě vynikajícího snímku potěšil i potlesk po projekci. Jako svůj třetí film jej natočil Jiří Mádl a podle mého je to strhující podívaná díky příběhu, jeho zpracování, skvělým hercům, kameře Martina Žiarana a vůbec z filmařského hlediska.

Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Videorecenze knih

Hledat

Rozhovor

7. díl seriálu Březen, za kamna vlezem – nejlépe s knihou (tištenou, elektronickou, audio)

7 BMC perexBřezen býval měsícem knihy, starší ročníky si to dobře pamatují. Asi i v dřevních dobách býval touto dobou propad prodejů (i když se na ně asi tenkrát tolik nehrálo) a tak byl jarní měsíc vybrán jako vhodný ku čtení. Na nějaký čas nám, milovníkům...

Úsměvné pohádky o motýlech pro děti i dospělé

Pohádkové knížky o zvířatech jsou mezi dětmi jedny z nejoblíbenějších. Přiznejme si ovšem otevřeně, že některá zvířata jsou nám libější než jiná. A motýlci, to je vyloženě pohlazení po duši. Kdo by si o nich nepřečetl rád? Pojďme se podívat, jak se s tímto vděčným materiálem popasoval Václav Bárta v knize o motýlech, co právě vychází v nakladatelství Bambook.

Z archivu...

Čtěte také...

Josef Jonáš, Jiří Kuchař: Zdraví v ohrožení

200litAutoři zvolili odvážné téma! Kniha s podtitulem Hořká pravda o sladkém cukru už dnes nikoho nepřekvapí. Ještě před několika lety by to byl žvást s nálepkou „konspirační teorie“, dnes se již nad škodlivostí bílého cukru zamýšlí kdekdo. A bohužel to jsou m...


Divadlo

Je láska silnější než strach?

sipkovaruzenka perexV každé správné pohádce vyhraje dobro nad zlem. Dokáže ale křehká láska zvítězit nad tak velkým soupeřem, jakým je potichu se vkrádající strach? To se dozvíte, pokud zavítáte do Státní opery na baletní představení Šípková Rů...

Film

Filmaře živí hlavně koprodukce

kino ikon perexKdyby nebylo koprodukcí (nyní zejména česko-slovenských nebo slovensko-českých), mnoho filmů by nejspíš vůbec nevzniklo. Takové Nabarvené ptáče/Pomaĺované vtáča, nedávný favorit Českých lvů, se navíc poohlédlo až na Ukrajinu. Myšlenka ...